Odkaz státního převratu 25. února 1948, kdy začali vládnout komunisté a Československo se připojilo k sovětskému mocenskému bloku, zůstává živý pro Jaroslava Blahníka ze středočeské Sadské. „Už třicet dva let žijeme v demokracii, ovšem Andrej Babiš vytáhl komunisty zpět k moci,“ říká majitel pneuservisu, jemuž nestačí jezdit do Prahy na demonstrace a rád ve svém městě pobuřuje.
Hanna je Běloruska, pochází z Minsku a v Praze studuje vysokou. Arsen je Armén, původem z Náhorního Karabachu, v Praze žije od šestnácti. Chodí spolu rok a půl, mají rádi Petřín. Loni v létě vstoupil do jejich domova neklid a strach: v srpnu propukly povolební nepokoje v Bělorusku, koncem září pak válka v Karabachu. V Minsku se brutálně zatýkalo, ve Stěpanakertu se lidé, včetně Arsenovy rodiny, schovávali ve sklepě před bombami. „A my seděli v Praze a cítili... bezmoc.“
Camino de Santiago, česky svatojakubská cesta. Málokdo o ní neslyšel a hodně z těch, kdo slyšeli, se na ni už buď vydali, mají to v plánu, nebo si s tou myšlenkou minimálně na chvíli hráli. Jak to ale na cestě vypadá letos, v době boje s covidem? Rok 2021 je z hlediska katolického světa pro toto poutní místo „svatý“. Vydali jsme se do Španělska a šli po stopách poutníků coby reportéři. Na cestě nám často pršelo, jednou zuřila vichřice. Trasa byla prázdná, někteří místní měli roušky dokonce i za okny svých bytů.
I po letech lze najít nové informace v případu Švábova gangu, který unášel, vydíral a vraždil podnikatele. Gang pravděpodobně provedl i další dvě dosud neznámé akce – mimo jiné vydíral hollywoodského producenta. Nejde o jedinou filmovou souvislost: hlava gangu Michael Šváb totiž sám podnikal v kinematografii a je možné, že se snažil splatit dluhy po jednom propadáku. Ostatně scénář činnosti gangu jako by vypadl z thrilleru.
„Nespala jsem, nepila, nejedla. Všechno jsem vyzvracela. Moje tělo to přestalo zvládat a já sebou prostě švihla na zem. Jen jsem ležela a koukala do blba. Manžel zavolal záchranku. Dovezli mě na urgentní příjem a já už věděla, že je zle. Nechala jsem to zajít moc daleko,“ vypráví osmadvacetiletá Veronika. Zajímá vás, co se jí stalo? Narodila se jí krásná a zdravá holčička jménem Kristýnka. O poporodních depresích se v Česku donedávna skoro nemluvilo, situace se však začíná měnit.
Hokejová liga poprvé od roku 1945 bez mistra. Fotbalová Slavia: osmimilionový účet za testování. Jizerská padesátka poprvé rušená kvůli něčemu jinému, než je nedostatek sněhu. Letní olympiáda pod heslem Učíme se žít s virem... Prázdné tribuny nejsou tím jediným, co sužuje současný sport. Proč bychom měli umožnit co nejdříve trénovat dětem a jak může covid ovlivnit zdraví špičkových sportovců?
Vedoucí oddělení jednoho z ústavů Akademie věd ČR upozornila na nesrovnalosti v odborném článku, přitom se zjistilo, že podobné podivnosti se objevily v dalších článcích týchž autorů. Etická komise ústavu jí dala za pravdu, i když prý nelze říci, zda šlo o úmyslné falšování dat. Výsledek? Mimo jiné to, že ona vedoucí oddělení musela ústav opustit. A šéfka Akademie věd jí sdělila cosi ve smyslu, že „hrát si na Husa za všech okolností není rozumné“.
Ponořit se do dění kolem velké expedice Tatra kolem světa 2, která odstartovala přesně před rokem, představuje poněkud toxický zážitek. Od startu ji provázely spory, původní tým se postupně rozpadal, plány zkřížil covid. Přesto se nyní Tatra chystá na druhou etapu do Afriky a těsně před odjezdem vydává prohlášení s podivuhodným titulkem „Tatra kolem světa 2 inspiruje, a to jak v cestování, tak i v mezilidských vztazích“. Nic bohužel nemůže být vzdálenější pravdě.
Farmaceutický obr Pfizer začal fakturovat nově nalezenou šestou dávku vakcíny v každé dodané lahvičce. Evropským státům včetně Česka může dodat o pětinu méně lahviček za stejnou cenu. Navíc tato změna přichází v době, kdy kvůli úpravám továrny v Belgii krátí Pfizer některým státům dodávky.
České hospodářství si zaslouží širší podporu zaměřenou i mimo potraviny. Povinný podíl českých výrobků je zapotřebí prosadit napříč všemi sférami průmyslu a služeb.
Tohle je příběh – paralelní životopis – dvou nečekaných spojenců, kteří se potkali v kuřárně na Úřadu vlády a vymysleli tam TOP 09. Karel Schwarzenberg a Miroslav Kalousek se teď stahují z politiky. Jak si vlastně mohl porozumět podporovatel lidskoprávních organizací a politický cynik, dva muži rozdílného věku pocházející z jiného prostředí? V analytickém textu o tom píše dlouholetý politický reportér. Otevíráme článek, který vyšel v loňském srpnovém Reportéru: Miroslav Kalousek totiž 19. ledna 2021 oznámil, že se vzdává poslaneckého mandátu.
Nad tím, jak epidemie může změnit dnešní generaci dětí a ovlivnit budoucí podobu školství, se zamýšlí předsedkyně Výboru pro výchovu a vzdělávání pražského magistrátu.
Někteří příslušníci Sboru národní bezpečnosti se v roce 1948 na Šumavě vzepřeli komunistickému režimu a pomáhali lidem přejít hranice z Československa na Západ: převaděčskou síť rozbila komunistická tajná policie. Esenbáka-převaděče Jaroslava Maršíka však nedopadla, při zatýkání za bizarních okolností utekl. Deset let se pak skrýval v jihočeském Bavorově. Nevycházel ven, schovával se třeba v dutině pod postelí nebo v dřevěném kufru.
To se takhle na náměstí sejdou mnich, vrah, špion, třicátnice na pervitinu, lékař, občasná šlapka, opilý žebrák a vlastně to není vtip. Taková setkání se dějí dnes a denně, jen si jich (raději?) nevšímáme: například teď jsme v srdci Prahy hned vedle nákupního centra Palladium, u kapucínského kostela svatého Josefa, kde před chvílí skončila večerní mše svatá. „Bratře,“ huláká rozjívená somračka na mnicha: „Že ty si občas sáhneš na nějakou ženskou?!“
Přístup Rakouska k pandemii covidu-19 se občas dává v Česku za vzor. Slůně, které používají rakouské úřady při komunikaci týkající se koronaviru, naznačuje, že tamní vláda vedená mladým kancléřem Sebastianem Kurzem je ohledně marketingu schopnější než ta česká. A i pokud jde o počty mrtvých, má Rakousko lepší bilanci než Česko. Přesto se ani tam nevyhnuli chybám, přehnanému optimismu, zbytečným obětem i chaotičnosti typické pro Babišův kabinet.
Společného času, který tráví rodiče s dětmi, v uplynulých měsících výrazně přibylo. Přináší to rodičům a dětem užitek, nebo se spíš navzájem ničíme? Jarní vlna epidemie se nesla ve znamení ujišťování, že si v rodinách alespoň budeme víc nablízku. Zimní lockdown už příliš důvodů k podobnému konejšení nenabízí. Východiska naštěstí pořád existují.
Vývoj vysoce účinných vakcín proti novému koronaviru je triumfem moderní vědy. Není dosud jasné, zda očkovaný může covid-19 šířit dále, ale základní bezpečnost dvou vakcín už prošla zevrubným zkoumáním. Teď jde o jejich dostatek a systém, který umožní naočkovat co nejrychleji co nejvíce lidí. Evropská komise i Česko sázely na vakcínu AstraZeneca; kontrolní úřady v Evropě i v USA ji však zatím neschválily kvůli potížím v klinických testech. V Německu se však má brzy spustit nová továrna vyrábějící schválenou vakcínu Pfizer.
Stejně jako dítě nelze jen trestat, potřebuje i společnost pozitivní impulzy – například k testování a sebeizolaci. „Než zabere očkování, je ve hře řada měsíců, které mohou proběhnout v relativně lepším provozu, anebo mezi čtvrtým a pátým stupněm lockdownu. Záleží i na motivaci lidí, kterou vláda podceňuje,“ říká sociolog Daniel Prokop, jehož agentura PAQ vypracovala už několikáté pokračování výzkumu Život během pandemie.
Firma spojená s kontroverzním podnikatelem Ivo Rittigem dlužila v roce 2001 tehdy ještě polostátní Komerční bance desítky milionů korun: magazín Reportér zjistil, že dluh přešel na stát a nakonec zřejmě nikdy nebyl splacen. Metody, jak Rittig bohatl, v něčem připomínají budování impéria Andreje Babiše. Miliardář a politik, jehož kampaň bojovala proti kmotrům, se ostatně s Rittigem zná. A zjevně nejen tak, že spolu kdysi stěhovali v Průhonicích televizi.
Není celá koronakrize spíš krutá pomsta všem rodičům, kteří si kdy stěžovali na školství? Byli i takoví, kteří si stěžovali na školní jídelnu! Přitom nevařit obědy je přece výsada všedních dní. Platíme za ni: penězi. Ne jako teď, svým časem. A kusem vlastního života. Dětem prostě na „já mám hlad“ nejde odpovědět přirozeně. Tak, jak vás hned napadne. Tak, jak byste odpověděli komukoli jinému. Máš hlad? Tak běž do... kuchyně a připrav hladkou mouku, droždí a hrneček s trochou vlažné vody. Uděláme pizzu.
Z PROSINCOVÉHO VYDÁNÍ. Vítejte v Corbinu v Kentucky, kde svou kariéru začal a první KFC vybudoval onen známý usměvavý dědeček s bílými vousy v bílém obleku – colonel Sanders. V městečku mají plukovníkovu sochu, jeho půlmaraton i muzeum KFC. A mnozí si ho dokonce stále pamatují. Pro někoho byl svéráz, někdo si ho pamatuje jako Santu Clause, kterého na Vánoce hrál. Začátky kuřecího fast foodu přitom byly mnohem skromnější, než se dnes může zdát.
Boj s covidem nezná svátky. I během Štědrého dne a štědrovečerní noci doktoři a sestry na anesteziologicko-resuscitačním oddělení vinohradské nemocnice usilují o záchranu lidských životů. Někdy uspějí a někdy ne.
Stát vrátil rodině jejich statek ve zbědovaném stavu. „Za komunistů tady hospodařil jeden známej soudruh. Nepřál bych vám vidět ten bordel,“ říká sedlák Pavel Srna z Mirošova na Vysočině. Kromě desítek hektarů polností a lesů – společně s matkou a partnerkou – pečuje o čtyři rybníky, v nichž vyrůstají kapři pro vánoční trh. Co obnáší chov tradičních českých ryb a jaká jsou úskalí při jejich prodeji?
Nedostudovaný ajťák Eliot Higgins se před časem ocitl na rodičovské dovolené. Krátké chvíle mezi mezi krmením a uspáváním dcery využíval ke sjíždění internetu a skládáním veřejně dostupných informací. Díky tomu dnes celý svět ví, kdo a jak se pokusil zavraždit kremelského oponenta Alexeje Navalného.
Rozsáhlá skupina organizovala v osmdesátých letech krádeže židovských náhrobků a obchody s nimi: podle dobového policejního dokumentu byl jejím členem budoucí kmotr podsvětí František Mrázek, představitelé komunistického režimu i funkcionáři tehdejší židovské obce. V případu se objevují nové informace, například o ženě, která na krádeže upozornila a kvůli níž se o případu ví. Důležitým impulzem pro pátrání se stal letos v květnu nález dlažebních kostek na pražském Václavském náměstí – vyrobených právě z židovských náhrobků.
Z PROSINCOVÉHO VYDÁNÍ. Rok 2020 byl pro mnoho školáků i jejich rodičů docela utrpením. Zároveň ale přitáhl ke vzdělání pozornost široké veřejnosti. Pokud se alespoň zčásti udrží, mohla by přispět ke snazšímu řešení dlouhodobých problémů českého školství, změně stylu výuky i překonání sociální pasti v našem vzdělávacím systému.
Nejde zdaleka jen o protesty proti rozhodnutí Ústavního soudu ohledně potratů.Polskou vládou, které dominuje strana Práva a spravedlnosti Jarosława Kaczyńského, otřásá jedna krize za druhou. Různé frakce se přou mezi sebou a polské voličstvo se demograficky mění v neprospěch strany. Není samozřejmě jisté, že se éra PiS v Polsku chýlí ke konci, ale nynější dění by bylo před rokem nepředstavitelné.
Čísla ohledně koronaviru jsou neúprosná: Česko se na podzim přiblížilo stavu, jaký na jaře postihl severní Itálii. Koncem listopadu nákaza zbrzdila a vláda se rozhodla rozvolnit. Nehrozí ale, že přijde nový, třetí lockdown? Vláda už snad nebude opakovat téměř totální uvolnění ze začátku léta. Zároveň přišla o to nejpodstatnější: spolupracující obyvatelstvo. Metodou, jak snížit hrozbu nové karantény, by podle expertů bylo mnohem rozsáhlejší testování.
Ani v roce, který přinesl víc těžkostí, než jsme si před dvanácti měsíci vůbec dokázali představit, se svět nezastavil. Dál se odehrávaly zajímavé změny, rodily se nové plány, lidem se plnila rozmanitá přání – covidu navzdory, a někdy dokonce díky covidu. Našli jsme sedm příběhů, jejichž hrdinům se podařilo epidemii nepromarnit a něco užitečného z ní vytěžit.
Česká republika v těchto dnech přichází o jednu z významných památek 20. století. Ojediněle zachovalé cely gestapa a StB v Karlových Varech, ve kterých za obou totalitních režimů přišly o život desítky lidí, přestavuje oligarcha na luxusní sanatorium. Budova byla svou historickou hodnotou srovnatelná s místy, jako je Terezín či nacistické popraviště Zámeček v Pardubicích. Válečné cely a výslechová místnost se tu dochovaly v téměř originální podobě.
V listopadu a prosinci 1989 se stal balkon Melantrichu jedním ze symbolů pádu komunistického režimu. K demonstrantům odtud mluvil Václav Havel, Marta Kubišová po téměř dvacetileté pauze veřejně zazpívala svou Modlitbu, vystoupila řada dalších osobností. Na balkonu se tehdy psaly moderní české dějiny. Redakce Reportéra pozvala před rokem hlavní tváře Listopadu na balkon znovu po třiceti letech. Vznikla unikátní kolekce fotografií i vzpomínek, kterou k 17. listopadu nyní odemykáme všem čtenářům. Prohlédněte si snímky Tomáše Třeštíka, které by při letošní covidové situaci nejspíš vůbec neměly šanci vzniknout.
Přestože je nyní většina dospělých Britů zavřená doma, koncem týdne málokdo na ostrovech sledoval Netflix nebo Trumpa trucujícího v Bílém domě. Daleko napínavější drama se odehrávalo na londýnské adrese Downing Street 10. Twitter zprostředkovával takřka v přímém přenosu, jak Johnson zapudil svého všemocného poradce Dominica Cummingse.
Hrdinové následujících příběhů bojovali s těžším průběhem nemoci covid-19. I když na tom byli v některých fázích onemocnění dost špatně a některé to při jejich věku a kondici hodně zaskočilo, neztráceli naději a nakonec vir udolali. Pomáhala jim v tom i pacientská skupina, kterou na sociálních sítích založily spoluautorky následujících textů.
Hlasité a viditelné jsou v Německu protesty proti opatřením, která úřady přijímají při boji s koronavirem. Zapojuje se do nich směsice lidí, krajní pravice i levice, národní populisté ze strany AfD i hipíci, odpůrci očkování i šiřitelé konspiračních teorií. Podle průzkumů značná většina společnosti demonstrace odmítá, je ale zjevné, že – jak říká kancléřka Merkelová – virus je „zátěží pro demokracii“.
Z LISTOPADOVÉHO VYDÁNÍ. Nevyřešená vražda policisty v roce 1974, snaha o útěk na Západ v 60. letech, demonstrativní pokusy o sebevraždu, výtržnictví, alkohol, psychiatrie – a patrně začátek korumpování policistů. Magazín Reportér přináší málo známé či zcela neznámé kapitoly z mládí vládce českého podsvětí první půle devadesátých let Antonína Běly. Jde o první část seriálu Odložené případy, v nichž se mapuje zrod některých novodobých českých zločinů.
Stovky dětí večer co večer usínají v postelích, nad kterými se nenaklání nikdo z jejich blízkých – přestože většina z nich někoho blízkého má. Ačkoli se v péči o ohrožené děti v Česku objevují určité náznaky k lepšímu, stát pořád jakýmsi samopohybem preferuje kojenecké ústavy či tradiční velké dětské domovy. Naši liknavost nyní odsoudil i Evropský výbor pro sociální práva patřící k Radě Evropy.
Z LISTOPADOVÉHO VYDÁNÍ. „Můj milý. Studoval práva, pak šel na vojnu. K dělostřelectvu. Zbývalo mu odsloužit tři měsíce, když ho 2. října zabili,“ říká mi arménská dívka Gohar u hrobu dvacetiletého mladíka. O Náhorní Karabach – Arcach, jak říkají tomuto území uprostřed Ázerbájdžánu Arméni – se opět bojuje. Je to ale konflikt, který nemá žádné dobré řešení.
Z LISTOPADOVÉHO VYDÁNÍ. Šíleně dlouhý text, který v polovině října zveřejnil Petr Holý na svém webu Nihilista na balkonu, se stal senzací sociálních sítí. Sdílel jej prorektor Univerzity Karlovy či šéfredaktor časopisu Vesmír, přečetlo si jej čtvrt milionu lidí. „Naštvala mě moje bublina, a hlavně někteří lékaři a jeden ředitel nemocnice,“ přibližuje svoje pohnutky autor – někdejší úředník ministerstva vnitra a dnes řidič pražských tramvají.
