V krajích se bojuje o Prahu

Jedním z východisek letošních krajských voleb je nedávná historie; totiž fakt, že ve dvojích minulých regionálních volbách byla úspěšná především levice. V roce 2008 pomohl sociálním demokratům boj proti zdravotnickým poplatkům, o čtyři roky později těžila levice z nespokojenosti s postupem Nečasovy vlády v období hospodářské recese. Tehdy – v roce 2012 – získala levice 44 procent hlasů, rozdělených v poměru 2 : 1 mezi ČSSD a KSČM. Parlamentní pravice získala 19 procent hlasů, rozdělených shodou okolností také v poměru 2 : 1 mezi ODS a TOP 09 spolu se Starosty a nezávislými. Třetím nejsilnějším „blokem“ se pak stala krajská uskupení, pro něž hlasovalo přes 13 procent voličů, nad pětiprocentní hladinou skončila v celostátním měřítku ještě KDU-ČSL. Všechny ostatní strany a hnutí paběrkovaly.

Kdybychom tehdy věděli, že do roka proběhnou předčasné sněmovní volby, mohli bychom na základě výsledků krajských voleb očekávat, že je jasně vyhraje levice. Tehdy se ale nevědělo, jak zamíchá politickou scénou Andrej Babiš…

Druhé poučení z minulosti se nabízí při rozboru trendů volební účasti v krajských volbách. O ty byl původně poměrně malý zájem, účast se nedala srovnat ani s volbami parlamentními (v roce 2006 hlasovalo přes 64 procent oprávněných voličů), ani s komunálními (ve stejném roce se jich zúčastnilo 46 procent voličů). Zájem o krajské volby zásadně změnila až zmíněná kampaň sociální demokracie ke zdravotnickým poplatkům – v roce 2008 se poprvé a zatím naposled zúčastnilo krajských voleb přes 40 procent oprávněných voličů.

Otázkou (která samozřejmě ovlivní i volební výsledky) je, jak to bude s volební účastí letos. Podíváme-li se na to, co říkají průzkumy, moc moudří nebudeme. Až 80 procent dotázaných tvrdí, že možná přijdou volit – to se však určitě nestane. Spíše přijdou ti, kteří jsou k takovému kroku už dnes opravdu rozhodnuti. V průzkumech, které na toto téma pro projekt Český volič od jara prováděla agentura Data Collect, se jejich podíl pohyboval kolem 40 procent s lehce rostoucí tendencí. Trend dokonce mířil nad hranici 44 procent: tu ovšem osobně považuji za příliš optimistickou. Na druhé straně se nezdá pravděpodobná ani účast vypočtená podle trendu skutečné účasti v předchozích volbách, tedy něco přes 33 procent. Značná část veřejnosti si totiž uvědomuje, že letos jde v krajích mimo jiné o měření sil mezi ANO a ČSSD, ne-li přímo o souboj Andreje Babiše s Bohuslavem Sobotkou nebo možná Milanem Chovancem o to, kdo se po sněmovních volbách v roce 2017 stane příštím předsedou vlády.

Nástup ANO

Ještě v létě uváděla v průzkumech celá třetina občanů (viz infografika), že by nejraději hlasovala pro regionální uskupení specificky působící v jejich kraji. Podle čerstvějších dat ze začátku září ovšem jejich počet klesal: už to byla jen čtvrtina – pořád je ale chtělo volit asi dvakrát více lidí, než kolik to skutečně před čtyřmi lety udělalo. Tak velký obrat k regionálním formacím však nakonec s největší pravděpodobností nenastane, tolik krajských uskupení na výběr prostě není. Zatím tedy neumíme odhadnout, kolik voličů si z nabídky regionálních stran a hnutí nevybere nic, ale nebude chtít podpořit ani celostátní strany a hnutí – a raději proto k urnám nepřijde.