Věnuju se divné hudbě. Mí žáci o tom vědí, říká punkový učitel z kapely Chorobopop

Jmenuje se Daniel Stibor, v Rožnově mu každý říká Ctib, už od převratu je důležitou součástí tamní alternativní hudební scény. Punkeři dobře znají hlavně jeho někdejší skupinu Telefon, z níž po odchodu bubeníka vznikla ta dnešní, zvaná Chorobopop.

„My jsme v kapele knihomolové,“ směje se Ctib na začátku podcastu: „Vystudoval jsem literární vědu, v devadesátkách dělal knihovníka, dlouhá léta učím v Rožnově češtinu s hudebkou na druhém stupni. Moji žáci vědí, že se věnuju divné hudbě, a při referátech na hudebce občas pustí nějakou moji písničku, bývá to od nich milá provokace.“

Ctib se ve vzpomínkách vrací do období kolem revoluce, kdy ho silně inspirovala například začínající (lokálně spřízněná) Mňága a Žďorp, mluví o trvalém obdivu k textům Karla Kryla i o tom, jak se celoživotně ztotožňuje s filozofií DIY: Do it yourself, buď pokud možno nezávislý a svobodný.

Název aktuální desky kapely Chorobopop se toho týká. „Nazvali jsme ji Svobodě na stopě. Obecněji podle mě platí, že by člověk měl být svobodě na stopě pořád, a konkrétněji jde i o to, jak nezvykle jsme pojali tohle album.“

Ano, jedná se o raritu. Deska je takzvaný „split“, rozdělená na dvě odlišné části. V hudební terminologii se splitem obvykle myslí album, na němž jsou nahrávky dvou různých kapel, ale Chorobopop udělali split sami se sebou: „První strana desky, to jsou naše hardcore-punkové kořeny, ale na druhé jsme se vydali do neznámých vod. Doprovázíme se tam jen na klávesy, pracovně tomu říkáme synthpop. Netuším, co na to teď řeknou pravověrní fanoušci při koncertech, ale sám mám pocit, že tohle hledání nových cest je vlastně taky punk.“

Podívejte se na nový videoklip kapely Chorobopop: