not random 0

Jasno v hlavě, když vám leží covid na prsou

"Nesnesitelné bolesti hlavy, svalů, krku a ztráta čichu a chuti jsou jen předvoj. Když vás to drapne a nepustí, napadne to plíce a začnete mít problém s dýcháním. Nikomu nepřeji ten pocit, když zjistíte, že dýcháte na půl plynu a v místech na prsou se vám začne dělat vyrážka. V tu chvíli si uvědomíte, že vidíte online, jak vás covid-19 rozežírá." Stálý člen redakce Reportéra popisuje, jak bojoval a nakonec porazil koronavirus – a co ho potom napadlo ohledně české politiky.

Nejčtenější

not random 1

Plukovník Sanders byl pro mě Santa

Z PROSINCOVÉHO VYDÁNÍ. Vítejte v Corbinu v Kentucky, kde svou kariéru začal a první KFC vybudoval onen známý usměvavý dědeček s bílými vousy v bílém obleku – colonel Sanders. V městečku mají plukovníkovu sochu, jeho půlmaraton i muzeum KFC. A mnozí si ho dokonce stále pamatují. Pro někoho byl svéráz, někdo si ho pamatuje jako Santu Clause, kterého na Vánoce hrál. Začátky kuřecího fast foodu přitom byly mnohem skromnější, než se dnes může zdát.

not random 2

Ukradené židovské náhrobky v dlažbě na Václaváku. Jel v tom i kmotr Mrázek

Rozsáhlá skupina organizovala v osmdesátých letech krádeže židovských náhrobků a obchody s nimi: podle dobového policejního dokumentu byl jejím členem budoucí kmotr podsvětí František Mrázek, představitelé komunistického režimu i funkcionáři tehdejší židovské obce. V případu se objevují nové informace, například o ženě, která na krádeže upozornila a kvůli níž se o případu ví. Důležitým impulzem pro pátrání se stal letos v květnu nález dlažebních kostek na pražském Václavském náměstí – vyrobených právě z židovských náhrobků.

not random 3
not random 4

Vyzkoušejte Reportér! 20 vybraných článků roku 2020

Nabízíme vám vánoční výběr článků, které letos vyšly v magazínu Reportér. Odemykáme investigativní materiály Jaroslava Kmenty, unikátní dvoudílnou reportáž Tomáše Poláčka o cestě s Oldřichem Kaiserem do Polska, historickou reportáž o bitvě na Vítkově nebo třeba článek spisovatele Miloše Doležala – a spoustu dalších zajímavých materiálů.

not random 5

PODCAST: Vezu vám večeři, jsem basák Wohnoutů

Další díl pořadu Host Reportéra vznikl náhodou: v čase uzávěrky jsme si do redakce objednali večeři, a tu přivezl velmi povědomý kurýr. „No nazdar Jirko, co ty tady?!“ Kurýrem byl Jiří Zemánek, který už skoro pětadvacet let hraje na baskytaru ve skupině Wohnout.

not random 6

Vojtěch Dyk: Moc tomuhle světu nerozumím

Byl nejspíš poslední krásný den roku 2020; ostré slunce, v Praze deset stupňů. Sraz jsme si dali na hraně Letenské pláně, kde sedneme na obrubník, hluboko pod námi šedá řeka, za ní Staré Město… A hele, ve Vltavě plave chlap! No a podívej, oni tady běhaj zajíci – nádhera! Když se po dvou hodinách zvedneme, vůbec nám není jasné, jestli vznikl dobrý rozhovor, ale my dva jsme si dobře popovídali. Poslední dobou si lidé povídají míň než dřív, zdá se. Což Vojtu Dyka mrzí.

not random 7

Jak jsem potkal pivo v čase korony

Pokud má padesátník jako já štěstí, že si obvyklý pokles hladiny testosteronu a krizi středního věku – spojenou s rozvratem druhého až třetího manželství – odbyl již krátce po čtyřicítce, je zde šance na poklidnější, dnes bychom řekli bezpříznakový průběh. A pokud má z předchozího období i chápavou partnerku, která je ochotna investovat do malého (ale opravdu malého) pivovaru coby dárku k padesátinám, pak má už skoro vyhráno. Mně se tohoto štěstí dostalo.

not random 8
not random 9

Ať mír dál zůstává… Tváře listopadu 1989 opět na balkonu Melantrichu

V listopadu a prosinci 1989 se stal balkon Melantrichu jedním ze symbolů pádu komunistického režimu. K demonstrantům odtud mluvil Václav Havel, Marta Kubišová po téměř dvacetileté pauze veřejně zazpívala svou Modlitbu, vystoupila řada dalších osobností. Na balkonu se tehdy psaly moderní české dějiny. Redakce Reportéra pozvala před rokem hlavní tváře Listopadu na balkon znovu po třiceti letech. Vznikla unikátní kolekce fotografií i vzpomínek, kterou k 17. listopadu nyní odemykáme všem čtenářům. Prohlédněte si snímky Tomáše Třeštíka, které by při letošní covidové situaci nejspíš vůbec neměly šanci vzniknout.

not random 10
not random 11

Epos o poškozování cizí věci

Z LISTOPADOVÉHO VYDÁNÍ. Paragraf 257 znali dobře porevoluční sprejeři: týkal se poškození cizí věci. Osmatřicetiletý umělec Epos 257 patřil k zásadním postavám českého graffiti a dodnes se při svých akcích pohybuje na hraně zákona. Na veřejnosti vystupuje s maskou, ale teď ji na chvíli odkládá a vypráví svůj příběh. Mluví třeba o tom, jak hledal jídlo v kontejnerech a zároveň se hrabal v igelitce plné bankovek. Při jeho slovech občas zatrne. „Ale když už takhle mluvím,“ uvažuje Epos, „asi bych nic důležitého zamlčet neměl.“

not random 12

Aby virus dál neničil mysl

Pandemie dopadá na lidskou psychiku, přináší setkání se zneklidňující částí nás samotných. Tyto důsledky popsal pro magazín Reportér psychoanalytik a psychiatr – a současně nabídl několik rad, jak své duševní zdraví chránit. Sobě mimo jiné pomůžete tím, že budete pomáhat druhým.

not random 13

„Ty buzno“ není jako „ty vole“. Učitelé by to měli umět rozlišit, říká specialistka

V rakouských školách přistupují ke genderovým otázkám otevřeně, v Maďarsku se naopak přepisují školní osnovy a řada témat se z nich vyškrtává. Česko je někde uprostřed. Podle Dagmar Krišové, doktorandky z Katedry sociální pedagogiky Masarykovy univerzity, je prvním krokem si uvědomit, že stereotypní pohled na svět má každý z nás a není jednoduché se ho zbavit.

not random 14

Jak se zrodila brněnská chobotnice ANO

Brno dnes připomíná Prahu. Vznikl tam totiž systém podobný tomu, jaký kdysi fungoval v hlavním městě za kmotra Romana Janouška. V Brně však nejde o problém ODS, ale tamní pobočky Babišovy strany ANO. Dokumenty policie a státního zastupitelství naznačují, že tvůrcem brněnského systému byl první místopředseda ANO Jaroslav Faltýnek. A na počátku odhalení brněnské chobotnice stálo vyšetřování úniků policejních informací; to pak ukázalo na zmanipulované zakázky a pletichy na antimonopolním úřadu.

not random 15

„Carpe diem, Olinko.“ Dokumentaristka Olga Malířová Špátová

Byl přesně rok od smrti Karla Gotta, o kterém do poslední chvíle natáčela dokument. Do kavárny na pražském Pohořelci, kde je jako doma („Olga ještě nepřišla, ale zavedeme vás k jejímu stolku!“), to měla kousek, bydlí totiž na Loretánském náměstí: „Když hraje z Lorety zvonkohra, na chvíli vždycky vypneme jazz...“ Věděli jsme, že nás dnes čeká spousta povídání o smrti: „Tak snad to nebude úplně morbidní,“ vyjádřil jsem naději, a dokumentaristka Olga Špátová přikývla, že nebude: „Vždyť i tohle je součást života…“

not random 16
not random 17
not random 18

Covid a bary. Sníme o světle na konci tunelu, říká slavný barman

Před pětadvaceti lety spoluzakládal Václav Vojíř v Praze vyhlášený koktejlový bar Bugsy’s: dnes spoluvlastní i několik restaurací, například tapas bar Špejle. Když se na jaře podniky kvůli pandemii koronaviru zavřely, zaměstnancům hledal práci a nikoho nepropustil. Martin Žufánek pro něj tehdy dělal speciální gin a Václav Vojíř vtipkoval, že ho kvůli karanténě v nejhorším použije jako tu nejkvalitnější dezinfekci. Nyní jde ovšem v gastronomii skutečně do tuhého. Zavřít už teď, nebo riskovat a nezavřít? – takové otázky si teď lidé v oboru podle Vojíře kladou.

not random 19
not random 20

AUDIO: A nekřivdíme občas tomu Zemanovi?, ptá se učitelka filozofie Tereza Matějčková

Mívá osvěžující, překvapivé a občas odvážné názory. Je filozofkou, i když tento termín nevyhledává a říká o sobě, že pouze učí filozofii. Šestatřicetiletá Tereza Matějčková napsala rozsáhlou esej do zářijového Reportéra, a nyní s ní přinášíme hodinový rozhovor v pořadu Host Reportéra, který si můžete poslechnout na konci tohoto článku nebo na všech podcastových platformách.

not random 21

Šedesátiletý David Koller: Ještě pár dobrejch písní, prosím

Cože? No nekecej... Ty vole, to to letí, my jsme staří! Těmito povzdechy mě přátelé vyprovázeli na rozhovor s Davidem Kollerem, když jsem jim prozradil, že David slaví šedesátiny. Ano, David! Spolu s celou kapelou Lucie symbol revolučního mládí, symbol roku 1990! A lusk: teď je z něj děda. Doslova – má malé vnouče. Ale potom taky vlastní batole, už čtvrtého syna. A vypadá pořád stejně dobře jako těch posledních dvacet let, kdy se spolu občas setkáváme.

not random 22

Nejen hospoda v době covidu. Faltýnek měl hříchy i na železnici

ZE ZÁŘIJOVÉHO VYDÁNÍ. „Faltýnkovi spolužáci“ – tak přezdívali úředníci ministerstva dopravy známým místopředsedy ANO Jaroslava Faltýnka, kteří úřad, konkrétně jeho železniční divizi, několik let zásadně ovlivňovali. Popis rozsáhlého systému, jenž v resortu dopravy vznikl, je třetím dílem trilogie nazvané Kmotr Faltýnek. Lidé spjatí s místopředsedou hnutí ANO se při kontrole toků peněz hájili Andrejem Babišem. Když se o tom premiér dozvěděl, skupina postupně ztratila vliv: rázně však proti ní nezakročil.

not random 23

Historik: Obětí okupace je přes čtyři sta, a počítání není u konce

Od sovětské invaze do Československa v noci z 20. na 21. srpna 1968 uplynulo už padesát dva let. O rok později, v srpnu 1969, již na demonstranty proti okupaci stříleli příslušníci tehdejšího Sboru veřejné bezpečnosti a Lidových milicí. Podle historika Lukáše Cvrčka, který se dlouhodobě věnuje zkoumání osudů obětí srpnové invaze a následné více než dvacetileté okupace, má český stát dluh zejména vůči obětem velkých protiokupačních protestů ze srpna 1969.

not random 24

David Vávra: Člověk by to dožil klidně na vozejku

ZE SRPNOVÉHO VYDÁNÍ. Loni mu borelióza znehybnila ruce, potom přišel koronavirus, David Vávra se ale nehroutil. Když jsme si začali domlouvat setkání, jednou mi omylem zavolal na zápas fotbalové Bohemky. „Jak hrajou?“ zajímal se okamžitě. Sešli jsme se k povídání, před kterým pravil, že „po hodině každý hovor přestává mít smysl“, ale pak jsme debatovali, dokud nemusel na rehabilitaci; a nestačilo to. K druhému setkání dorazil s dírou v hlavě a o berlích.

not random 25

Václav Klaus: Po pandemii se blížíme k socialismu

Před třiceti lety se Česko vydalo směrem ke kapitalismu. Podle Václava Klause, který tehdy stál v čele ekonomických reforem, je ovšem dnes, zejména po koronavirové pandemii, míra regulace ekonomiky podobná jako za socialismu. Rozhovor o ekonomické transformaci, potřebě českých kapitalistů, vztahu k Miloši Zemanovi či Andreji Babišovi i o tom, jak podle něj kulturní revoluce na Západě naplňuje ideály Václava Havla více, než tomu bylo za jeho života.

not random 26

Jak lidé z StB a šíbři k pozemkům přišli

ZE SRPNOVÉHO VYDÁNÍ. V červenci skončil soud, který rozplétal kauzu majetku zabaveného komunisty, jenž se měl na základě porevolučních zákonů vrátit původním vlastníkům a jejich dědicům. Potíž byla v tom, že po hlavě rodu Bečvářových, jemuž patřily nejrozsáhlejší polnosti, nezůstali žádní příbuzní, takže za dědice úředník označil cizí lidi a ti pak restituovali. Na restituci pracovala a majetek posléze „zhodnocovala“ pozoruhodná skupina spolupracovníků Státní bezpečnosti a známých pražských šíbrů.

not random 27

Šest set let po Vítkovu: Křižáci byli krůček od vítězství, říká historik

Vraťme se do léta roku 1420, kdy husitskou Prahu obléhá křižácké vojsko Zikmunda Lucemburského. Zikmund je králem římským, ale teď si jde i pro korunu českou. Zároveň hodlá zakročit proti novému náboženskému hnutí, které Prahu v posledním roce zcela ovládlo, ale z pohledu katolické církve je kacířstvím. K hlavnímu útoku vedenému na vrch Vítkov dojde 14. července, a naším průvodcem touto bouřlivou dobou je v následujícím rozhovoru Jan Biederman, vědecký pracovník Vojenského historického ústavu v Praze.

not random 28

Lihovarník Žufánek: Mysli na vnoučata, zakopej lahev absintu

Letos v září oslaví rodinný lihovar Žufánek dvacet let. Destiláty z jihomoravských Boršic u Blatnice mají tisíce věrných fanoušků čekajících na každou novinku, kterou mnohdy vyprodají za pár minut, a ceny lahví pak strmě rostou na specializovaných sběratelských burzách. I o tom hovořím se spolumajitelem lihovaru a mým kamarádem Martinem Žufánkem v následujícím rozhovoru, jehož plnou audioverzi najdete v pořadu Host Reportéra buď na konci článku, nebo na všech obvyklých podcastových platformách.

not random 29
not random 30

Jana Plodková: Kéž mě můj jednorožec dovede k sekvoji

Vybrala zahradní restauraci padesát metrů od pražského Václavského náměstí – a já po příchodu němě zírám, protože ta zahrada je nádherná, s vysokými stromy, úplně nečekaný svět. Ozve se zvon z chrámu Panny Marie Sněžné, tak Janě Plodkové povídám, že jsem nedávno psal o husitech, o Janu Želivském, který v tomhle kostele kázal, a ona přikývne: „Oba máme štěstí na práci, díky které se můžeme něco učit.“

not random 31

Léto 1420, v Praze je nezvyklé horko

Z ČERVENCOVÉHO VYDÁNÍ. Ta procházka měří šest kilometrů a zvládneme ji za dvě hodiny. Začneme u Hradu na levém břehu vltavském, který obsadili katoličtí křižáci, a skončíme na vrchu Vítkově, kde je překvapivě porazí Jan Žižka s několika desítkami husitů. Vrátili jsme se přesně o šest set let zpátky, je červenec roku 1420, v Praze to vře. Tak pojďme.

not random 32

Jiří Paroubek 10 let po politickém pádu: Kdybych neskončil, už bych dnes nežil

Tento rozhovor přinášíme v rámci naší nové služby Reportér Premium. V roce 2010 vyhrál Jiří Paroubek s ČSSD volby se ziskem 22 procent hlasů. Několik hodin po uzavření volebních místností rezignoval na post předsedy a de facto tak ukončil vrcholnou politickou kariéru. „Kdybych neskončil, nepřežil bych to,“ říká. Současného předsedu Jana Hamáčka považuje za schopného, zato na Bohuslavu Sobotkovi nenechá takřka nit suchou. Vláda ANO není podle něj schopná přinést nějakou vizi. A u lobbisty Tomáše Hrdličky je prý jen běžným nájemníkem.

not random 33

Vybrané lahůdky Čech, Moravy a Slezska

Hodláte kvůli koronaviru cestovat o prázdninách po České republice? Zde je deset tipů od Lukáše Hejlíka, autora uznávané Gastromapy, který už několik let zpracovává přehled restaurací, hostinců, kaváren či cukráren v celé zemi. I jeho nápady psané pro Reportér vycházejí ze zkušeností výletů za jídlem a pitím, současně jsou provázané s širšími cestovatelskými vzpomínkami.

not random 34

Nic proti Číňanům, ale... ​​​​​​​Ať je Krumlov chvíli český!

Z ČERVNOVÉHO VYDÁNÍ. Do Českého Krumlova jezdívám každý rok, a i když jsem zpočátku váhal, jestli to není vykřičený skanzen, dnes vím jistě, že jde o skvělé místo pro život. A úplně nejlepší je Krumlov opravdu právě teď. Ve všední dny se kolébají středověkými uličkami kachny pátrající po turistech, kteří by jim hodili palačinku. V pátek odpoledne pár stovek turistů dorazí – českých. A nadšených. Město věří, že krizi zvládne i díky nim.

not random 35

A teprve pak jsme začali vyvážet pervitin

Jaké jsou dějiny drog v českých zemích dvacátého století? Pervitin není vůbec místním vynálezem: před válkou ho užívaly německé hospodyňky a v komunistickém Československu ho vzkřísila až parta nadšenců. A do konce šedesátých let byl u nás typickým uživatelem drog člověk střední či starší generace, který si vypěstoval závislost na volně dostupných lécích. To mimo jiné říká v rozhovoru pro Reportér historik Jan Kolář, který se dějinám drog věnuje: napsal o nich knihu s názvem O problému, který měl nebýt.

not random 36

Ticho na vlastní uši

"Slyšet ticho víc nahlas. Tahle fráze mi utkvěla v paměti. Vzpomněl jsem si na ni začátkem března, když byla v Praze vyhlášena karanténa. Všichni jsme pocítili, že je něco jinak – a myslím, že za tím stálo právě nezvyklé ticho," píše Ladislav Zibura ve svém pravidelném sloupku.

not random 37

Zavřeli mě, bráchu, tátu... A strýce popravili

Tento rozhovor přinášíme v rámci naší nové služby Reportér Premium. Že František „Čuňas“ Stárek strávil za minulého režimu čtyři roky v komunistickém kriminále kvůli své činnosti v undergroundovém hnutí, o tom se dobře ví. Méně známý je fakt, že pochází z vyloženě kriminálnické rodiny; problémy se zákonem mělo několik jeho předků. A úplně neznámý je příběh o tom, že byl jeho strýc popraven – František Stárek ho vypráví poprvé v tomto rozhovoru.

<< NOVĚJŠÍ STARŠÍ >>