Peruánské město Yurimaguas odhalilo sochu svému zakladateli Samuelovi Fritzovi, který do jihoamerické džungle přišel jako jezuitský misionář z Podkrkonoší. Připomíná tak barvitý, ale Čechům neznámý osud německy mluvícího krajana, který na konci 17. století splul Amazonku a vytvořil její první detailní mapu – od pramene až do oceánu.
Předseda poslaneckého klubu ANO má široký záběr aktivit a už i skoro stejně rozsáhlou sbírku průšvihů. Byl namočený do brněnské lobbistické kauzy známé pod jménem Stoka. Teď se zase s ministrem zdravotnictví Romanem Prymulou sešel v nelegálně otevřené hospodě, což byl výsměch všem, kdo dodržují Prymulou zavedená omezení. Finančně nejzajímavější však bylo působení party známé jako „Faltýnkovi spolužáci“ na české železnici. Popis rozsáhlého systému, jenž v resortu dopravy vznikl, přináší reportér Jaroslav Kmenta.
Recea Prague, jeden z velkých dodavatelů respirátorů během jarní vlny pandemie, řeší dva problémy dohromady za více než 330 milionů korun. Ministerstvo zdravotnictví odmítlo společnosti zaplatit za dodávky ochranných pomůcek, následně firmě ze skladu zmizel téměř milion respirátorů, které si odvezla zatím neznámá Číňanka „Mi“. Případ řeší policie i finanční úřad.
Brno dnes připomíná Prahu. Vznikl tam totiž systém podobný tomu, jaký kdysi fungoval v hlavním městě za kmotra Romana Janouška. V Brně však nejde o problém ODS, ale tamní pobočky Babišovy strany ANO. Dokumenty policie a státního zastupitelství naznačují, že tvůrcem brněnského systému byl první místopředseda ANO Jaroslav Faltýnek. A na počátku odhalení brněnské chobotnice stálo vyšetřování úniků policejních informací; to pak ukázalo na zmanipulované zakázky a pletichy na antimonopolním úřadu.
Komplikované podmínky letošní turistické sezony přivedly dvojici – osmadvacetiletou ženu a čtyřiačtyřicetiletého muže – k nápadu projít pěšky Česko. Svoji pouť pojmenovali AZCamino aneb pěškyAŠdoZLÍNa, sedmisetkilometrová cesta jim trvala jeden měsíc a svého rozhodnutí ani na minutu nelitovali.
O krajině po těžbě.
Nahromadila se řada neblahých faktorů. Premiér Babiš vzkazoval lidem, že koronavirus je pryč. Hygieny, dlouhodobě personálně oslabené, se bránily změnám. Existoval odpor vůči masivnímu testování, proti byli i zastánci „promořování“. A tak se covid-19 v srpnu a v září v Česku vymkl kontrole. Kvůli rychlému růstu počtu nakažených zdravotníků a hospitalizací s těžkým průběhem začaly v říjnu nemocnice s omezováním jiné než nutné péče.
Existuje značná šance, že do Vánoc bude schválena vakcína proti koronaviru a v příštím roce se začne očkovat – i když obecně platí, že při vývoji vakcín mohou přijít zklamání. Závod farmaceutických firem je nevídaný: postupuje se více směry – třeba starou metodou inaktivovaného viru i moderní metodou výroby „umělého viru“. Experti jsou přesvědčeni, že schválená vakcína bude bezpečná: jiná věc je, aby byla dostatečně účinná a vedla ke vzniku kolektivní imunity.
Je to stát symbolizovaný lány kukuřice, v němž tradičně vítězí republikáni – a ani v letošních volbách, s republikánským prezidentem Donaldem Trumpem, to nejspíše nebude jiné. Při posledních volbách byly jen dva okrsky s velkými městy, Lincolnem a Omahou, „modré“, což v USA znamená, že volí demokraty. Nebraska ovšem ukazuje jednu věc. Ačkoli Ameriku letos postihla pandemie, ekonomická krize i rasové bouře, situace může být složitější a barvitější, než by se zdálo z temných předpovědí o hrozbě druhé občanské války.
Oba žijí ve státě Pensylvánie, kde se budou rozhodovat letošní volby prezidenta Spojených států. Oba v roce 2016 dali hlas Donaldu Trumpovi a pomohli mu k vítězství. Po čtyřech letech, letos v září, stáli každý v opačném táboře. „Trump je jeden z miliardy,“ chválil ho Martin, synovec umělce Andyho Warhola. „S Trumpem tu hrozí genocida,“ obával se Albert, mimochodem obdivovatel Václava Havla.
Byla to ta nejběžnější věc na světě. Ráno přijít do práce, udělat si kávu, krátce pokecat o včerejším fotbale nebo pochválit Marušce novou kabelku. Přes stůl houknout na kolegu, že už byste ten soubor vážně potřebovali… To se během koronavirové krize změnilo. Mnozí lidé se už do kanceláří nevrátí, nebo tam budou chodit jen občas. Práce od roku 2020 už nebude, jaká bývala.
Češi a Češky – kteří buď v USA žijí či žili, nebo mají k této zemi vztah – odpovídají na otázku, komu dávají přednost v souboji o úřad amerického prezidenta. Chtějí toho dosavadního, tedy republikána Donalda Trumpa, nebo naopak jeho vyzyvatele z demokratické strany Joea Bidena?
Na území Spojených států žilo podle sčítání obyvatel přesně před sto lety 823 000 Čechů první a druhé generace. První velká přistěhovalecká vlna přitom přišla už za Rakouska, po potlačení revoluce v roce 1848. Ve dvacátém století kvůli Hitlerovi, nástupu komunistů i sovětské invazi přibyly další desetitisíce imigrantů. Fenomén Čechů v Americe dodnes zůstává pro badatele fascinujícím tématem.
Jeden z velkých dodavatelů respirátorů pro ministerstvo zdravotnictví – společnost Recea Prague – si stěžuje na postup při nákupu ochranných pomůcek během jarní vlny pandemie. Společnost podala v sobotu podněty k prošetření obchodů k Nejvyššímu kontrolnímu úřadu (NKÚ) a k Úřadu pro ochranu hospodářské soutěže (ÚOHS). Upozorňuje na údajné zvýhodňování některých dodavatelů a věřitelů ministerstvem zdravotnictví.
Značnou část případů koronaviru v české populaci se na jaře nepodařilo odhalit a nedostala se tak do úředních statistik – říkají experti, kteří mají přístup k detailním datům. Více testů v létě našlo více nakažených bez příznaků, zejména mezi mladšími lidmi. Pokročil i vývoj léčby. Tím ovšem dobré zprávy končí. Začátkem září začal opět růst počet lidí v nemocnicích: rizikové skupiny totiž nelze na sto procent ochránit.
Letenky dramaticky zdražily, jednosměrná stojí přes 150 tisíc korun, přičemž nejbližší možný termín je konec října. Navíc se musí platit za karanténu: z letiště vás odvezou na dva týdny do hotelového pokoje a stojí to v přepočtu asi 45 tisíc korun. Mladá Češka popisuje svoji cestu do Austrálie a zpět.
V sobotu 19. září se uskuteční další zastávky Běhu pro Paměť národa, připojí se běžci v Brně, Plzni a Uherském Hradišti. Ve středu 30. září pak série pokračuje v Ústí nad Labem a celé soutěžní klání ukončí v sobotu 24. října závod v Ostravě. Až do tohoto dne se lze zapojit také na dálku, a to i ze zahraničí.
Koncem července vláda schválila odměny pro zdravotníky v celkové výši přes jedenáct miliard korun. Jedná se o plošné odměny pro zaměstnance nemocnic, kteří v nich pracovali v době epidemie covidu-19. S odměnami zásadně nesouhlasím a chtěl bych požádat kolegy z nemocnic, aby se nad využitím těchto peněz alespoň zamysleli, píše zdravotnický záchranář, který po celou zmíněnou dobu pracoval na covidové JIP v Plzni.
Také Německo sledovalo v druhé půli léta nárůst počtu nakažených koronavirem. Že v zemi po jarní vlně pandemie zdaleka nebylo vyhráno, naznačovalo již dění v červnu a červenci. Pozornost si přitom vysloužil obří masokombinát Tönnies, který se stal jedním z největších ohnisek nákazy. Nebyla to náhoda, ale důsledek využívání levných zahraničních dělníků a obecně skandálních podmínek, které v německém masném průmyslu panují.
„Odjedu, až dostanu svoje odškodný. Tlusťochu, zaplať…“ Legendární hlášku Jeana-Paula Belmonda z filmu Policajt nebo rošťák poznala na vlastní kůži americká firma Garmin, která se stala obětí promyšleného hackerského útoku. Digitální zločin roste a nevyhýbá se ani Česku. Jaké jsou nejčastější formy útoků a jak jim lze předcházet?
Jak si vyřídit účty s přemnoženou zvěří.
Pro zpravodajství není jednoduché, když stát dělá zmatečné kroky. Chceme přinést divákům přesné informace – a za pár hodin už to zase neplatí. Rozhovor s generálním ředitelem ČT Petrem Dvořákem o vysílání během pandemie, budoucnosti televize, poplatcích, budování „českého Netflixu pro mladé“ i komplikovaném soužití s politickou scénou.
Hodně odlišný je letošní ročník Tour de France, nejslavnějšího cyklistického závodu světa. Unikátní byla i jeho pátá etapa z Gapu do Privas, jejíž cíl byl o šest set metrů níže než start. „Strašná nuda, co?“ prohodil řidič našeho doprovodného vozu při jedné ze zastávek během pětihodinové jízdy. Myslím, že neměl tak úplně pravdu.
„Věděli, že černoch nemůže být ničím jiným než člověkem. Ale protože byli křesťané, a protože se už rozhodli, že země, kterou přijeli založit, má být svobodnou zemí, pak jediným způsobem, jak si obhájit, jakou roli hraje otrok v jejich životech, bylo říct si, že není člověkem. A tato lež je základem našich současných problémů.“ Autor citátu James Baldwin je hlavním hrdinou knihy, která vyšla měsíc poté, co ve Spojených státech opět explodovaly rasové nepokoje.
Tuzemské církve už šestý rok samostatně hospodaří. Koordinaci dohledu nad majetkem, účetnictvím a investicemi má v popisu práce vystudovaný geodet, inženýr ekonomie a teolog Stanislav Přibyl. „Ježíš nám vypráví příběh, jehož poselství spočívá v tom, že nemůžeme být konzervativní ad absurdum,“ říká generální sekretář České biskupské konference v rozhovoru pro Reportér Premium o hospodaření církve, investičních příležitostech či o tom, co bude s kostely, do kterých nikdo nechodí.
Tohle je příběh – paralelní životopis – dvou nečekaných spojenců, kteří se potkali v kuřárně na Úřadu vlády a vymysleli tam TOP 09. Karel Schwarzenberg a Miroslav Kalousek se teď stahují z politiky. Jak si vlastně mohl porozumět podporovatel lidskoprávních organizací a politický cynik, dva muži rozdílného věku pocházející z jiného prostředí? V analytickém textu o tom píše dlouholetý politický reportér.
Vede od obviněného expolicisty, u něhož začala aféra brněnského ANO, cesta až do hradních kruhů? Není přímá, ale prostřednictvím dalších firem a podnikatelů je součástí sítě směřující jak k tvůrci brněnského systému Jaroslavu Faltýnkovi, tak i k Hradu. A může být symbolické, že onomu expolicistovi pronajala kanceláře na pražských Hradčanech firma spojená s podnikatelem, jenž mimo jiné organizoval střelbu pro prezidentovu manželku.
Je zde ticho a klid, v uzavřené rezervaci v Milovicích vládnou zvířata. Na počátku jejího vzniku bylo vyprávění rodičů malému klukovi o tom, kolik kdysi létalo na loukách motýlů. Pak onen kluk vyrostl a zjistil, že to mohla být zásluha kopytníků – koní či skotu, kteří se neživí stravou připravenou lidmi, ale pasou se volně v krajině. A tak vznikla oblast, v níž žijí divocí koně, pratuři, zubři i motýli – a nejen oni. Místo, které nemá potíže se suchem ani povodněmi. V Česku už vznikají další takové oblasti.
Představte si, že média začnou chrlit zprávy o místě, kde žijete. A že z nich vycházíte jako zabednění magoři, kteří se bojí, že jim sluneční paprsky uškvaří mozek. Něco podobného se přihodilo lidem z Jesenicka, odlehlého regionu za mnoha kopci u hranic s Polskem. Na výzvu místní ženy, která s tímto obrazem nesouhlasí, jsme se do kraje vydali. A našli zde unikátní symbiózu dezinformací, obav z technologií – a taky kouzelného místa a svérázných lidí.
O vášních, které vzbudilo jedno zábradlí a jeho odstranění.
Před třiceti lety se Česko vydalo směrem ke kapitalismu. Podle Václava Klause, který tehdy stál v čele ekonomických reforem, je ovšem dnes, zejména po koronavirové pandemii, míra regulace ekonomiky podobná jako za socialismu. Rozhovor o ekonomické transformaci, potřebě českých kapitalistů, vztahu k Miloši Zemanovi či Andreji Babišovi i o tom, jak podle něj kulturní revoluce na Západě naplňuje ideály Václava Havla více, než tomu bylo za jeho života.
Rozhodnutí o rychlém přechodu od socialistické ekonomiky ke kapitalismu přineslo šanci století, ne-li dokonce tisíciletí. Obrovský přesun státního majetku do soukromých rukou dal vzniknout nové vrstvě „miliardářů z paneláků“, kteří i dnes dominují české majetkové elitě. K vítězům patří spíše finanční dravci než ti, kteří kupovali postsocialistické molochy na úvěr.
V červenci skončil soud, který rozplétal kauzu majetku zabaveného komunisty, jenž se měl na základě porevolučních zákonů vrátit původním vlastníkům a jejich dědicům. Potíž byla v tom, že po hlavě rodu Bečvářových, jemuž patřily nejrozsáhlejší polnosti, nezůstali žádní příbuzní, takže za dědice úředník označil cizí lidi a ti pak restituovali. Na restituci pracovala a majetek posléze „zhodnocovala“ pozoruhodná skupina spolupracovníků Státní bezpečnosti a známých pražských šíbrů.
Americká společnost Netflix natáčela v Praze dokument o bossovi ruské mafie Semjonu Mogilevičovi; premiéru měl začátkem srpna. Ve spolupráci s Reportérem se podařilo zjistit, jakou dohru měl pověstný policejní zásah proti ruské mafii v restauraci U Holubů v roce 1995. Mogilevič krátce po razii tajně jednal s českými detektivy v Rakousku. Ti na nabízený smír nepřistoupili – a měli těžký osud. Mogilevič si naopak v Rusku užíval bohatství.
Jak dopadla v USA pandemie na rezervace s původním obyvatelstvem, které má horší přístup ke zdravotnictví než většinová populace? Siouxové se rozhodli nákazu na své území nepustit, zato například Navahové patří k nejpostiženějším menšinám. Vyvolává to některé nepříjemné vzpomínky...
Zamíří do Pošumaví radioaktivní palivo z jaderných elektráren? Hledání místa pro jeho trvalé uložení se posunulo do další fáze: z devíti vytipovaných lokalit zůstaly v užším výběru čtyři. Jednou z nich jsou Chanovice na Klatovsku. Jejich dlouholetý starosta a zdejší rodák Petr Klásek popisuje náročná a bizarní jednání s politiky a státními úředníky.
První fázi koronaviru zvládlo Německo relativně úspěšně; kancléřka Angela Merkelová však varovala, že ještě není vyhráno – a za pravdu jí koncem června dávala lokální ohniska nákazy. Popularita její stranické aliance CDU/CSU vystřelila nahoru, obliba populistické AfD se propadla: otázkou ovšem je, na jak dlouho. Pandemie také ukázala, že německý federální systém vlády, kdy spolkové země drží významnou část pravomocí, může být těžkopádný.
Více než dva měsíce trvající nouzový stav, gigantický hospodářský výpadek a tisíce nakažených. Především pro mladší generaci představovala epidemie první osobní zkušenost s událostí, která vejde do historie a může změnit naše každodenní zvyklosti – možná navždy. A zdaleka nejde jen o digitální revoluci.
