Seriál

Luhačovická vzduchoplavba

07 / 09 / 2017

Na co čekají polonazí muži na snímku? A proč mezi nimi není žádná žena? Uvádíme další díl seriálu Tajemství historické fotografie.

Na co čekají polonazí muži na snímku? A proč mezi nimi není žádná žena? Uvádíme další díl seriálu Tajemství historické fotografie.

Více než šedesát spoře oděných pánů pohlíží na fotografa a jeho přístroj. Dvojice mužů kvůli tomu vylezla na zábradlí a další dva  vyšplhali na jakési plovárenské konstrukce – pravděpodobně jde o sprchu a houpačku. To všechno kvůli tomu, aby byli v záběru více vidět a neztratili se v davu. 

Jde o dokumentaci přírodní léčby v luhačovických lázních. Reklamní název zněl „Vzdušné lázně“ nebo také „Vzduchoplavba“. Proto je na snímku i letadélko, z něhož rozeznáváme roztočenou vrtuli (vlevo uprostřed). Cvičiště bylo na lesní mýtině na svahu kopce Malá Kamenná, poblíž pramene Ottovky.

Vzduchoplavecký tělocvik měl podporovat účinky lázeňské léčby. Jeho iniciátorem a neúnavným propagátorem byl Jan Svozil, který vedl luhačovickou vzduchoplavbu pětadvacet let. Z řady jeho knih připomeňme Umění nestárnouti, on sám totiž zemřel v jedenadevadesáti letech (15. listopadu 1948).

Jan Svozil byl proslulý smyslem pro humor, kterým byla prodchnuta i celková atmosféra vzduchoplaveckého společenství. „Já mám gatě, to só gatě, to só gatě my!“, zněla například vzduchoplavecká hymna. Blanka Petráková ve studii Vzduchoplavba v luhačovických lázních cituje další vtípek: „26. července 1909 byla hanácká republika prohlášena za všesvětovou, protože cvičení se účastnili i návštěvníci ze zahraničí.” Společenství nicméně mělo charakter pánského klubu, dámy měly smůlu.

59a56be09c402c49feabc83a MEDIA_ITEM image
Vzdušné lázně v Luhačovicích, léto 1910

Pověst vzduchoplaveckých cvičení přilákala řadu významných hostů, mezi diváky byli například Leoš Janáček, Adolf Heyduk, Ignát Herrmann či Svatopluk Machar. „Od takzvaných kibiců byl vybírán poplatek, který byl využíván na nákup cvičebního nářadí,” uvádí zmíněná studie.

Snímek pořídil v létě 1910 Jaroslav Bruner-Dvořák jako součást své rozsáhlé dokumentace Luhačovic. Na více než sedmi desítkách velkoformátových skleněných negativů velikosti 31 x 26 cm zachytil život i všechny podstatné stavby lázní, mezi nimiž byly i architektonické skvosty od Dušana Jurkoviče.

 

Historik fotografie  Pavel Scheufler se zaměřuje na díla pořízená před rokem 1918. Pro magazín Reportér připravuje seriál  Tajemství historické fotografie. Vybírá a komentuje nejzajímavější kousky své kolekce, které zachycují mimořádné události i každodenní život. Rozhovor s ním si můžete přečíst  zde.
 

 

Galerie (1) Diskuze Sdílet

Autor také napsal

Mohlo by Vás zajímat