Přestupný rok Jana Hřebejka
28. června 2020
Reportér 07/2020 · Číslo 71
Zvětšitfoto Herbert Slavík
Kdybychom se v únoru zeptali režiséra Jana Hřebejka, co plánuje na začátek léta, uslyšíme jasnou odpověď: „Budu uprostřed natáčení televizní minisérie Pozadí událostí, a když to vyjde, odskočím si na karlovarský festival.“ Ze všeho sešlo, přibylo volného času, a tak se na Hřebejkův hausbót, kotvící při smíchovském břehu vltavském, vydal fotograf Herbert Slavík.
Cestou na hausbót Herbert Slavík přemýšlí, kdy ho vlastně fotil poprvé – už ví, bylo to ve třiadevadesátém roce, když Jan Hřebejk natáčel svůj debut Šakalí léta.
„Vzpomínám, že mi připadal jako silná osobnost, protože se ve svých pětadvaceti letech nebál oslovit známé herce typu Josefa Abrháma nebo Martina Dejdara, a naprosto suverénně s nimi pracoval. A ještě jedna věc mě tenkrát zaujala: totiž jak se celý štáb při natáčení upřímně bavil. Doma bych našel fotku, na které se Honza s Janem Malířem vyloženě smějí za kamerou…“
Později se Herbert s Honzou potkali ještě mnohokrát, obvykle při stylizovaném portrétním focení druhého jmenovaného.
„Například když byl roku 2001 film Musíme si pomáhat nominovaný na Oscara, jezdili jsme spolu kvůli fotkám po Hanspaulce ve vypůjčené limuzíně. Nebo když se o dva roky později blížila premiéra Pupenda, oblékl se Honza před foťákem do staromódních plavek, které v tom filmu i na plakátu nosil Jaroslav Dušek – je pro každou srandu, kterou si klidně udělá i sám ze sebe,“ říká Herbert Slavík: „No a taky jsem Honzu samozřejmě párkrát fotil ve Varech…“
Ano, režisér Jan Hřebejk ke karlovarskému festivalu patří.
Podpořte Reportér sdílením článku
Známý český fotoreportér
VÝBĚR DNE
