Náklady za pandemii do značné míry zaplatilo české školství, říká ministr Robert Plaga s tím, že některá opatření ze zpětného pohledu měla vypadat jinak. Pandemie však podle něj také zároveň otevřela cestu k modernějšímu přístupu učitelů i k lepšímu poznání škol ze strany rodičů.
Osmdesátimilionová blízkovýchodní země se chystá na prezidentské volby, jejichž výsledek lze poměrně snadno předpovědět. Zvlášť po proškrtání seznamu šesti set zájemců na pouhých sedm kandidátů. Jaké změny to může znamenat pro bouřící se obyvatelstvo, sužované ekonomickými a existenčními problémy?
Od malička hrál hokej, vystudoval vysokou školu, získal zajímavou práci. Se svojí ženou Markétou mají dvě malé děti. Uběhl několik maratonů, ještě předloni v září zvládnul půlmaraton v Budapešti. Pak mu lékaři diagnostikovali zákeřnou nemoc jménem ALS, která je nevyléčitelná. Nyní se chystá do Švýcarska, aby tam za asistence lékařů ukončil svůj život.
Učíme děti znovu spolu mluvit. Nikdy jsme nebyli tak vyčerpaní jako u monitorů při distanční výuce. Někteří žáci neuvěřitelně vyrostli, a to i mentálně. Takové hlasy zaznívají ve školách, kde se po dlouhých měsících opakovaných uzávěr a nejistoty může zase vyučovat naživo. Ukázalo se rovněž, které školy a kteří učitelé dokážou udržet vztah s žáky a motivovat je i v online režimu a kde je naopak skoro všechno špatně. A vypadá to, že způsob vzdělávání se po covidové zkušenosti může zásadně proměnit – k lepšímu.
Je to fascinující přehled. Pro někoho skličující, pro jiné – třeba pro šéfy Agrofertu – patrně uspokojivý, až veselý. Holding, který založil a vybudoval premiér a miliardář Andrej Babiš, dostává od českého státu miliardy na nejrůznějších státních zakázkách, další miliardy ve formě dotací získává od českých a evropských daňových poplatníků. Tu jde o státní lesy, tu o státní strategické rezervy, jindy o projekty Lovochemie… Dohromady se jedná o ohromné peníze. Přehled sestavil investigativní reportér, který vydává novou knihu o Andreji Babišovi.
Až bude Angela Merkelová po zářijových parlamentních volbách předávat úřad spolkového kancléře, mohla by to okomentovat německým příslovím: „Ti, kdo jsou považováni za mrtvé, žijí déle.“ Merkelovou politici i média odepisovali opakovaně už od devadesátých let. Nakonec šéfovské křeslo opouští po dlouhých šestnácti letech – na rozdíl od svých předchůdců – proto, že sama chce, a už znovu nekandiduje. Jak je možné, že se tak dlouho udržela u moci?
Příběh lidické ženy Anny Nešporové, které nacisté vzali z porodnice její dceru Věnceslavu a již poslali do koncentráku, převyprávěli americký spisovatel Terry Eisele a kreslíř Jonathon Riddle ve třech obsáhlých svazcích komiksu pod názvem „Sbalit si pět švestek“. Syn hlavní hrdinky nyní plánuje vydat dílo v češtině.
Věřitelé mohou zapomenout na výplatu více než miliardy korun, které napůjčovali podniku předluženého podnikatele Michala Mičky či jemu osobně. Skupina známá hlavně značkami Pietro Filipi a Kara totiž krachuje. Takový je příběh jednoho z velkých hráčů, jehož byznys byl postaven na vydávání dluhopisů, z nichž naprostá většina už nikdy nebude splacena. Právě o něm pojednává druhý díl seriálu magazínu Reportér zabývajícího se toxickými dluhopisy.
Jaká má být mediální role vědců a vědkyň? Mají jen informovat, nebo smějí i usilovat o ovlivnění veřejného mínění? Má expert právo publikum vyděsit, nebo se ho naopak snažit ušetřit strachu? „I vědci jsou lidé, takže je obyčejné sociální a kognitivní procesy mohou dotlačit k extrémním tvrzením. Dostat se do médií pro řadu vědců znamená pokušení opustit svou expertizu a postupně se začít vyjadřovat téměř k čemukoli,“ říká sémiotik, pedagog Univerzity Karlovy a bývalý ředitel Nadačního fondu nezávislé žurnalistiky Josef Šlerka.
„Když já mám tak příjemnej život!“ reagoval ještě na přelomu roku na úvahy o tom, že by zabojoval o pozici šéfa fotbalové asociace. Nyní je všechno jinak. Vladimír Šmicer je oficiálním kandidátem na předsedu, ve volbách vyzve i bývalého spoluhráče Karla Poborského. Co ho k takovému rozhodnutí vedlo, vysvětluje v prázdné restauraci Tančícího domu, v němž provozuje se společníky hotel.
Uprostřed lesů na skále nad řekou Sázava stojí prastarý klášter. Nachází se v něm krypta, kde byly uloženy ostatky zakladatele kláštera sv. Prokopa; krypta je zvláštní tím, že ačkoli do ní scházíte po schodech, dostanete se na úroveň korun stromů, které rostou u řeky a které vidíte úzkými gotickými okny. A nejde o jediný pozoruhodný rys komplexu, který dlouho chátral... Teď se ale Sázavský klášter představuje po rekonstrukci veřejnosti.
Bývalý americký prezident, populární americký herec, podnikatel v letectví… Barack Obama, Morgan Freeman a Richard Branson patřili k hrstce lidí, kteří si se svolením Petra Kellnera mohli zahrát na jeho golfovém hřišti na Britských Panenských ostrovech, kde český miliardář s rodinou střídavě žil. Docela dobře to ilustruje postavení, jakého dosáhl nedávno tragicky zesnulý podnikatel v Karibiku, kde udělal řadu pro něj menších, ale šikovných investic.
Závěr českých bezpečnostních složek o „důvodném podezření“, že ruští agenti stáli za výbuchy ve Vrběticích, přichází v době, kdy se v česko-ruských vztazích hraje o velké peníze i politický vliv. Zpravodajské služby se nyní zabývají možnou odvetou ze strany Moskvy. Obavy mají především ze zneužití a infiltrace části muslimské komunity v Česku. Jaký je širší kontext případu a co odhalují informace zdrojů ze zpravodajské komunity? Odpovědi nabízí analyticko-investigativní rozbor kauzy Vrbětice.
Když Andrej Babiš nastoupil v roce 2014 na ministerstvo financí, začala jeho nenápadná poradkyně shromažďovat dokumenty o činnosti různých úředníků z dob, kdy byl ministrem Babišův arcinepřítel Miroslav Kalousek. Právě o jeho policejním stíhání coby konečném cíli této operace se mluvilo. „Jak říkal Babiš: měl to být fascikl ,na toho zločinca Kalúska‘,“ potvrzuje Ondřej Závodský, který se tehdy coby náměstek ministra účastnil porad o této věci.
Druhé největší město Iráku se nechvalně proslavilo jako dějiště hrůz páchaných Islámským státem. Teroristická organizace zde vládla v letech 2014 – 2017. Do míst, která byla domovem prastarých kultur i početné křesťanské komunity, se po válce vrací život.
Idriss Déby byl po tři dekády, během kterých odvrátil řadu pokusů o puč, nejspolehlivějším spojencem Francie, a tedy i Evropské unie ve střední Africe. Smrt čadského prezidenta při boji s rebely na severu země může zahýbat stabilitou celého neklidného regionu. Vládu převzal jeho syn, prý dočasně.
Kolem důvodů, proč se v Evropské unii rozjelo očkování proti covidu-19 pomaleji než třeba v Británii, panují některé mýty, říká zpravodaj Českého rozhlasu v Bruselu Viktor Daněk. Podle lidí, s nimiž v hlavním městě evropských institucí mluví, byla hlavním problémem naivita Evropské komise, která neočekávala vakcínový nacionalismus ze strany jiných států. „Věčnou bolestí“ je také těžkopádnost rozhodování v rámci Evropské unie. Dodává ale, že nyní se situace zlepšuje a v druhém čtvrtletí bude už zjevně v Evropě vakcín hodně.
Dlažební kostky z židovských náhrobních kamenů, které se nedávno objevily při rekonstrukci chodníků na Václavském náměstí v Praze, mohou pocházet ze zničeného židovského hřbitova v Chomutově. Je o tom přesvědčen bývalý ředitel zdejšího Oblastního muzea Stanislav Děd.
Svolání demonstrace do areálu Pražského hradu na neděli 18. dubna odstartovalo proceduru, která vyústila v rozhodnutí Městského soudu v Praze. Území, které hlídají vojáci se samopaly, a kam se běžný smrtelník nedostane, je podle čerstvého rozhodnutí veřejným prostranstvím.
Existují dvě Aljašky, jedna je pro většinu běžných lidí, druhá pro majetné cestovatele. Snowboardová výprava, které se účastnil český miliardář Petr Kellner, byla typická právě pro tu druhou Aljašku. Přesto nejsou v místních horách lyžování a snowboarding na místech, kde vás vysadí vrtulník, ničím výjimečné ani obzvlášť riskantní. „Tak tragickou nehodu nikdo nepamatuje,“ říkají místní znalci o havárii helikoptéry, kterou přežil jediný účastník z šestičlenné posádky.
To setkání bylo původně naplánováno na hodinu a půl, nakonec se protáhlo skoro na dvojnásobek. Byl konec května 2007 a my jsme se poprvé sešli k rozhovoru s majitelem skupiny PPF Petrem Kellnerem. Pak následovala ještě další dvě interview, v lednu 2009 a dubnu 2012. Byly to zároveň tři poslední rozhovory, které kdy Petr Kellner poskytl českým médiím. Viděli jsme při nich člověka uvolněného, starostlivého i drsně pragmatického.
Ve své podnikatelské kariéře určitě udělal řadu kroků, které byly přinejmenším kontroverzní. Na ostrově Virgin Gorda v Karibiku však na Petra Kellnera vzpomínají opravdu v dobrém. Veřejně se to moc neví, ale český miliardář výrazně pomáhal tamním obyvatelům po ničivém hurikánu Irma, který udeřil v roce 2017.
Děti ze známé české rodiny Šámalových poslali nacisté „na převýchovu“ do Německa, matka pak raději předstírala v dopisech své dceři do koncentračního tábora, že potomci zůstali u ní doma. Stala se ovšem zcela neobvyklá věc – ještě za války se přihlásila německá rodina, která děti dostala, a díky tomu se v roce 1945 našly. Snad proto, že zde Němci nevystupovali automaticky jako zločinci, snad kvůli spojení Šámalových s prezidentem Masarykem se o příběhu dlouho nemluvilo.
Poprvé v historii uvedly Spojené státy do funkce ministryni v tradičních kmenových šatech a mokasínech. Debra Haalandová se ve vládě Joea Bidena ujala role, ve které bude spravovat federální půdu, přírodní zdroje – a také přímo Úřad pro záležitosti původních obyvatel Ameriky. V indiánské zemi zavládla naděje na zahojení ran posledního půltisíciletí.
Lidé, kteří půjčili peníze firmám a teď se marně domáhají vrácení svých peněz. Miliardy, které tečou přes internetová dluhopisová tržiště a zprostředkovatele do různých, někdy pochybných společností. Takový je český svět toxických podnikových dluhopisů, jakási místní zlatá horečka posledních let. Magazín Reportér přináší první ze série článků popisujících tento problém: první díl se věnuje malým investorům.
Ze Sušice jedeme do kopce a kilometr před cílem zříme po levé ruce středověký královský hrad. Každé neokoralé srdce vzruší očekávání čehosi výjimečného. Vítají nás Kašperské Hory, městečko jak z malované pohlednice, které má něco přes tisíc obyvatel, ale na náměstí není v poledne nikdo. Začneme tedy obcházet domy s otázkou, jak Kašperky zvládají poslední rok, a domorodci nejspíš budou svérázní, protože jistý oslovený chlapík odpoví: „Mě se nic nechytne – já jsem očkovanej Satanem.“
Inscenace mizející bez derniéry z repertoáru. Zrušené koncerty v nejslavnějších filharmoniích. Multikina i klubové biografy zející prázdnotou. Velké hudební festivaly na hranici existence. Zástupy lidí na volné noze bez práce. Zatímco „kola průmyslu“ a řady dalších odvětví se v Česku takřka nezastavila, kulturní provoz a životy lidí v souvisejících profesích epidemie ovlivnila velmi drtivě – srovnatelný zásah utrpěla snad jen gastronomie. Za jakých podmínek se vrátí diváci do sálů? A vrátí se vůbec?
Jak mohly v české politice vzniknout dva opoziční bloky? Vliv měly velké předloňské demonstrace na Letné, situace se různě měnila, chvíli byla ve hře koalice STAN a ODS, klíčový byl úspěch spojenectví v loňských krajských a senátních volbách. Jednání o společném postupu neprobíhala kvůli vzájemným křivdám, předsudkům a individualitám jednoduše. A porážka Andreje Babiše dnes sice vypadá pravděpodobněji než před rokem, ale jistá určitě není.
Podle Jana Trnky, přednosty Ústavu biochemie a vedoucího Katedry biomedicínských oborů na 3. lékařské fakultě UK v Praze, by všechny vakcíny měly projít standardním schvalováním. Používání léků bez ověřeného účinku na covid-19 považuje za neetické a za odborné selhání.
Jak si v boji s novým koronavirem dosud vedly další středoevropské země? Slovensko v mnoha ohledech připomíná Českou republiku, někdejší společná historie v jednom státě se zjevně nezapře. Chaotické řízení se projevovalo i v Polsku, tamní zdravotnictví zápasilo s dlouhodobým nedostatkem financí, podobně jako v Maďarsku. Německo vycházelo ze srovnání nejlépe, do začátku března však relativně málo očkovalo. A část Rakušanů záviděla Německu, jak to zvládá.
Jak vypadal první březnový týden v sokolovské nemocnici a obecně ve městě, které mimořádně tvrdě postihla pandemie covidu-19? Zdravotníci museli zvládnout obrovské množství pacientů; na jednotce intenzivní péče nezbylo jediné volné lůžko. Těžce nemocné bylo nutné převážet jinam. Ale kam, když lůžka ubývají všude? A přece i v Sokolově se našel příběh s dobrým koncem.
První sklouznutí na dlouhých bruslařských nožích bývá opojné. Ke kráse okamžiku přispívá kouzlo české krajiny, která při pohledu z hladiny jezer, nádrží či řek dostává zcela nový rozměr. Průjezdy pod mosty, skrz vesnice i města, objevování zátok a kaňonů, to všechno dělá z dálkového bruslení unikátní dobrodružství, při němž můžete zažívat neobyčejně krásné chvíle. Dokud se neproboříte…
Tahle země má určitě důležitější problémy. Nesmyslné uzavření areálu Pražského hradu však představuje lapálii, kterou snad půjde v dohledné době rozlousknout. Pokusí se o to shromáždění, jež odpůrci uzávěry svolávají na polovinu dubna na zdejší náměstí U svatého Jiří. Výsledkem by mělo být soudní rozhodnutí, zda je sídlo českých panovníků soukromý vnitroblok, nebo veřejné prostranství.
Balkánské dobrodružství stálo energetickou skupinu ČEZ miliardy korun. Na elektrárně, kterou česká firma zavřela a prodala, ovšem začali vydělávat tamní političtí šíbři. Přečtěte si česko-bulharský příběh plný kliček, úskoků, politických tahanic, ale také zlatých cihel, mafiánských historek a investorské nadutosti.
Zatímco jinde vlády přemýšlejí, jak co nejrychleji sehnat vakcínu proti covidu-19, prezident John Magufuli zvaný Buldozer zůstává v klidu. Už loni v červnu totiž vyhlásil, že se Tanzanie díky modlitbám koronaviru zbavila. Do budoucna tak hrozí, že se šedesátimilionová africká země stane ideální laboratoří, v níž bude moci nový virus vyvíjet nebezpečnější mutace, na něž dosud schválené vakcíny nebudou účinkovat.
Odkaz státního převratu 25. února 1948, kdy začali vládnout komunisté a Československo se připojilo k sovětskému mocenskému bloku, zůstává živý pro Jaroslava Blahníka ze středočeské Sadské. „Už třicet dva let žijeme v demokracii, ovšem Andrej Babiš vytáhl komunisty zpět k moci,“ říká majitel pneuservisu, jemuž nestačí jezdit do Prahy na demonstrace a rád ve svém městě pobuřuje.
Hanna je Běloruska, pochází z Minsku a v Praze studuje vysokou. Arsen je Armén, původem z Náhorního Karabachu, v Praze žije od šestnácti. Chodí spolu rok a půl, mají rádi Petřín. Loni v létě vstoupil do jejich domova neklid a strach: v srpnu propukly povolební nepokoje v Bělorusku, koncem září pak válka v Karabachu. V Minsku se brutálně zatýkalo, ve Stěpanakertu se lidé, včetně Arsenovy rodiny, schovávali ve sklepě před bombami. „A my seděli v Praze a cítili... bezmoc.“
Camino de Santiago, česky svatojakubská cesta. Málokdo o ní neslyšel a hodně z těch, kdo slyšeli, se na ni už buď vydali, mají to v plánu, nebo si s tou myšlenkou minimálně na chvíli hráli. Jak to ale na cestě vypadá letos, v době boje s covidem? Rok 2021 je z hlediska katolického světa pro toto poutní místo „svatý“. Vydali jsme se do Španělska a šli po stopách poutníků coby reportéři. Na cestě nám často pršelo, jednou zuřila vichřice. Trasa byla prázdná, někteří místní měli roušky dokonce i za okny svých bytů.
