Muži odmala slyší, že menstruace je ženská záležitost. To je chyba

Je menstruace ve společnosti stále tabu?

Určitě ano. Zlepšuje se to, o vlivu menstruace na své výkony například začínají mluvit profesionální sportovkyně, ale i tak mám pocit, že dost žen o menstruaci nerado mluví nahlas. A to jak v rodině, tak mezi kamarádkami. Považují ji za svůj „problém“, jsou smířené s tím, že jim menstruace není příjemná, bolí je, komplikuje jim život, ale svou zkušenost nesdílí. Navíc se setkávám i s tím, že matky o menstruaci otevřeně nemluví ani se svými dcerami nebo jim předávají různé stereotypy a negativní vnímání.

Jak tedy s dcerami o menstruaci mluvit?

Určitě jim nelžete. Klidně přiznejte, že vy svoji menstruaci nemáte ráda, obtěžuje vás, ale zároveň dodejte, že některé ženy to mají jinak. Že budete ráda, když vaše dcera bude menstruaci prožívat v klidu a bez bolestí. Jakmile ji budete popisovat jen jako horor, s vysokou pravděpodobností ji tak bude brát i vaše dcera.

Je pravda, že jen vyslovit slovo menstruace nám někdy dělá problémy. Říkáme: „Dostala jsem TO.“ Tampony a vložky se snažíme co nejnenápadněji pronést na toaletu, jen aby nikdo nepoznal, že menstruujeme. Nenapomáháme tímto chováním k tomu, že je menstruace neviditelná?

Hodně žen stále nechce, aby jejich menstruace byla vidět, děsí je například, že by protekly. To je považováno za velké faux pas. Ten stud za to, že menstruujeme, začíná už u mladých holek, kdy to tají, protože mají pocit, že menstruaci mají příliš brzy oproti vrstevnicím. Nebo ji naopak dostanou oproti nim pozdě.

Přitom bez menstruace by tady nebylo lidstvo, je to přirozená věc. Tak proč o ní nedokážeme mluvit napřímo?

Je to i kvůli tomu, že se na menstruaci nabaluje spousta hloupých narážek a rádoby vtipů. Společnost pořád inklinuje k tomu, že když žena nemá náladu, je rozčílená, některým lidem přijde supervtipné okomentovat to: „Nemáš náhodou PMS?! Haha. Tak to já si teď budu pár dní dávat pozor, abych tě nedráždil.“ Další důležitá věc je, že muži se menstruace tak trochu bojí. Nic moc o ní nevědí, často je jim odmala dáváno najevo, že je to jen ženská záležitost, o kterou se nemají zajímat.

Máme tedy s kluky mluvit o menstruaci odmala?

Je to tak. Neodbývejte je, když se ptají a zajímají. Tajením jen zavařujeme dalším ženám v jejich životě. Jejich partnerky nebo i kolegyně v práci jednou ocení, když ti muži budou vědět, co menstruace je, co všechno obnáší, že ženám někdy při ní není dobře a mají jiné potřeby. Když tenhle přístup nezměníme, prohlubuje se tu paradox, kdy my ženy chceme, aby nás muži opečovávali a pomalu nám četli myšlenky, ale přitom jim nedovolíme, aby pochopili základní fungování ženského cyklu.