Horkou jehlou

Kulturní faux pas v Arábii

15 / 01 / 2017

Žiju tu v poušti už tak dlouho, že si občas sám připadám jako velbloud. I po letech ale pořád dokážu vyrobit pěkné kulturní faux pas – jako třeba teď!

Žiju tu v poušti už tak dlouho, že si občas sám připadám jako velbloud. I po letech ale pořád dokážu vyrobit pěkné kulturní faux pas – jako třeba teď!

Žiju tu v poušti už tak dlouho, že si občas sám připadám jako velbloud. I po letech ale pořád dokážu vyrobit pěkné kulturní faux pas – jako třeba teď!

Pořádali jsme v práci konferenci o osobním růstu. Kreativci vymysleli, že celou akci naladíme do konceptu rostoucího stromu. Taková nevinná ekologická metafora, no ne? 

Abychom zaměstnance nalákali, posílali jsme jim každý týden tematický dárek. První týden dostali živá semínka. Fajn, pobavilo. Druhý týden přišla designová konvička na zalévání. Taky fajn, líbilo se. Třetí týden jsme jim poslali kovovou lopatku. A to jsme neměli dělat. Lopatka byl průšvih.

Zavolal si mě samotný generální ředitel. „Vy jste vážně poslali našim lidem lopatku?“ zeptal se. „Ano, a krásnou,“ říkám já. „Vy jste se zbláznili! Urazili jste celou naši kulturu i konferenci. Měl bych vás vyhodit!“

Odešel jsem jako opařený. Každý Katařan, kterého jsem ten den potkal, se potutelně usmíval. Někteří dělali pantomimu, jak něco zahrabávají. Všichni se náramně bavili – ale proč, to neřekli!

Vysvětlil mi to až jeden starší Libanonec. „Místní lidi donedávna žili ve stanech. Samozřejmě bez záchodů. Kdo si potřeboval ulevit, šel za dunu – s lopatkou v ruce. Lopatka je tu něco jako použitý toaleťák. Když jste poslali všem lopatku, tak jste vlastně řekli, že ta konference stojí za – víš co.“

No, teď už vím. A taky vím, že střet kultur je někdy šílený. Ale stojí to za to, i když občas by se člověk hanbou zahrabal.

Galerie (1) Diskuze Sdílet

Autor také napsal