Je libo mandlové mléko? Nebo spíš žeru maso?

Jakub Přibyl je výživový poradce, lektor a specialista s dlouholetou praxí. Zabývá se mimo jiné stravou pro sportovce: příjem kvalitních bílkovin pro ně bývá velmi důležitý. Přesto je Jakub Přibyl přesvědčen, že snížení konzumace masa – které je zásadním zdrojem bílkovin – by populaci obecně prospělo: ze zdravotního hlediska podle něj není problém jíst maso klidně jen jednou či dvakrát týdně a k tomu jednou či dvakrát týdně přidat kvalitní rybu.

Veganství, tedy konzumaci pouze rostlinné potravy, však Jakub Přibyl vnímá jako hazard s lidským zdravím. „Když z jídelníčku vyloučíte živočišnou složku, tedy typicky maso, vejce a mléčné výrobky, přijdete o vysoce kvalitní bílkovinu,“ říká. A dodává, že podle něj nejde o jedinou důležitou položku ve výživě, o niž člověk přijde.

Mezi výživovými experty panují i jiné názory. Podle lékařky v oboru interní medicíny Anny Ouřadové, která zároveň pracuje na projektu VEGANScreener, zkoumajícím kvalitu stravování evropské veganské populace, se má k veganství z lékařského hlediska přistupovat pragmaticky. „Popularita veganské stravy roste, počet osob na veganské dietě včetně dětí bude přibývat a my bychom na to měli být jako odborná veřejnost připraveni,“ říká.

K argumentům obou stran se ještě vrátíme, nicméně: Proč se řeší, zda výhradně rostlinná strava prospívá zdraví, či nikoli? Mezi experty panuje víceméně shoda, že zvyšující se konzumace masa spolu s rostoucím počtem lidí na zemi zvyšuje emise skleníkových plynů, přispívajících ke globálnímu oteplení a klimatické změně.

Pro a proti

Mluvit v souvislosti s emisemi skleníkových plynů o konzumaci masa jako takového je do značné míry zevšeobecnění. Například uhlíková stopa ze spotřeby hovězího může být desetkrát vyšší než ta, která vzniká při konzumaci drůbeže (viz další článek v příloze Změny v byznysu).