Hillary v. Trump. Koho by volili Češi

Po pádu sovětského impéria se zdál svět jednoduchý: zbyla jediná supervelmoc, zdálo se, že unipolární model globální politiky přinese více míru. Víra v lepší a klidnější svět se však po více než čtvrtstoletí vytratila. Do světové špičky se tlačí Čína, Rusko předvádí svou vojenskou sílu, na Blízkém východě se válčí a obavy vzbuzuje islamistický terorismus.

Též názory české veřejnosti na to, kdo je náš přítel a kdo není, se postupně mění. Po sametové revoluci se chtěla většina Čechů přátelit se Západem. I když nám evropské mocnosti byly pocitově bližší, Spojené státy byly vnímány jako hlavní opora nové státnosti.

Před letošními prezidentskými volbami v USA už je nálada v Česku jiná. Lidí, kteří mají příznivý názor na Spojené státy, pozvolna ubývá. Přibývá naopak těch, jimž je sympatické současné Rusko. Podle průzkumů CVVM byl rozdíl mezi pozitivním hodnocením obou velmocí v devadesátých letech minulého století až 51 procentních bodů, vloni už jen 23 bodů. A letošní průzkum STEM říká, že Spojené státy jsou sympatické už jen 42 procentům Čechů, Rusko skoro třetině (30 procent). Pozice Ruska v českém veřejném mínění se upevňuje jen pomalu, zato však celkem systematicky. Události na Krymu a kolem Donbasu sice image Putinova režimu trochu pošramotily, ale jen nakrátko.

Zajímavostí je, že zatímco Vladimir Putin je v české společnosti zhruba tak populární jako celé Rusko, Barack Obama je na tom v očích české veřejnosti lépe než Spojené státy. Pozitivně ho v průzkumu STEM hodnotila většina českých občanů (54 procent), o 12 procentních bodů víc než USA jako zemi. Putin je na tom se 32 procenty sympatií prakticky stejně jako jeho země.

Jenže Barack Obama končí. A svět si klade otázku, kdo převezme otěže po něm: Hillary Clintonová, nebo Donald Trump? Česká veřejnost není zcela jednotná v tom, koho by si přála – poměrem hlasů přibližně 2 : 1 by však podle bleskového průzkumu Data Collect jasně zvítězila Hillary Clintonová.

V Rusku je do prezidentských voleb ještě relativně daleko, v těch nedávných ovšem zvítězila Putinova strana Jednotné Rusko. Ponechme teď stranou pochybnosti, do jaké míry byly oficiální výsledky zfalšované, a spokojme se se sdělením úřadů, že Jednotné Rusko získalo při nízké volební účasti (jen 48 procent oprávněných voličů) 54 procent hlasů, tedy absolutní většinu. V České republice by na tom prezident Putin, kdyby se hlasovalo vysloveně o něm, moc dobře nebyl. Jen necelá třetina české veřejnosti by si vybrala jeho, skoro polovina by naopak hlasovala proti němu. Je ovšem třeba říci, že i s podporou přibližně třetiny oprávněných voličů lze vyhrát prezidentské volby. Miloš Zeman nám v roce 2013 ukázal, jak se to dělá.

Zajímavým výsledkem bleskového průzkumu agentury Data Collect je ovšem potvrzení pocitu, který lze získat například na základě sledování sociálních sítí či výroků některých politiků. Čeští příznivci Donalda Trumpa mají třikrát častěji tendenci podporovat Vladimira Putina (59,4 %) než ti, kdo by hlasovali pro Hillary Clintonovou (20,9 %). Dokonce i lidé nerozhodní ve vztahu k americkým volbám by současného ruského prezidenta spíše odmítli, než podpořili. Opačná závislost existuje také, Putinovi příznivci podporují Trumpa častěji než jeho odpůrci.

Plyne z této malé sondy nějaké poučení? S trochou nadsázky se o jedno můžeme pokusit. Většina české veřejnosti je nyní spíš pro americké prezidenty z Demokratické strany, zdánlivě slabší, ale méně autoritativní. Ti Češi, kterým se líbí silná ruku v USA, ji obvykle vítají také v Rusku. A právě tato část občanů zřejmě hlasuje pro silnou ruku i v různých tuzemských volbách.