Koalice fungují

Lze vůbec porazit Miloše Zemana? Nelze – domnívala se podle průzkumů před prvním kolem prezidentských voleb většina lidí. 59 procent občanů si myslelo, že prezident Zeman svůj post obhájí, Jiřímu Drahošovi připisovalo šanci na vítězství 13 procent, což přitom neodpovídalo preferencím. Závěr je tedy zřejmý: pro Zemanovy protivníky hlasovala v prvním kole řada lidí, aniž by věřila v možnost úspěchu.

Taková je jedna ze společenských diagnóz, které volby – tak jako každé celostátní hlasování – přinesly. Jaké další diagnózy to jsou?

Nevoliči jako riziko. Každá země má jinou hladinu obvyklé volební účasti v takzvaných volbách prvního řádu, mezi něž se počítají ty parlamentní, případně prezidentské. V Česku se v posledních dvaceti letech účast ustálila lehce nad hladinou tří pětin oprávněných voličů; nepatrně nižší byla jen při parlamentních volbách po pádu Nečasovy vlády a ve druhém kole prezidentské volby roku 2013.

Podíváme-li se na tato fakta sociologickou optikou, zjistíme, že téměř dvě pětiny dospělé populace, přibližně 3,2 milionu občanů, prakticky nikdy nevolí. Průzkumy ukazují, že jsou to převážně lidé s nižším vzděláním, často s nižšími příjmy. Patří mezi ně mnoho seniorů, výjimkou ale nejsou ani mladí. Jsou velmi nespokojení s vývojem společnosti po listopadu 1989 a nevěří, že by na něm mohli něco změnit. Představují velký rezervoár „remcalů“, kteří by při nějaké vážné společenské krizi mohli přistoupit na krajní, nedemokratická řešení.

Porucha systému a nespokojenost. Liberální demokracie stojí na mnoha pilířích, jedním z nejvýznamnějších je střídání u moci, které zajišťuje kontrolu vládnutí. Aby k takovému střídání mohlo docházet, musí být konkurující si subjekty podobně silné, aby byly přinejmenším možné různé výsledky voleb. V českých podmínkách bývala vyrovnanost ODS a ČSSD jako tradičních konkurentů naprosto zřejmá, i když realita opoziční smlouvy ji změnila z přednosti na problém. Přesto byly až do roku 2013 všechny důležité volby poměrně vyrovnané. Kdykoli šlo o výběr mezi více konkurenty, náskok vítěze se pohyboval v řádu několika procentních bodů. To se změnilo loni. Babišovo ANO porazilo druhou ODS s náskokem více než 18 procentních bodů, Miloš Zeman získal v prvním kole letošní prezidentské volby o 12 procentních bodů víc než Jiří Drahoš.