Stříbro z ostrova Texel

Během stávky popelářů vyrostly po celém Amsterodamu nebývalé kupy svinstva. Zrovna jsem se octl ve spisovatelské oáze na náměstí Spui. Ve Writer’s rezidenci. První dny jsem tomu nemohl věřit. Takový nádherný byt! Samota a ticho a plné kapsy peněz. Tak takhle žijí spisovatelé? Stále jsem se bál, že do dveří náhle vstoupí nějaká umělecká komise, někdo takový jako v Čechách, a vyvedou mne. Jako podvodného spisovatele. Vždyť jsem novinář! Pobyt ve skvostném Amsterodamu byl ohromující. Měl jsem čas.

A moře spisovatelského času mě i znepokojovalo. Jako reportér jsem byl zvyklý být neustále v kole, šlapat vodu před každou uzávěrkou, uvykl jsem, že můj text se takříkajíc v bolestech zrodí každý týden a každý týden bez fanfár i zemře, ale zároveň jsem byl z toho kolotání setrvale nadšen.

Narodil jsem se a rozum bral v zemi obtočené ostnatým drátem, kde jedním z hlavních pravidel bylo držet hubu. Po převratu jsem se stal novinářem, rozeřval se a vlezl opravdu všude. Novinařina byla tehdy horečnatá činnost. Jinak jsme to s kolegy nedělali a ani si nedokázali představit, že by to jinak šlo.

Psací práce se neobešla bez příhod. Několikrát jsem byl tvrdě vyřazen z činnosti. Během reportáže o protiromském pogromu jsem byl pobodán, nevím kým. Jindy jsem se zas vyptával na vraždu v milé vesničce ve Šluknovském výběžku. Zmlátili mě docela dost. Při střílečce během vyzvídání o nelegální těžbě v hoře jménem Tlustec jsem zase utrpěl šok, tak silný, že mě vymkl z uzávěrek. Dny jsem bloumal krajinou a místo reportáže psal po venkovských hospodách básně. V plátku, kde jsem byl tehdy redaktorem, se podobná prodleva nějak zamluvila, tehdy se to tak nebralo, takových nás tam bylo víc. Svůj čas sebralo i první, tehdy ještě naivní protialkoholní léčení.

Reportáž je královna novinařiny, je to kavalerie, lehká jízda mezi těžkotonážními bateriemi komentářů, úvodníků, analýz, glos a podobně, takže jsem ze všeho toho vzruchu trvale omámený cestoval pořád. A jako kavalerista jsem občas prostě i spadl ze sedla, to k tomu patřilo. Během rekonvalescence jsem vždy sepsal nějakou tu uměleckou prózu. Mívám taková puzení.