Seriál

Pramen Labe

15 / 07 / 2017

Na konci července uplyne 120 let od nejničivější známé povodně v Krkonoších. Úpa a Labe se tehdy proměnily v živel, který smetl vše, co mu stálo v cestě. Nejvyšší české pohoří si připomeneme snímkem ještě starším, zobrazujícím počátky horské turistiky.

Na konci července uplyne 120 let od nejničivější známé povodně v Krkonoších. Úpa a Labe se tehdy proměnily v živel, který smetl vše, co mu stálo v cestě. Nejvyšší české pohoří si připomeneme snímkem ještě starším, zobrazujícím počátky horské turistiky.

Díváme se na skupinku lidí u jakési jámy, u níž je do země zapíchnuta tyč s praporkem a cedulí. Obrázek pořídil František Krátký někdy před rokem 1884 a když jej zvětšíme, vyluštíme nápis v němčině: Elbebrunnen. Označuje pramen Labe, český nápis chybí.

Jakým jazykem mluvili pánové a dámy na snímku, už asi nikdy nezjistíme. Nápisu a symbolice místa však jistě rozuměli. I za tímto úkazem totiž do horských výšin putovali, byť jejich oblečení, zejména dlouhé sukně v případě žen, nebylo do terénu nejvhodnější.

596a0b4e9c404d2ec5a9ffbc MEDIA_ITEM image
Turisté u pramene Labe, před rokem 1884

Kráčel fotograf se svým objemným zavazadlem s nimi, nebo číhal na místě? Mezi skupinkou a fotografem zjevně nastala domluva, poutníci poslušně pózují a předvádějí ochutnávku horského pramene. O kus dál vidíme přístřešek, kam se mohli schovat před nepřízní počasí.

 

Požehnané místo

Již před 130 lety, kdy snímek vznikl, šlo o velmi přitažlivé až mýtické místo, které patřilo nejvyhledávanějším cílům krkonošských vycházek z české strany. Nachází se v nadmořské výšce 1387 metrů a jako oficiální počátek řeky Labe bylo posvěceno již 19. září 1684; postaral se o to biskup královéhradecký Jan František Kryštof z Talmberka. O dvě staletí později se požehnání opakovalo, při té příležitosti došlo k obezdění studánky a úpravě okolí, což je dobře vidět na našem druhém snímku.

596a0b549c404d2ec5a9ffcb MEDIA_ITEM image
Turisté u pramene Labe, kolem roku 1890

Ve skutečnosti Labe pramení zcela neokázale v rašeliništi o kousek výše, zhruba dvě stovky metrů od uctívané studánky. U oficiálního „pramene” postupně přibývaly možnosti odpočinku, symbolika  byla dovršena kamennou stěnou, která od roku 1968 nese znaky šestadvaceti významných českých i německých měst, jimiž Labe cestou k Severnímu moři protéká. Najdeme tu i pamětní desku na oslavu české organizované turistiky a sochu alegorie vody. Až si člověk říká, jestli toho není moc.

 

Historik fotografie  Pavel Scheufler se zaměřuje na díla pořízená před rokem 1918. Pro magazín Reportér připravuje seriál  Tajemství historické fotografie. Vybírá a komentuje nejzajímavější kousky své kolekce, které zachycují mimořádné události i každodenní život. Rozhovor s ním si můžete přečíst  zde.
Galerie (2) Diskuze Sdílet

Autor také napsal

Mohlo by Vás zajímat