Prezident Petr Pavel odmítl podle zdrojů časopisu Reportér, aby ho střežila oficiální ochranka prezidenta republiky. Doprovázejí ho muži z jiného útvaru. Šéf prezidentské ochranky má blízko k Zemanovu kancléři Vratislavu Mynářovi.
„Moc vám děkujeme.“ To byla první slova generála ve výslužbě Petra Pavla, když se v půl čtvrté odpoledne postavil se svojí ženou Evou na podium pražského Fora Karlín. V tu chvíli už bylo jasné, že tu stojí budoucí český prezident. „Před deseti lety jsem se chytal za srdce, před pěti taky,“ říká dvaasedmdesátiletý Kamil Černý z Řevnic. Loni proto vyšel do ulic a nasbíral tři a půl tisíce podpisů. Dnes může s dalšími příznivci slavit triumf svého favorita přímo v jeho štábu.
Narodil se do rodiny důstojníka a jako mladík se vydal na dráhu profesionálního vojáka minulého režimu. Pak komunismus padl a on se stal elitním členem armády nového demokratického státu. Velel operaci ve válčící Jugoslávii, při níž se povedlo zachránit více než padesát francouzských vojáků působících v mírové misi UNPROFOR – a získal za to vysoká francouzská vyznamenání. Posléze se dostal až do nejvyšší funkce české armády a usedl do druhého nejvyššího postu v Severoatlantické alianci. V lednu 2023 byl zvolen čtvrtým prezidentem České republiky.
Generál ve výslužbě Petr Pavel se stane příštím prezidentem České republiky. Jak se změnily jeho názory za posledních osm let? Magazín Reportér přinesl jeden z prvních velkých rozhovorů s Petrem Pavlem už v prosinci roku 2014. Co tehdy říkal o své vojenské a politické minulosti? A jak odpověděl na otázku, zda by chtěl být jednou prezidentem republiky? Porovnejte si, co říkal generál Pavel před tím, než odjel pracovat v NATO s jeho dnešními slovy…
Aniž by byl prezidentem, podařilo se Andreji Babišovi vyrobit solidní diplomatický skandál: Poláci i ministři z Pobaltí se ozvali, když Babišovi uklouzlo, že by těmto spojeneckým zemím v NATO určitě nešel vojensky na pomoc, pokud by byly napadeny. Jaké další diplomatické kousky by předvedl ve funkci prezidenta? Není vůbec vyloučeno, že by se i v zahraniční politice snažil kombinovat názory z českých sociálních sítí se svými znalostmi, či spíše neznalostmi. Urážel by kuchyně jiných zemí vyzdvihováním smažáku s tatarkou? Řekl by v Německu, že mají moc Hitlera a moc Turků? Nový, 17. díl podcastu Pravda vítězí.
Jak mají děti poznat, že se necítí psychicky dobře, a co s tím dělat? Jak mají řešit hádku? Jak se naučit klidně reagovat? Jak chápat pocity jiných? Národní ústav duševního zdraví zkouší na šedesáti třídách druhého stupně základních škol program, v němž se mají přesně tohle žákyně a žáci naučit. Je složený z dvaceti vyučovacích hodin a jmenuje se Všech pět pohromadě: letos by měly být k dispozici výsledky jeho testovací části.
Sedmnáct mladých Rusů. Sdílejí jeden dům v Almaty, největším městě Kazachstánu. Z Ruska odešli kvůli konfliktu, který vládce Kremlu Vladimir Putin rozpoutal na Ukrajině. Nechtějí být odvedeni, odmítají ve válce bojovat a na režim mají vztek. Někteří už se ani nechtějí vrátit. Jeden se obává, že válka bude mít v Rusku krvavou dohru. Druhý sní o tom, že se země stejně jako Německo po roce 1945 dokáže vypořádat se svými traumaty.
Po sečtení výsledků prvního kola bylo jasné, že důležitým faktorem bude rozluštění hádanky, kolik voličů Danuše Nerudové přijde podpořit Petra Pavla. Napovědět mohou i názory ze dvou vesnic, kam oba kandidáti jezdí odpočívat – Telecí na Vysočině a České Čermné na Náchodsku. Navštívili jsme obě místa těsně po Vánocích, a pak i po vyhlášení výsledků voleb. V obou obcích před volbami fandili těm svým, teď jim sousedé doporučují spolupráci. Ještě o něco víc než souboj o Hrad ovšem místní lidi zajímaly jiné události sezony – hasičský a myslivecký bál.
V Průhonicích, kde bydlí Andrej Babiš, zvítězil v prvním i ve druhém kole prezidentské volby přesvědčivě Petr Pavel. Proč tam v prvním kole šéf hnutí ANO dostal jen kolem 27 procent hlasů a v kole druhém 28,41 procent? Jedním z důvodů jsou patrně i různé bobtnající stavební plány Babišem založeného holdingu, které se v obci a okolí staly výbušným tématem. Odemykáme pro vás text z tištěného vydání magazínu Reportér.
Co znamenaly výsledky prvního kola prezidentské volby pro postupující kandidáty? Andrej Babiš potřeboval odrazovat potenciální voliče svého soupeře, lákat nové duše mezi nevoliči z prvního kola a šroubovat emoce, kam to jen půjde. Petr Pavel se musel snažit opevnit své jádro, úspěšně posbírat voliče od protikandidátů, ukázat na Babišovy slabiny a nenechat se uvařit v kotlíku nenávisti.
V táboře na západě Ukrajiny čeká téměř tisícovka ruských vojáků na výměnu zajatců – navštívit je mohla malá skupina reportérů. Někteří zajatí přemýšlejí, zda měla ruská invaze smysl, další nadále věří ruské oficiální verzi. „Nemyslím si, že mě budou po návratu domů vítat jako hrdinu,“ říká jeden ze zajatců a dodává, že mu nepřijde, že by Ukrajinci potřebovali zachraňovat před fašisty. „Západ využívá Ukrajinu pro své vlastní cíle, bez ohledu na oběti,“ říká ale jiný.
Nejdřív mě lákalo strávit Silvestra v Indii. Když jsem se podíval na ceny letenek, tak aspoň – dejme tomu – na Krétě. Ale ne, taky nic, na účtu jsem měl volných pětadvacet tisíc, to by nestačilo. „A stejně k moři pojedeme,“ řekl jsem nakonec devítiletému synovi, „vezmeme to přes Srbsko, Kosovo a Makedonii. Slibuju, vykoupeš se!“ Pokrčil rameny, opatrně souhlasil a já pro jistotu zamluvil jeden hotel s bazénem.
Po prvním kole souboje o prezidenta odstartovalo velké finále a Českou republikou cloumají emoce. Andrej Babiš zahájil hned o víkendu kampaň zostra a mnozí příznivci Petra Pavla jsou vyděšení, že místo Miloše Zemana nastoupí na Pražský hrad šéf ANO. Neuškodilo by se však zastavit, vydýchat a podívat se na situaci s odstupem. Babiš samozřejmě stále může vyhrát, ale jeho mašinerie v týdnu po prvním kole nejela zdaleka tak hladce a objevovaly se v ní prvky chaosu. Nový, 16. díl podcastu magazínu Reportér Pravda vítězí.
Orlová je třicetitisícové město na Karvinsku, kde v minulých i předminulých prezidentských volbách dosáhl Miloš Zeman rekordních čísel: ve druhém kole získal 77, respektive 82 procent. Nyní tady Andrej Babiš dostal ještě o 260 hlasů víc než současná hlava státu před pěti lety. Sice se od té doby zvedla rovněž volební účast, nicméně stále zde zůstává 45 procent voličů, kteří v prvním kole zůstali doma. Odemykáme reportáž ze zářijového Reportéra, ve které jsme se pokusili nahlédnout do duší Orlováků.
Poslední dny před prvním kolem prezidentských voleb zásadně ovlivnil osvobozující rozsudek v případu Čapí hnízdo. Znamená to, že holding Agrofert přijde do hradních komnat a Andrej Babiš bude zvolen českým prezidentem? Tato úvaha pochopitelně není od věci, Babiš určitě dostal možnost vést kampaň v klidu. Na druhé straně však existují i důvody, proč mu rozsudek nemusí stačit. A záleží také na tom, zda se ještě neobjeví nějaká další neočekávaná událost a jak budou probíhat televizní debaty. Nový, 15. díl podcastu magazínu Reportér Pravda vítězí.
Zorganizovali první prezidentskou debatu v televizním formátu – na profesionálně nasvíceném a ozvučeném pódiu, s promyšlenou dramaturgií. Zúčastnilo se jí pět kandidátů, přímý přenos si v prosinci naladilo sto třicet škol a její záznam má nyní sedmnáct tisíc zhlédnutí. V zákulisí událost připravovala stovka mladých lidí, tím nejviditelnějším byl Oldřich Neumann – student žurnalistiky a současně saxofonista a zpěvák kapely Kašpárek v rohlíku.
První kolo prezidentské volby se blíží, v době svátků si ovšem týmy Petra Pavla a Andreje Babiše vyměňovaly na sociálních sítích obrázky koček. Danuše Nerudová přišla pro změnu s pejskem a také rozsáhlou obranou v případě stínů, které na ni dopadají z dob, kdy byla rektorkou Mendelovy univerzity. Zdá se, že její kampaň přinejmenším narazila na určitý strop. Nad Andrejem Babišem ovšem visí podstatně větší problém – a to soud v případu Čapího hnízda. Jak moc by mu rozsudek o jeho vině uškodil? Nový, 14. díl podcastu magazínu Reportér Pravda vítězí.
Brzy přijde na Pražský hrad s novou hlavou státu také nová první dáma, případně první manžel. V mnoha příbězích prvních dam po roce 1918 se zrcadlí i tragédie a bizarnosti dvacátého století. Komunistický prezident Antonín Novotný křičel na Slovensku na svou ženu: „Božka, nic neber.“ Marta Gottwaldová se snažila napodobovat oblíbenou Hanu Benešovou, ale nešlo jí to. Populární Olga Havlová zažila před zvolením svého manžela také jeho věznění a pronásledování. Nový, 13. díl podcastu magazínu Reportér Pravda vítězí.
Z PROSINCOVÉHO VYDÁNÍ. Říká se jim slané děti. Jejich plíce nefungují, jak by měly, a mnohé mají na tomto světě přesně vyměřený čas; většina se nedožije ani třiceti let. A přesto, nebo možná právě proto, umějí ten čas využít na dvě stě procent. Ostatně, přemýšleli jsme někdy o tom, jak bychom s ním naložili my, kdybychom věděli, že nám zbývá třeba jeden jediný den života?
Andrej Babiš před studenty označil Měsíc a Slunce za planety. A nevěděl, že Jaroslav Hašek napsal Švejka. Zjevně by ani nevěděl, že ve Švejkovi je postava mečícího udavače Pepka Vyskoče… Uškodí Babišovi jeho neznalosti? Těžko říct, možná to zasáhne skupinu starších učitelek, které ho jinak patrně volí. A je kritika Babišových neznalostí elitářstvím, jak se objevilo na sociálních sítích? V každém případě i jeho konkurenti Petr Pavel a Danuše Nerudová před Vánocemi perlili. Poslechněte si nový, v pořadí dvanáctý díl předvolebního politického podcastu Pravda vítězí.
Danuši Nerudové stále rostou preference. Začne si sama škodit vlastními výroky? Proč Andreji Babišovi zatím nefunguje role hodného strýčka? „Možná voliči chtějí svého starého Babiše, který nadává a vřeští.“ Poslechněte si nový díl předvolebního politického podcastu Pravda vítězí.
Vánoční stromky, které si zdobíme v českých obývácích, často pocházejí z odlehlých hor v Gruzii, na úpatí hřebenu Velkého Kavkazu. Hustý jedlový les v oblasti Rača je místem, kde zdejší muži šplhají na desítky metrů vysoké jedle a sbírají šišky. Z nich se získávají semena, ta se zasadí a stromky se pak pěstují v Evropě, včetně České republiky. Sklizeň nemá s vánoční atmosférou nic společného, je to spíš adrenalin, velká dřina a gigantický mezinárodní byznys.
Přestože česká ekonomika pravděpodobně sklouzává do recese, český zbrojní průmysl zažívá kvůli válce na Ukrajině nejlepší období za několik desítek let. Vyprázdnily se sklady, továrny začaly chrlit zbraně a munici v množství nevídaném od konce studené války a nabírají zaměstnance. Na dodávkách zbraní vydělává i holding Agrofert, přestože jeho zakladatel Andrej Babiš nepatří právě mezi zapálené příznivce zbrojní pomoci Ukrajině.
Prezidenta jsem ve světě zastupoval a není to tak náročné jako dělat premiéra, říká Andrej Babiš. Myslí si, že už nám nezbývají zbraně, které bychom mohli poslat na Ukrajinu. Chtěl by pomáhat lidem na výjezdech. Za všechny jeho kauzy prý může establishment a nechápe otázky, zda je nenasytný.
Prezident tu má být pro všechny a prosazovat, aby stejná pravidla platila bez ohledu na moc a vliv, říká senátor Pavel Fischer. Myslí si, že Putin patří před soud. Chtěl by spravedlivější zdanění majetku. Manželství je pro něj vztah muže a ženy, ale vyrovnání práv pro stejnopohlavní páry by prý nevetoval.
Prezident by měl vládě i opozici připomínat, že život nekončí volbami, a proto by bylo dobré najít na základních věcech shodu, říká bývalý generál Petr Pavel. Myslí si, že ekonomika na tom není tak zle, jak se zdá. Chtěl by vrátit lidem pocit bezpečí. Svou minulost se prý vždy snažil transparentně ukázat.
Roli prezidenta bych zásadně změnila, byla bych velmi aktivní, říká bývalá rektorka Danuše Nerudová. Myslí si, že naše společnost je až příliš fixovaná na úspěch. Chtěla by rovnější podmínky mezi regiony a velkými městy. V případě rychlostudia na její univerzitě prý nebyla pytlákem, ale hajným.
Napadlo mě, že se nechám překvapit. „Doro,“ napsal jsem své oblíbené spisovatelce: „Proveď nás s fotografem předvánočním Berlínem, vždyť tam bydlíš patnáct roků – trasa je na tobě.“ Po čtyřhodinové procházce si nejsem jistý, o jaký typ zážitku vlastně šlo – byl perfektní, ale zároveň trochu ujetý. „Klidně to tam napiš,“ povzbuzuje mě při loučení Dora Kaprálová: „Dáma každým coulem, jen občas hodí na hřbitově šavli.“
Vrcholek pražského Petřína, plácek před nádražím v Nové Vsi u Českých Budějovic, výstaviště v rakouském Innsbrucku, lázeňský park v Bílině a soukromé zahrady v Černošicích nebo Jevanech. Na první pohled nemají tahle místa nic společného, až na jeden detail, který je spojuje. Druhý domov tu našly pavilony navržené původně koncem 19. století pro pražské Výstaviště.
Vyrůstal v prostředí narkomanů, alkoholiků a domácího násilí. Už jako malý se Valerij Markus rozhodl, že vstoupí do armády. Chtěl bojovat. Válka si ho v roce 2014 našla u něj doma, na Ukrajině. I když následně z armády odešel, od únorové invaze Ruska působí v ukrajinských jednotkách znovu. Jeho kniha Stopy na cestě se stala jednou z nejprodávanějších knih v ukrajinštině za poslední desetiletí. A Valerij je jedním z nejpopulárnějších vojenských blogerů v zemi.
Klimatickou změnu už bere vážně skoro celý svět, pochybovačů ubývá. Lidstvo se zdá být také čím dál nakloněnější k přijetí změn, které by mohly přispět ke zlepšení situace. Výzkum společnosti Veolia zároveň zjistil, že Češi jsou v této ochotě přece jen o něco rezervovanější.
Do prvního kola prezidentských voleb zbývá zhruba měsíc. Síly Petra Pavla a Danuše Nerudové se podle průzkumu vyrovnávají, zatímco Andrej Babiš jezdí po republice. Stále se snaží hrát hodného strýce Andreje – ale je vidět, že je to pro něj těžké. Takže se ve své roli plácá a patrně i v důsledku toho vypouští z úst pozoruhodné výroky typu: Vláda moc nepracuje, je z Moravy… Nový, desátý díl podcastu Pravda vítězí.
Myslí si šéf odborů, že se peníze rodí samy v šuplíku? Stane se z Andreje Babiše prezident České republiky, Agrofertu a Vodňanského kuřete? A jak je to s miliony od sponzorů na volební kampaně? Kam jsme se posunuli od neprůhledných peněz Miloše Zemana? Poslechněte si sedmý díl podcastu Pravda vítězí.
V lednových volbách vybereme novou hlavu státu, která v březnu složí prezidentský slib a vystřídá na Pražském hradě Miloše Zemana. Mezi nejvážnější uchazeče patří lídr opozice Andrej Babiš a trojice kandidátů s podporou vládní koalice Spolu Petr Pavel, Danuše Nerudová a Pavel Fischer. Zmapovali jsme, kteří lidé jim pomáhají v boji o prezidentské křeslo. Nerudovou podporují úspěšné ženy, Pavla zase byznysmeni, kteří se dlouhodobě snaží omezit Zemana a Babiše.
Němci potřebují levný ruský plyn. Země, přes které poteče, ho budou mít dostatek, a ještě na tranzitu vydělají – taková byla energetická politika střední Evropy. Když se začaly připravovat rusko-německé plynovody obcházející region, pustily se staré tranzitní země v čele s Polskem, do budování nových spojení a LNG terminálů. Česko zůstalo stranou: vsadilo na to, že bude profitovat z plynovodu, jímž měl proudit ruský plyn ze severovýchodu na jih Německa.
Z LISTOPADOVÉHO VYDÁNÍ. Europoslanec Stanislav Polčák, zvolený za STAN, už delší dobu vystupuje ve dvojroli. Je politikem a současně advokátem, jenž si fakturuje peníze za služby v oborech, které jsou nějak propojené s politikou. A nejde jen o známý případ, kdy si účtoval provizi za pomoc obcím poškozeným explozemi ve Vrběticích. Právní služby poskytuje i spolkům spravujícím a vybírajícím odměny za autorská práva.
Bývaly doby, kdy holubi dostávali válečná vyznamenání. Nyní jsou v očích obyvatel měst široce nepopulárními tvory, kteří znečišťují ulice a fasády. Ukazuje se však, že jejich vybíjení nepomáhá, populace se opět rychle obnoví. V Česku se proto po vzoru některých německých měst budují městské holubníky: ptáci budou podstatně více času trávit v nich, a nikoli na ulicích či náměstích.
Nespokojenost okrajových hlasů s podporou pro Ukrajinu se v obou amerických stranách zatím daří držet pod pokličkou.
