Tři důvody, proč milovat svého hatera

Hitem českého internetu jsou letos trollové a hateři. Obvykle se na ně nadává, jen málokdo si ale uvědomuje, že mohou být i užiteční.

Povědomí o trollingu se dostává do internetového mainstreamu a jeho definice se značně rozvolňuje. Nově si trolling říká kdejaká lumpárna, nálepku troll dostane každý, kdo vstupuje do diskuse nekonstruktivním způsobem. Mezi trollem a haterem je ale podstatný rozdíl, který určuje různé přístupy, které je k práci s nimi potřeba volit.

Jak je poznáte

Troll vstupuje do debaty s cílem narušit možnost diskutování jako takovou. O to usiluje zpravidla tím, že na sebe strhne pozornost, odkloní hlavní téma, atakuje ostatní účastníky a snaží se je dostat do polohy, ve které budou reagovat jen na něj. A to pokud možno hodně emotivně a tak, aby se ztrapnili a zesměšnili před ostatními. Ne náhodou dostali internetoví trollové jméno podle přitroublého obra, který v severských bájích škodí a trápí nevinné pocestné.

Příbuzný tvor jménem hater (čti [hejtr], podle anglického „hate“, čili nenávidět) do diskuse vstupuje s velmi vyhraněným názorem a snaží se co nejostřeji vymezit proti ostatním. Dělá to často politicky nekorektně, vulgárně, agresivně. Vnímat hatery jako „obtížný hmyz“ ale znamená připravit se o velký potenciál, který v konfrontaci s nimi dřímá.

Dobrý troll může rozložit skoro jakoukoliv diskusi a nemusí mít velké povědomí, jaké je zrovna téma hovoru. Naproti tomu hater je zpravidla fixovaný na konkrétní, obvykle aktuální téma – islám, uprchlíky, ekologii, Romy, zákaz kouření v restauracích nebo třeba cyklodopravu. Mívá hodně načteno (obvykle dost selektivně) a umí rychle používat Google.