Kruhy a míčky
7. června 2020
Reportér 06/2020 · Číslo 70
foto Herbert Slavík
Věhlasný festival nového cirkusu Cirque de Demain se koná v Paříži od roku 1977. Až letos v lednu se ho zúčastnil první Čech: čtyřiadvacetiletý Filip Zahradnický. „Žonglér musí být trochu ADHD,“ říká.
V dětství hrál fotbal a tenis, na konci základní školy mu sportovní rutina začala lézt krkem. Přihlásil se na kurzy žonglování do Kulturního centra Zahrada na pražském Chodově, na gymnáziu přidal návštěvy střediska Cirqueon v Nuslích. Po maturitě byl přijat na Academy of Modern Circus v Kodani. „Kromě dějin divadla či tance jsme se učili třeba anatomii – abychom věděli, jak funguje lidské tělo.“
Tříleté studium ukončil předloni a letos se stal prvním Čechem, který vystoupil začátkem roku na prestižní novocirkusové události Festival Mondial du Cirque de Demain v Paříži. „Šapitó pro tři tisíce diváků, živý orchestr, deset porotců – jeden sleduje techniku, další nápad, jiný emoci či atmosféru,“ přibližuje žonglér, který získal osobní cenu od porotkyně Valerie Fratellini, dědičky nejstarší cirkusové školy v Evropě.
Z trénování si odnáší puchýře a mozoly v dlaních, tím nedůležitějším je prý ale hlava: „Musíte být trpělivý a taky trošičku ADHD – i když to možná zní jako protimluv,“ říká Filip Zahradnický. A jak ho žonglování uživí? „Naštěstí nepotřebuju žádné brigády, stačí vystoupit třikrát do měsíce za hranicemi.“ Vystupuje rovněž se souborem Cirk La Putyka a vyučuje na katedře nonverbálního divadla HAMU.
Podpořte Reportér sdílením článku
Známý český fotoreportér
