„Listopad 1989 nadefinoval náš život, naše dnešní možnosti jsou až neskutečné,“ říká o své generaci jedenadvacetiletý student marketingu Matouš Ettler, který má na starosti propagaci projektu Samet na školách. Ač Pražák, na gymnázium jezdil autobusem do šedesát kilometrů vzdálené Příbrami. Doma má sedm mladších sourozenců a není to jediná věc, která jej odlišuje od mnoha vrstevníků.
Ten den si pamatuju přesně. Vykračovala jsem si se čtyřletou dcerou ze školky a ona povídá: „Mami, dneska jsem parasaurolophus.“ V tu chvíli mě zavalily pocity pýchy. Ne že bych tušila, co je parasaurolophus, ale moje dcera to zjevně ví, takže je fakt chytrá! Dneska už vím, že příhodnější reakce by byla začít mlátit hlavou do zídky, kterou jsme právě míjely.
Kvůli vzdálenosti od pevniny sem přicestuje jen hrstka Američanů, naprostá většina však zná to jméno – Pearl Harbor. Japonským útokem na americkou základnu v tichomořském souostroví Havaj začala pro Spojené státy druhá světová válka. Dnes Pearl Harbor není jen pomníkem padlých, ale také místem smíření mezi Japonskem a USA. Právě zde si poprvé podali ruce veteráni, kteří po sobě kdysi stříleli. Letos v prosinci uplyne od útoku osmdesát let.
Říká se jim Pumpař a Vlekař. Dva nejbližší spolupracovníci prezidenta: někdejší obchodník s pohonnými hmotami, nyní neoficiální poradce hlavy státu Martin Nejedlý a majitel skiareálu, toho času ředitel prezidentské kanceláře Vratislav Mynář. Zdravotní obtíže Miloše Zemana jejich vliv ohrozily, každý však zareagoval jinak. A zejména „Vlekař“ Mynář rozjel velkou manipulativní hru s prezidentovým zdravím a vlastním vlivem.
Částky, které zdravotní pojišťovny z veřejných peněz i soukromé subjekty ze svého zaplatily za testování na covid, už dosáhly desítek miliard korun. Lockdown byl nesrovnatelně dražší, jeho jediný den stál zhruba dvě miliardy, přesto je třeba zkoumat, zda se peníze na testování utrácely smysluplně. Například největší pojišťovna v zemi nechce zveřejnit, komu platí kolik za testy. Ví se nicméně, že vydělával třeba provozovatel občerstvení i lékař funkcionář.
Jak moc se rakouská politika podobá té české? Něco může napovědět série skandálů, na jejímž konci byl letos v říjnu odchod někdejší naděje evropských konzervativců Sebastiana Kurze z funkce rakouského spolkového kancléře. V aférách figurují záznamy textových zpráv se smajlíky a symboly polibků, vymazané pevné disky počítačů, policejní razie a spousta dalších místy zábavných a místy vážných věcí.
Kdo by si myslel, že se život v poničených vesnicích na jižní Moravě vrátil do svých kolejí, toho ten pohled překvapí. Koncem října, čtyři měsíce po úderu tornáda, stále v některých ulicích chybí celé řady domů, další zůstávají neobyvatelné. Dobrovolníků tu zbývá už jen zlomek, více než peníze chybějí řemeslníci a materiál, navíc se blíží zima. A lidem se při vzpomínkách pořád ještě láme hlas a některým tečou slzy – ovšem i dojetím.
Je poctivé před mladými lidmi přiznat, že jim stávající penzijní systém solidní stáří nezajistí, říká Martin Švec, šéf nové penzijní společnosti Rentea. Penze podle něj potřebují reformu, která přežije i střídání vlád. Soukromé spoření na důchod pak prý může pomoci rozhýbat větší konkurence.
V oboru dopravy má pandemie spoustu poražených a možná nějakého vítěze. České vlaky trpí nedostatkem pracovníků, kteří se po lockdownu nevrátili. Letecký provoz se začíná zvedat, pražské letiště se však dostane na úroveň před pandemií asi až v roce 2026. Vyhrává rozvoz balíčků z e-shopů, jinak ale nákladní dopravu postihují vysoké ceny energií. Navzdory koronaviru se však Evropa i v dopravě posouvá ke klimatické udržitelnosti – a ani Česko se tomu nevyhne.
Česko má čtyři národní parky: Krkonoše, Šumavu, České Švýcarsko a Podyjí. Podle nové koaliční smlouvy by k nim měly měly přibýt další dva: Křivoklátsko a také Soutok. Odemykáme zářijovou reportáž z území, které se nazývá Moravská Amazonie a je to trojúhelník na soutoku Moravy a Dyje. V lesích a na loukách protkaných slepými rameny jsou k vidění duby staré až tři sta let, nacházejí se tu vzácné druhy rostlin i živočichů. O způsob ochrany unikátní krajiny se však vede vleklá bitva.
Po čtrnácti letech se uzavřel případ pozemků v pražských Benicích. Mezinárodní arbitráž v Paříži rozhodla, že Česká republika nemusí platit mnohamiliardové odškodné podnikateli Sebastianu Pawlovskému. Ten žádal kompenzace podle dohody o ochraně investic mezi Českem a jeho rodným Švýcarskem.
Děti budou po roce doma obéznější, nemotorné, a pokud nepocházejí ze sportujících rodin, těžko se pandemických návyků zbaví, upozorňuje Steriani Elavsky, která se zabývá psychologií pohybu. V posledních letech zkoumá hlavně vztah pohybu a technologií. Zajímá ji, jak nás ke sportování a zdravému životnímu stylu dokážou motivovat chytré aplikace v mobilech, ale i to, jak užitečné mohou být technologie v případě péče o seniory. A proč je vlastně v našem životě pohyb – a jaký pohyb – tak potřebný.
Nejsledovanějším volebním regionem se stal Ústecký kraj, kde se odehrál souboj mezi dosavadním premiérem a jeho možným nástupcem Ivanem Bartošem. Navštívili jsme na přelomu září a října dvě místa, kde hnutí ANO dostává nadprůměrný počet hlasů, abychom zjistili, čím si Andrej Babiš zdejší obyvatele získal. Mezi převažující motivace patří pocit, že se za jeho vlády zlepšovala životní úroveň – a že jim lidsky rozumí.
„Chtěl bych se touto cestou informovat, kdo v naší socialistické vlasti vykonává popravy, zda takový člověk je a jak bych se s ním mohl dostat do styku, později být jeho spolupracovníkem a nástupcem.“ Takový list žadatele o práci popravčího se nachází v archivech. Po komunistickém puči v únoru 1948 se začali kati rekrutovat z dobrovolníků, lidí s běžným civilním povoláním, kteří si k popravám jen odskočili od své běžné práce. O „zakázky“ v politických procesech neměli nouzi.
Mohlo by to vypadat jako začátek nějakého vtipu: sejdou se doktorka, bankéř a učitel v jednom obýváku… Ale je to realita. Česko se i v důsledku koronavirové pandemie výrazně posouvá v digitalizaci každodenního života. A neplatí to zdaleka jen pro mladší ročníky. Ti starší dovedou nové technologie, které šetří cesty a čekání, využívat zrovna tak.
V odlehlém kraji na severu Rumunska najdete pozoruhodnou směsici tradice a bohatství. Obyvatelé regionu Oaș dřou dlouhé roky na Západě, aby doma mohli stavět honosné domy a jezdit v drahých autech. Oblečení podle poslední pařížské módy i starých krojů pořádají opulentní svatby za milion korun, na nichž se tančí v kouři ze suchého ledu, podávají se vybrané lahůdky a vše zaznamenává tým fotografů a kameramanů.
Česko bude mít velice pravděpodobně nového premiéra: Petra Fialu, svým způsobem outsidera, kterému dlouho nikdo nevěřil. V sobotní podvečer slavil s pravostředovou koalicí Spolu nečekaný celkový triumf ve sněmovních volbách. Odpovídala tomu atmosféra ve volebním štábu v pražském hotelu Majestic Plaza...
Trojice mladých tvůrců se rozhodla natočit sérii dokumentů o rozdělené české společnosti. V prvním dílu si dobrovolníci vyzkoušeli, jaké to je vést rozhovor o politice s náhodně vybranými lidmi. Druhý díl, jehož průvodci jsou Josef Trojan a Anna Čtvrtníčková, se zabývá rozhodováním prvovoliče. Třetí díl vznikne po volbách: štáb se vydá do obcí s nejnižší a nejvyšší volební účastí.
Parlamentní shromáždění Rady Evropy zvolilo dosavadní ústavní soudkyni Kateřinu Šimáčkovou novou soudkyní Evropského soudu pro lidská práva ve Štrasburku. Otevíráme rozhovor, který s ní vyšel v srpnovém vydání.
Koupit letenku, najít ubytování, vzít si dovolenou, zajistit hlídání pro děti nebo cestovat s nimi – tohle všechno obnáší rozhodnutí volit pro desítky tisíc Čechů žijících v zahraničí. Česká republika patří mezi posledních osm států Evropské unie, které neumožňují korespondenční či elektronickou volbu.
Před třemi lety vynesly Pavolu Krúpovi osobní útoky na bývalého uhlobarona Zdeňka Bakalu vyznamenání od prezidenta. Teď byl Krúpa v Americe odsouzen k tomu, aby Bakalovi zaplatil více než sedm set milionů korun. Není ovšem jasné, zda bude mít z čeho.
Deset let od začátku občanské války je Sýrie unavenou a zdecimovanou zemí. Miliony Syřanů se ale snaží o obnovení svých domů a živností, navázání někdejších vztahů a celkové záchrany toho, co zbylo z jejich země. Jejich úsilí ale komplikují mezinárodní sankce: „Západ nás chce donutit postavit se proti vládě a svrhnout ji. My už ale další válku nechceme. Chci opravit svůj hotel, chci tu zase vidět cizince,“ říká podnikatel Akram.
Bílá, červená, bílá. Tři pruhy, jež byly před rokem k vidění ve všech médiích světa. Vlajka nezávislého, svobodného Běloruska, které tou dobou zažívalo největší protirežimní protesty v dějinách. Dvě autorky magazínu Reportér, Adéla Dražanová a Tereza Šupová, popsaly dění v zemi, respektive jeho příčiny a historický kontext, na osudech několika běloruských disidentů. Kniha s názvem Bělorusko na cestě ke svobodě vyjde na podzim v nakladatelství Kniha Zlín a toto je ukázka z ní, úryvky z příběhu reportérky Iryny Chalipové.
Jak vypadalo srpnové setkání investigativního reportéra s premiérem Babišem? Místo klidného rozhovoru se na něj snesly urážky včetně ničím nepodloženého tvrzení, že žurnalistu platil zesnulý kmotr Mrázek. Reportáž z předvolebního mítinku Andreje Babiše naznačuje, že premiér nyní žije v permanentní nervozitě a strachu. A snadno přepne do vzteklého módu.
Strana ANO, založená Andrejem Babišem, vždy hlásala hesla jako „Lepší Česko. Bez politiků řízených mafiány“ či „Postavit se korupci a neblábolit“. Brněnská korupční kauza Stoka, kterou řeší soud, přitom ukazuje, že ANO tam provozovalo systém: buď zaplatíš, nebo nedostaneš zakázku. „Mám vás začít popravovat nebo co?“ zlobil se podle policie nyní souzený expolitik ANO Jiří Švachula. Přesto Jaroslav Faltýnek, za jehož působení brněnská chobotnice v ANO vznikla, znovu kandiduje. A Babišovi to zjevně nevadí.
Dostupnost bydlení se v České republice zhoršuje, ceny stoupají a letos jejich růst ještě akceleroval. Úřední postupy při schvalování staveb jsou pomalé a nepružné. Nově přijatý stavební zákon, který vláda roky chystala, sice leccos posune kupředu, ale zásadní zlepšení nejspíš nepřinese. V oblasti bydlení tak roste společenský problém, který už brzy může ovlivňovat i politiku.
Podnikatele Radomíra Pruse soudí již několik let v Česku, nyní mu úřady na Seychelách zabavily dům a luxusní jachtu s odůvodněním, že finance na jejich koupi pocházely z nekalé činnosti. Radomír Prus se brání a v rozhovoru pro magazín Reportér říká, že proti němu konspirují čeští policisté, státní zástupci, soudci a politici – a lidé ve stejných funkcích se spikli dokonce i na Seychelách.
Dospěli jsme do věku, kdy máme syny a dcery, jimž chceme předat zemi v dobrém stavu, říká premiérský kandidát koalice Pirátů a STAN Ivan Bartoš v rozhovoru pro Reportér Radiopodcast. Za klíčové kroky považuje zastavení zadlužování, rozběh bytové výstavby a řešení exekucí. Učitelům slibuje pravidelné zvyšování platů a podnikatelům kompenzace za uzavřené provozovny v době covidu.
Jsme dostatečně zkušení na to, abychom dovedli snižovat výdaje státu, omezit počet úředníků a přitom nezpůsobit chaos, říká premiérský kandidát koalice Spolu a šéf ODS Petr Fiala. Podle něj je důležité zachránit hospodaření státu a dát mladým lepší perspektivu než drahé byty a nízké penze. Ochranu vody chce jeho uskupení dát dokonce přímo do ústavy.
Oliver a Richard jsou bratři, biologičtí sourozenci. Jeden oslaví čtvrté narozeniny v říjnu, druhý hned v lednu. Počítáte správně, věkový rozdíl mezi nimi je přesně dva a půl měsíce. Přesto mají stejné rodiče včetně genů z matčiny i otcovy strany. Mladší Richard byl překvapením nejen pro lékaře. A staršího Olivera porodila náhradní matka.
Dvaašedesátiletý britský inženýr Trevor Sage žije v Praze patnáct let. Přestěhoval se sem poté, co ovdověl. „Potřeboval jsem změnit prostředí a Praha byla jasná volba,“ říká muž, který sem už dříve jezdil na služební cesty. Poslední roky ho můžete vidět, jak klečí v pražských ulicích při čištění „kamenů zmizelých“, nyní o nich připravuje knihu.
Uhelný důl vysává v okolí Hrádku nad Nisou podzemní vodu, takže některým domácnostem již vyschly studny a klesá i hladina obecních vrtů. „Polská strana s námi musí začít jednat férově a seriózně řešit škody, které způsobuje,“ říká starosta města u česko-polsko-německé hranice Josef Horinka a dodává: „Snad se česká vláda nenechá koupit lacinými ústupky.“
Z hlediska západní žurnalistiky to byl unikátní počin. Tým německého časopisu Zeit strávil loni na podzim několik dní na území ovládaném Tálibánem. Magazín Reportér získal exkluzivní práva na otištění reportáže v českém překladu – text sice popisuje situaci minulého roku, ale částečně odhaluje, proč se hnutí islamistických radikálů opět dostalo k moci: stará vláda byla do značné míry zkorumpovaná a nepopulární. Tálibán také přinejmenším předstíral, že se oproti devadesátým letům změnil.
Loni na jaře dojednali s českým státem miliardový obchod, ministerstvo zdravotnictví však odmítlo za roušky a respirátory zaplatit. Z vidiny pohádkového obchodu se stala noční můra – firma Recea Prague je v úpadku a lidé kolem ní si jdou vzájemně po krku. V příběhu se objevuje i člověk známý z jízdenkového procesu, vydavatel toxických dluhopisů, dokonce i expolitik ANO zastupovaný kanceláří dvorního advokáta Jaroslava Faltýnka. Jde zjevně o jeden z důsledků toho, že stát neměl na začátku loňského roku dost roušek a respirátorů.
Je Přísaha Roberta Šlachty předem vytvořeným spojencem Babišova ANO? Některé věci to poměrně přesvědčivě naznačují. Jisté ovšem je, že v Přísaze se objevuje množství bývalých policistů, kteří mají někdejšího policejního šéfa Šlachtu rádi. Současně se najdou expolicisté, kteří si o něm nemyslí nic dobrého a bourají jeho pečlivě budovanou image neohroženého poldy. A ukazují, že Šlachta i Přísaha ve skutečnosti nejsou ničím extra čestným.
Setkáváme se v elegantní restauraci v iráckém Dohúku. Mírza Dinnáí je silným hlasem komunity jezídů a vytrvalým bojovníkem za jejich práva, jeho tvář od roku 2020 zdobí arménskou poštovní známku. Za nový život tomuto jezídovi, který v roce 1992 uprchl před perzekucemi bývalého iráckého režimu do Německa, vděčí tisíce lidí.
Na mapě Česka připomíná Broumovsko ušní boltec. Nebo je to obrys paty, která se hluboce zabořila do hlíny a kolem níž vystouply kopce. Nachází se tam i vesnice Šonov, nad kterou visí temný stín. V srpnu 1945 zde skupina opilých československých funkcionářů a vojáků vyrabovala faru, dva německé kněze pak odvedli do lesa a tam je střelami do hlavy zavraždili. K činu se přiznali, ale vyvázli bez trestu. Příběh je rekonstruován na základě archivních výpovědí.
Přestože v Evropské unii je nyní vakcín proti covidu-19 dost, pomalý rozjezd očkování na začátku roku byl „malou tragédií“ – říká poslanec Evropského parlamentu Stanislav Polčák. Evropská komise, která vakcíny centrálně nakupovala, pak ale podle něj udělala všechno, aby se situace zlepšila. Snad to povede i k tomu, že EU bude v příštích krizích postupovat pružněji. Europoslanec nicméně říká, že změna těžkopádného mechanismu rozhodování v rámci Unie není na stole.
