Svolání demonstrace do areálu Pražského hradu na neděli 18. dubna odstartovalo proceduru, která vyústila v rozhodnutí Městského soudu v Praze. Území, které hlídají vojáci se samopaly, a kam se běžný smrtelník nedostane, je podle čerstvého rozhodnutí veřejným prostranstvím.
Existují dvě Aljašky, jedna je pro většinu běžných lidí, druhá pro majetné cestovatele. Snowboardová výprava, které se účastnil český miliardář Petr Kellner, byla typická právě pro tu druhou Aljašku. Přesto nejsou v místních horách lyžování a snowboarding na místech, kde vás vysadí vrtulník, ničím výjimečné ani obzvlášť riskantní. „Tak tragickou nehodu nikdo nepamatuje,“ říkají místní znalci o havárii helikoptéry, kterou přežil jediný účastník z šestičlenné posádky.
To setkání bylo původně naplánováno na hodinu a půl, nakonec se protáhlo skoro na dvojnásobek. Byl konec května 2007 a my jsme se poprvé sešli k rozhovoru s majitelem skupiny PPF Petrem Kellnerem. Pak následovala ještě další dvě interview, v lednu 2009 a dubnu 2012. Byly to zároveň tři poslední rozhovory, které kdy Petr Kellner poskytl českým médiím. Viděli jsme při nich člověka uvolněného, starostlivého i drsně pragmatického.
Ve své podnikatelské kariéře určitě udělal řadu kroků, které byly přinejmenším kontroverzní. Na ostrově Virgin Gorda v Karibiku však na Petra Kellnera vzpomínají opravdu v dobrém. Veřejně se to moc neví, ale český miliardář výrazně pomáhal tamním obyvatelům po ničivém hurikánu Irma, který udeřil v roce 2017.
Děti ze známé české rodiny Šámalových poslali nacisté „na převýchovu“ do Německa, matka pak raději předstírala v dopisech své dceři do koncentračního tábora, že potomci zůstali u ní doma. Stala se ovšem zcela neobvyklá věc – ještě za války se přihlásila německá rodina, která děti dostala, a díky tomu se v roce 1945 našly. Snad proto, že zde Němci nevystupovali automaticky jako zločinci, snad kvůli spojení Šámalových s prezidentem Masarykem se o příběhu dlouho nemluvilo.
Poprvé v historii uvedly Spojené státy do funkce ministryni v tradičních kmenových šatech a mokasínech. Debra Haalandová se ve vládě Joea Bidena ujala role, ve které bude spravovat federální půdu, přírodní zdroje – a také přímo Úřad pro záležitosti původních obyvatel Ameriky. V indiánské zemi zavládla naděje na zahojení ran posledního půltisíciletí.
Lidé, kteří půjčili peníze firmám a teď se marně domáhají vrácení svých peněz. Miliardy, které tečou přes internetová dluhopisová tržiště a zprostředkovatele do různých, někdy pochybných společností. Takový je český svět toxických podnikových dluhopisů, jakási místní zlatá horečka posledních let. Magazín Reportér přináší první ze série článků popisujících tento problém: první díl se věnuje malým investorům.
Ze Sušice jedeme do kopce a kilometr před cílem zříme po levé ruce středověký královský hrad. Každé neokoralé srdce vzruší očekávání čehosi výjimečného. Vítají nás Kašperské Hory, městečko jak z malované pohlednice, které má něco přes tisíc obyvatel, ale na náměstí není v poledne nikdo. Začneme tedy obcházet domy s otázkou, jak Kašperky zvládají poslední rok, a domorodci nejspíš budou svérázní, protože jistý oslovený chlapík odpoví: „Mě se nic nechytne – já jsem očkovanej Satanem.“
Inscenace mizející bez derniéry z repertoáru. Zrušené koncerty v nejslavnějších filharmoniích. Multikina i klubové biografy zející prázdnotou. Velké hudební festivaly na hranici existence. Zástupy lidí na volné noze bez práce. Zatímco „kola průmyslu“ a řady dalších odvětví se v Česku takřka nezastavila, kulturní provoz a životy lidí v souvisejících profesích epidemie ovlivnila velmi drtivě – srovnatelný zásah utrpěla snad jen gastronomie. Za jakých podmínek se vrátí diváci do sálů? A vrátí se vůbec?
Jak mohly v české politice vzniknout dva opoziční bloky? Vliv měly velké předloňské demonstrace na Letné, situace se různě měnila, chvíli byla ve hře koalice STAN a ODS, klíčový byl úspěch spojenectví v loňských krajských a senátních volbách. Jednání o společném postupu neprobíhala kvůli vzájemným křivdám, předsudkům a individualitám jednoduše. A porážka Andreje Babiše dnes sice vypadá pravděpodobněji než před rokem, ale jistá určitě není.
Podle Jana Trnky, přednosty Ústavu biochemie a vedoucího Katedry biomedicínských oborů na 3. lékařské fakultě UK v Praze, by všechny vakcíny měly projít standardním schvalováním. Používání léků bez ověřeného účinku na covid-19 považuje za neetické a za odborné selhání.
Jak si v boji s novým koronavirem dosud vedly další středoevropské země? Slovensko v mnoha ohledech připomíná Českou republiku, někdejší společná historie v jednom státě se zjevně nezapře. Chaotické řízení se projevovalo i v Polsku, tamní zdravotnictví zápasilo s dlouhodobým nedostatkem financí, podobně jako v Maďarsku. Německo vycházelo ze srovnání nejlépe, do začátku března však relativně málo očkovalo. A část Rakušanů záviděla Německu, jak to zvládá.
Jak vypadal první březnový týden v sokolovské nemocnici a obecně ve městě, které mimořádně tvrdě postihla pandemie covidu-19? Zdravotníci museli zvládnout obrovské množství pacientů; na jednotce intenzivní péče nezbylo jediné volné lůžko. Těžce nemocné bylo nutné převážet jinam. Ale kam, když lůžka ubývají všude? A přece i v Sokolově se našel příběh s dobrým koncem.
První sklouznutí na dlouhých bruslařských nožích bývá opojné. Ke kráse okamžiku přispívá kouzlo české krajiny, která při pohledu z hladiny jezer, nádrží či řek dostává zcela nový rozměr. Průjezdy pod mosty, skrz vesnice i města, objevování zátok a kaňonů, to všechno dělá z dálkového bruslení unikátní dobrodružství, při němž můžete zažívat neobyčejně krásné chvíle. Dokud se neproboříte…
Tahle země má určitě důležitější problémy. Nesmyslné uzavření areálu Pražského hradu však představuje lapálii, kterou snad půjde v dohledné době rozlousknout. Pokusí se o to shromáždění, jež odpůrci uzávěry svolávají na polovinu dubna na zdejší náměstí U svatého Jiří. Výsledkem by mělo být soudní rozhodnutí, zda je sídlo českých panovníků soukromý vnitroblok, nebo veřejné prostranství.
Balkánské dobrodružství stálo energetickou skupinu ČEZ miliardy korun. Na elektrárně, kterou česká firma zavřela a prodala, ovšem začali vydělávat tamní političtí šíbři. Přečtěte si česko-bulharský příběh plný kliček, úskoků, politických tahanic, ale také zlatých cihel, mafiánských historek a investorské nadutosti.
Zatímco jinde vlády přemýšlejí, jak co nejrychleji sehnat vakcínu proti covidu-19, prezident John Magufuli zvaný Buldozer zůstává v klidu. Už loni v červnu totiž vyhlásil, že se Tanzanie díky modlitbám koronaviru zbavila. Do budoucna tak hrozí, že se šedesátimilionová africká země stane ideální laboratoří, v níž bude moci nový virus vyvíjet nebezpečnější mutace, na něž dosud schválené vakcíny nebudou účinkovat.
Odkaz státního převratu 25. února 1948, kdy začali vládnout komunisté a Československo se připojilo k sovětskému mocenskému bloku, zůstává živý pro Jaroslava Blahníka ze středočeské Sadské. „Už třicet dva let žijeme v demokracii, ovšem Andrej Babiš vytáhl komunisty zpět k moci,“ říká majitel pneuservisu, jemuž nestačí jezdit do Prahy na demonstrace a rád ve svém městě pobuřuje.
Hanna je Běloruska, pochází z Minsku a v Praze studuje vysokou. Arsen je Armén, původem z Náhorního Karabachu, v Praze žije od šestnácti. Chodí spolu rok a půl, mají rádi Petřín. Loni v létě vstoupil do jejich domova neklid a strach: v srpnu propukly povolební nepokoje v Bělorusku, koncem září pak válka v Karabachu. V Minsku se brutálně zatýkalo, ve Stěpanakertu se lidé, včetně Arsenovy rodiny, schovávali ve sklepě před bombami. „A my seděli v Praze a cítili... bezmoc.“
Camino de Santiago, česky svatojakubská cesta. Málokdo o ní neslyšel a hodně z těch, kdo slyšeli, se na ni už buď vydali, mají to v plánu, nebo si s tou myšlenkou minimálně na chvíli hráli. Jak to ale na cestě vypadá letos, v době boje s covidem? Rok 2021 je z hlediska katolického světa pro toto poutní místo „svatý“. Vydali jsme se do Španělska a šli po stopách poutníků coby reportéři. Na cestě nám často pršelo, jednou zuřila vichřice. Trasa byla prázdná, někteří místní měli roušky dokonce i za okny svých bytů.
I po letech lze najít nové informace v případu Švábova gangu, který unášel, vydíral a vraždil podnikatele. Gang pravděpodobně provedl i další dvě dosud neznámé akce – mimo jiné vydíral hollywoodského producenta. Nejde o jedinou filmovou souvislost: hlava gangu Michael Šváb totiž sám podnikal v kinematografii a je možné, že se snažil splatit dluhy po jednom propadáku. Ostatně scénář činnosti gangu jako by vypadl z thrilleru.
Hokejová liga poprvé od roku 1945 bez mistra. Fotbalová Slavia: osmimilionový účet za testování. Jizerská padesátka poprvé rušená kvůli něčemu jinému, než je nedostatek sněhu. Letní olympiáda pod heslem Učíme se žít s virem... Prázdné tribuny nejsou tím jediným, co sužuje současný sport. Proč bychom měli umožnit co nejdříve trénovat dětem a jak může covid ovlivnit zdraví špičkových sportovců?
Vedoucí oddělení jednoho z ústavů Akademie věd ČR upozornila na nesrovnalosti v odborném článku, přitom se zjistilo, že podobné podivnosti se objevily v dalších článcích týchž autorů. Etická komise ústavu jí dala za pravdu, i když prý nelze říci, zda šlo o úmyslné falšování dat. Výsledek? Mimo jiné to, že ona vedoucí oddělení musela ústav opustit. A šéfka Akademie věd jí sdělila cosi ve smyslu, že „hrát si na Husa za všech okolností není rozumné“.
Ponořit se do dění kolem velké expedice Tatra kolem světa 2, která odstartovala přesně před rokem, představuje poněkud toxický zážitek. Od startu ji provázely spory, původní tým se postupně rozpadal, plány zkřížil covid. Přesto se nyní Tatra chystá na druhou etapu do Afriky a těsně před odjezdem vydává prohlášení s podivuhodným titulkem „Tatra kolem světa 2 inspiruje, a to jak v cestování, tak i v mezilidských vztazích“. Nic bohužel nemůže být vzdálenější pravdě.
„Nespala jsem, nepila, nejedla. Všechno jsem vyzvracela. Moje tělo to přestalo zvládat a já sebou prostě švihla na zem. Jen jsem ležela a koukala do blba. Manžel zavolal záchranku. Dovezli mě na urgentní příjem a já už věděla, že je zle. Nechala jsem to zajít moc daleko,“ vypráví osmadvacetiletá Veronika. Zajímá vás, co se jí stalo? Narodila se jí krásná a zdravá holčička jménem Kristýnka. O poporodních depresích se v Česku donedávna skoro nemluvilo, situace se však začíná měnit.
Farmaceutický obr Pfizer začal fakturovat nově nalezenou šestou dávku vakcíny v každé dodané lahvičce. Evropským státům včetně Česka může dodat o pětinu méně lahviček za stejnou cenu. Navíc tato změna přichází v době, kdy kvůli úpravám továrny v Belgii krátí Pfizer některým státům dodávky.
České hospodářství si zaslouží širší podporu zaměřenou i mimo potraviny. Povinný podíl českých výrobků je zapotřebí prosadit napříč všemi sférami průmyslu a služeb.
Tohle je příběh – paralelní životopis – dvou nečekaných spojenců, kteří se potkali v kuřárně na Úřadu vlády a vymysleli tam TOP 09. Karel Schwarzenberg a Miroslav Kalousek se teď stahují z politiky. Jak si vlastně mohl porozumět podporovatel lidskoprávních organizací a politický cynik, dva muži rozdílného věku pocházející z jiného prostředí? V analytickém textu o tom píše dlouholetý politický reportér. Otevíráme článek, který vyšel v loňském srpnovém Reportéru: Miroslav Kalousek totiž 19. ledna 2021 oznámil, že se vzdává poslaneckého mandátu.
Nad tím, jak epidemie může změnit dnešní generaci dětí a ovlivnit budoucí podobu školství, se zamýšlí předsedkyně Výboru pro výchovu a vzdělávání pražského magistrátu.
Někteří příslušníci Sboru národní bezpečnosti se v roce 1948 na Šumavě vzepřeli komunistickému režimu a pomáhali lidem přejít hranice z Československa na Západ: převaděčskou síť rozbila komunistická tajná policie. Esenbáka-převaděče Jaroslava Maršíka však nedopadla, při zatýkání za bizarních okolností utekl. Deset let se pak skrýval v jihočeském Bavorově. Nevycházel ven, schovával se třeba v dutině pod postelí nebo v dřevěném kufru.
To se takhle na náměstí sejdou mnich, vrah, špion, třicátnice na pervitinu, lékař, občasná šlapka, opilý žebrák a vlastně to není vtip. Taková setkání se dějí dnes a denně, jen si jich (raději?) nevšímáme: například teď jsme v srdci Prahy hned vedle nákupního centra Palladium, u kapucínského kostela svatého Josefa, kde před chvílí skončila večerní mše svatá. „Bratře,“ huláká rozjívená somračka na mnicha: „Že ty si občas sáhneš na nějakou ženskou?!“
Přístup Rakouska k pandemii covidu-19 se občas dává v Česku za vzor. Slůně, které používají rakouské úřady při komunikaci týkající se koronaviru, naznačuje, že tamní vláda vedená mladým kancléřem Sebastianem Kurzem je ohledně marketingu schopnější než ta česká. A i pokud jde o počty mrtvých, má Rakousko lepší bilanci než Česko. Přesto se ani tam nevyhnuli chybám, přehnanému optimismu, zbytečným obětem i chaotičnosti typické pro Babišův kabinet.
Společného času, který tráví rodiče s dětmi, v uplynulých měsících výrazně přibylo. Přináší to rodičům a dětem užitek, nebo se spíš navzájem ničíme? Jarní vlna epidemie se nesla ve znamení ujišťování, že si v rodinách alespoň budeme víc nablízku. Zimní lockdown už příliš důvodů k podobnému konejšení nenabízí. Východiska naštěstí pořád existují.
Vývoj vysoce účinných vakcín proti novému koronaviru je triumfem moderní vědy. Není dosud jasné, zda očkovaný může covid-19 šířit dále, ale základní bezpečnost dvou vakcín už prošla zevrubným zkoumáním. Teď jde o jejich dostatek a systém, který umožní naočkovat co nejrychleji co nejvíce lidí. Evropská komise i Česko sázely na vakcínu AstraZeneca; kontrolní úřady v Evropě i v USA ji však zatím neschválily kvůli potížím v klinických testech. V Německu se však má brzy spustit nová továrna vyrábějící schválenou vakcínu Pfizer.
Stejně jako dítě nelze jen trestat, potřebuje i společnost pozitivní impulzy – například k testování a sebeizolaci. „Než zabere očkování, je ve hře řada měsíců, které mohou proběhnout v relativně lepším provozu, anebo mezi čtvrtým a pátým stupněm lockdownu. Záleží i na motivaci lidí, kterou vláda podceňuje,“ říká sociolog Daniel Prokop, jehož agentura PAQ vypracovala už několikáté pokračování výzkumu Život během pandemie.
Firma spojená s kontroverzním podnikatelem Ivo Rittigem dlužila v roce 2001 tehdy ještě polostátní Komerční bance desítky milionů korun: magazín Reportér zjistil, že dluh přešel na stát a nakonec zřejmě nikdy nebyl splacen. Metody, jak Rittig bohatl, v něčem připomínají budování impéria Andreje Babiše. Miliardář a politik, jehož kampaň bojovala proti kmotrům, se ostatně s Rittigem zná. A zjevně nejen tak, že spolu kdysi stěhovali v Průhonicích televizi.
Není celá koronakrize spíš krutá pomsta všem rodičům, kteří si kdy stěžovali na školství? Byli i takoví, kteří si stěžovali na školní jídelnu! Přitom nevařit obědy je přece výsada všedních dní. Platíme za ni: penězi. Ne jako teď, svým časem. A kusem vlastního života. Dětem prostě na „já mám hlad“ nejde odpovědět přirozeně. Tak, jak vás hned napadne. Tak, jak byste odpověděli komukoli jinému. Máš hlad? Tak běž do... kuchyně a připrav hladkou mouku, droždí a hrneček s trochou vlažné vody. Uděláme pizzu.
Z PROSINCOVÉHO VYDÁNÍ. Vítejte v Corbinu v Kentucky, kde svou kariéru začal a první KFC vybudoval onen známý usměvavý dědeček s bílými vousy v bílém obleku – colonel Sanders. V městečku mají plukovníkovu sochu, jeho půlmaraton i muzeum KFC. A mnozí si ho dokonce stále pamatují. Pro někoho byl svéráz, někdo si ho pamatuje jako Santu Clause, kterého na Vánoce hrál. Začátky kuřecího fast foodu přitom byly mnohem skromnější, než se dnes může zdát.
