Za humny je Turek

Tuzemská debata o běžencích aktualizovala obraz bájného nepřítele. A intelektuální elity stojí před úkolem, na který nemusejí stačit.

Exploze dodávky zaparkované ve vládní čtvrti zabila osm lidí. Dalších devětašedesát osob zemřelo během útoku, který nedaleko hlavního města provedl mladík vydávající se za policistu. Analytici a bezpečnostní experti ve svých bezprostředních komentářích konstatovali, že útoky nasvědčují islámskému terorismu. Mýlili se.

Mužem, který za incidenty v centru Osla a na ostrově Utøya v červnu 2011 stál, nebyl muslim, ale odpůrce muslimů – plavovlasý Nor a konzervativní nacionalista Anders Breivik.

Ona bezděčně nabídnutá stopa směřující k Blízkému východu, jež se v prvním hodnocení objevila, nicméně zřetelně dokládá, s jakými příznaky se v českém veřejném prostoru v poslední době pojí islámská civilizace. A právě zde také musíme hledat vysvětlení současné emotivní diskuse o přijímání běženců z muslimských zemí.

Stín, který vrhly dvě věže

Podle aktuálního (květnového) průzkumu Eurobarometru jmenovali přistěhovalectví jako největší problém Unie obyvatelé dvaceti členských států včetně Česka – tady ho na prvním místě zmínilo 40 procent dotázaných. Souběžně s Eurobarometrem vypracovala svůj průzkum také agentura STEM a zjišťovala, co Češi považují za největší ohrožení pro svou zemi. Rostoucí imigraci zmínilo 71 procent respondentů, a ta se tak stala čtvrtým nejobávanějším jevem hned po islámském fundamentalismu, organizovaném zločinu a terorismu.

Je to přirozená reakce na agendu, kterou nastolily teroristické útoky na New York a Washington v září 2001. USA tehdy reagovaly invazí do Afghánistánu; chtěly zničit nejen strůjce útoku, organizaci Al-Kaidá, ale i rigidní státní zřízení patrolované Talibanem. Půl roku po pádu mrakodrapů navíc tehdejší prezident George W. Bush aktualizoval označení pro spojence nacistického Německa, když Severní Koreu spolu s převážně muslimskými zeměmi Irákem a Íránem prezentoval světu jako novou Osu zla.