Seriál

Vrátí se maršálek Radecký?

20 / 04 / 2017

Slavný vojevůdce hrabě Radecký z Radče by se vloni dožil 250 let. Na snímcích jsou zachyceny jeho pomníky ve Vídni a v Praze – oba byly později odstraněny. Nyní kolem uvažovaného návratu pomníku na Malostranské náměstí opět ožívají vášně.

Slavný vojevůdce hrabě Radecký z Radče by se vloni dožil 250 let. Na snímcích jsou zachyceny jeho pomníky ve Vídni a v Praze – oba byly později odstraněny. Nyní kolem uvažovaného návratu pomníku na Malostranské náměstí opět ožívají vášně.

V Kronice královské Prahy od Františka Rutha z roku 1904 stojí: „Socha Radeckého, 2.84 m vysoká, stojí na štítě, neseném od 8 vojínů (dělostřelce, myslivce, pěšáka, štýrského střelce, husara, námořníka, hulána a serežána). (…) Pomník ulit byl v Norimberce z ukořistěných děl sardinských, jež daroval císař; váží 100 centův a stál 97 971 zl. 69 kr.“ 

Vojáci zosobňují důležité zástupce armády a současně ilustrují jednotu mnohonárodnostní říše. Dělostřelec je Čech, dobrovolník z Tyrol, serežán má jihoslovanský vzhled. Vojevůdce drží maršálskou hůl a vítězný prapor z válek o Lombardii. Postavy symbolizují oblibu Radeckého mezi prostými vojáky i respekt velitelů, kteří oceňovali jeho vojenský talent. 

58f8d96f9c40d6e6bfa63aff MEDIA_ITEM image
Pomník Radeckého na Malé Straně, kolem roku 1863, vizitka

Fotograf svůj záběr pečlivě promyslel. Vyjednal si vstup do bytu v patře protějšího domu, aby byl ve stejné výšce jako vojevůdce. Možná si také domluvil, aby za pomníkem stál fiakr, který dává pomníku měřítko. A pozor, vidíme i kašnu, o níž se můžeme dočíst, že byla odstraněna kvůli pomníku. Jak vidno, nebyla. Fotografie je nenahraditelý dokument!

Pomník, postavený díky péči Krasoumné jednoty, byl odhalen 13. listopadu 1859. Návrh vytvořil ještě za Radeckého života Christian Ruben, tehdejší ředitel pražské Akademie, inspirován prý sochou sv. Františka Xaverského na Karlově mostě. Realizace je dílem sochařů Josefa a Emanuela Maxových – Josef se ujal vojáků, jeho bratr pak ztvárnil figuru maršálka. 

Žádný jiný pomník v Praze nebyl za éry monarchie fotografován tak často. Po převratu v roce 1918 byl zahalen, aby neurážel kolemjdoucí, nedlouho poté byl rozebrán. Žulový podstavec se čtyřmi bronzovými tabulkami se soupisem bitev (Verona, Vicenza, Custozza, Novara) byl zničen, hlavní bronzová část byla přenesena do lapidária, kde jest dodnes. 

Ostranění vojevůdcovy pražské sochy se údajně uskutečnilo na přání Itálie, která v ní viděla připomínku svých porážek. Josef Václav Antonín František Karel hrabě Radecký z Radče zemřel v Miláně na zlomeninu pánevního krčku po uklouznutí v bytě ve věku 92 let. Pojí se k němu řada historek a jedna z ních praví, že byl náruživým propagátorem obalovaných řízků.

„Radeckého monument je excelentním uměleckým dílem, které by se mohlo stát ozdobou Malostranského náměstí,“ nechala se loni slyšet Kateřina Bečková, předsedkyně Klubu za starou Prahu. Socha dříve stála v ose dnešní tramvajové tratě, tam se vrátit nemůže. Zrušení zdejšího parkoviště však vneslo do debaty nový rozměr, výběr místa nemusí představovat zásadní problém. 

 

Historik fotografie  Pavel Scheufler se zaměřuje na díla pořízená před rokem 1918. Pro magazín Reportér připravuje seriál  Tajemství historické fotografie. Vybírá a komentuje nejzajímavější kousky své kolekce, které zachycují mimořádné události i každodenní život. Rozhovor s ním si můžete přečíst  zde.
Galerie (2) Diskuze Sdílet

Autor také napsal