Český lingvista zachraňuje starobylý jazyk, kterým už na světě mluví jen tři lidé

Kolik jazyků znáš, tolikrát jsi člověkem. Kolikrát jste člověkem?

K pěti cizím jazykům mám vztah a tři z nich užívám aktivně, několikrát týdně. Řadu dalších pak ovládám pasivně, ale někdy to jsou vlastně jen základy nebo obecná orientace v tom, jak fungují. Jsem schopen v takových jazycích číst i s dobrým porozuměním, primárně odbornou literaturu, ale už ne třeba dětskou pohádku.

Kde se ve vás takováhle láska k jazykům vzala?

Mojí mamince záleželo na tom, abych se je učil. S angličtinou jsem začal v pěti letech, s francouzštinou asi v deseti. Vždy mě velmi zajímala historie, takže jsem se brzy začal zajímat i o vývoj těchto dvou jazyků a to mě přivedlo k anglonormanštině. Pak už to byl jen krůček k normanštině a nakonec i k sarkézštině.

Takže to pro vás byl už odmala koníček?

Já měl v dětství štěstí na řadu učitelů. K aktivnímu, kritickému myšlení o jazyku mě pak přivedl můj soukromý učitel angličtiny a mentor Martin Sýkora. V jeho hodinách jsme vždycky šli po zdroji, nutil mě objevovat jednotlivé struktury a paradigmata – vůbec mě nešetřil a to mi dalo nejvíc.

Tím pádem vás to nutilo se nad jazykem aktivně zamýšlet.

Takhle, asi to se mnou bylo někdy náročné, ale řekněme, že v patnácti jsem už věděl, že jazyky jsou to, co mě baví, hlavně jejich vývoj. Na gymnáziu jsme si dokonce s podobně naladěnými spolužáky vymohli obnovení výuky latiny.

Nekonečný příběh

Zabýváte se sarkézštinou, jedním z nejstarších britských jazyků, který pochází z malého ostrova Sark v Lamanšském průlivu. Jak dlouho jste se ji učil?

Výhodou byla samozřejmě obecná znalost románských jazyků, hlavně francouzštiny, latiny, ale v případě slovní zásoby i germánských jazyků. V případě sarkézštiny jsem se vůbec poprvé učil cizí jazyk jen z poslechu, pravidla a struktury jsem poznával pouze z mluvy a z reakcí mých konzultantů, tedy tří posledních rodilých mluvčí, bez učebnic. Určitý problém zpočátku bohužel představovalo i to, co jsem se učil ze starších pramenů, než jsem na ostrov Sark přijel, a co ne vždy odpovídalo realitě. Takže tam byl i bolestný proces odnaučování se nesmyslů. Po třetím pobytu na ostrově jsem už ale dosáhl celkem obstojné úrovně. Nicméně učím se pořád, a to při každé konzultaci. Týden co týden si připravuji seznam slov, která neznám, různé konstrukce a ty pak rozebíráme s našimi mluvčími.