S Janinou Černou-Malinskou odešla část české historie. Válečná veteránka byla vůbec poslední příslušnicí 3. pěší roty, která v březnu 1943 zasáhla do protiútoku o ukrajinské Sokolovo. Zemřela minulý týden ve věku 96 let.
Udělat kariéru a mít titul, to se nosilo už ve starověkém Egyptě. Úředníci z doby stavitelů pyramid jich měli dokonce desítky, jak potvrzují záznamy v objevených hrobkách. Po jejich stopách se vypravuje egyptoložka Veronika Dulíková, která vytváří unikátní databázi a ve spolupráci s kybernetikem z ČVUT aplikuje metody kybernetiky a umělé inteligence. Revoluční přístup propojování informací z dob starověkého Egypta podle ní urychlí badatelskou činnost.
Není těžké zahlédnout v českých řekách pstruha. Není dokonce ani těžké si jej nasadit do vlastního rybníčku. Jenomže není pstruh jako pstruh. Ti, které rybáři odchovávají a nasazují do potoků a řek, jsou s nadsázkou řečeno hloupé ryby.
Maraton, půlmaraton ani desetikilometrová Grand Prix se letos v Praze nepoběží. Organizátoři z RunCzech se rozhodli letošní ročník pražských závodů zrušit. Šéf firmy Carlo Capalbo říká, proč nemohou běhy uspořádat, co bude místo nich, i jak mají postupovat lidé, kteří již nakoupili startovní čísla. Pro magazín Reportér rovněž odtajňuje jedno svoje předsevzetí.
Ztratit se může leccos. Brýle, peníze, platební karta, mobil. Někdy i člověk. Ale most? A to dokonce stometrový? Nedaleko Mikulova jeden takový dávno ztracený most stál. Nevěděla o něm ani řada místních. Teď se ale historický skvost chystá znovu sloužit. I díky úsilí projektantek Stanislavy Polákové a Denisy Boháčové.
Vybrala zahradní restauraci padesát metrů od pražského Václavského náměstí – a já po příchodu němě zírám, protože ta zahrada je nádherná, s vysokými stromy, úplně nečekaný svět. Ozve se zvon z chrámu Panny Marie Sněžné, tak Janě Plodkové povídám, že jsem nedávno psal o husitech, o Janu Želivském, který v tomhle kostele kázal, a ona přikývne: „Oba máme štěstí na práci, díky které se můžeme něco učit.“
Hraný a dokumentární film, to jsou dvě zcela odlišné disciplíny. Český kameraman Petr Cikhart – jemuž kamarádi neřeknou jinak než Cígo – ovšem zvládá obě bravurně. Natočil oceňovaný dokument z Tibetu, coby člen týmu kameramanů získal prestižní televizní cenu Emmy. A potom vystudoval kameru hraného filmu na rovněž prestižním hollywoodském American Film Institute.
Filmová plátna proslavila řadu automobilů, typickým příkladem je Aston Martin ve filmech Jamese Bonda. Pak jsou zde ovšem vozy, za nimiž se nikdo neohlédne, ale jsou potřeba: historické dodávky, náklaďáky nebo zemědělské stroje, které svou roli ve filmech hrají skromně a zodpovědně. Jejich kouzlu propadl Martin Stárek, sběratel z Mníšku pod Brdy. Leckdy dává dávno zapomenutým vozům šanci na druhý život – stroje z jeho muzea zásobují filmařské štáby.
Vzpomínka stará sedm let: Snažil jsem se vyjet na kole do alpského kopce, ale nešlo to, byl na mě příliš prudký. Ze skupinky cyklistů přede mnou se odpojil drobný šedovlasý muž, věkem už dědeček, sjel dolů, dal mi ruku na záda a začal mě tlačit. Takhle jsem poznal slavného chirurga Pavla Pafka, který začátkem letošního července slaví osmdesátiny. Stále je stejný. Stejně jako tehdy se na mě zlobí: „Neříkejte, že jsem slavný. Nejsem.“
Jakub Kořínek jako soukromý investor postupně nakoupil zhruba tři sta bytů a rodinných domů, které pronajímá. Nyní jako spoluzakladatel Fondu českého bydlení SICAV, a.s., vytváří pro investory portfolio, které by mělo mít do tří let okolo tisíce nájemních bytů. Při nákupech cílí na „normální bydlení pro normální lidi“, vyhýbá se Praze, Brnu a například i městům závislým na jednom velkém zaměstnavateli.
Přesně 245 let uběhlo loni od zavedení povinné školní docházky. Od roku 1774, kdy o tom Marie Terezie rozhodla, se nikdy nestalo, že by školy byly zavřené plošně a na tak dlouho, jako tomu bylo během letošní pandemie.
Radek Hušek a Daniel Vach začali před pár lety prodávat tyčinky ze sušených a namletých cvrčků. Byznys se časem rozeběhl, a tak si ještě s jedním Francouzem pořídili obří cvrččí farmu v Thajsku. Časem by chtěli z cvrčků dělat i burgery.
Zachraňovat životy pacientům s leukemií pomáhá bývalá účetní z Otrokovic Zdenka Wasserbauerová. Do databáze Českého národního registru dárců dřeně, ve které je registrováno 98 tisíc lidí, jich přivedla víc než pětinu. Příběh ženy šířící „dobro od kosti” začal v roce 1997, kdy onemocněl její vnuk. Sama se tento víkend dožívá osmdesáti let a už se těší, až skončí všechna koronavirová omezení, aby zase vyrazila do terénu.
Opatření kolem koronaviru se nejvíc dotkla minipivovarů, které mají restaurace a ze dne na den musely zavřít. Povedlo se sice prodat většinu uvařených zásob piva, třeba i díky iniciativě Zachraň pivo a e–shopům, ale výroba šla dolů. O situaci a výhledech mluví v rozhovoru pro Reportér Premium Jan Šuráň, prezident Českomoravského svazu minipivovarů, který v Praze spoluvlastní minipivovar Pivovarský dům a Břevnovský klášterní pivovar sv. Vojtěcha.
Zdravotní sestra Petra Kopecká trávila dny koronakrize pečováním o druhé. Chodila za nemocnými, píchala jim injekce a podávala léky. Přesto se na ni spousta lidí dívala skrz prsty. Nedělala to totiž doma. Jezdila z Klatov do německého Fürthu.
Tento rozhovor přinášíme v rámci naší nové služby Reportér Premium. V roce 2010 vyhrál Jiří Paroubek s ČSSD volby se ziskem 22 procent hlasů. Několik hodin po uzavření volebních místností rezignoval na post předsedy a de facto tak ukončil vrcholnou politickou kariéru. „Kdybych neskončil, nepřežil bych to,“ říká. Současného předsedu Jana Hamáčka považuje za schopného, zato na Bohuslavu Sobotkovi nenechá takřka nit suchou. Vláda ANO není podle něj schopná přinést nějakou vizi. A u lobbisty Tomáše Hrdličky je prý jen běžným nájemníkem.
Od mládí pracoval jako someliér v jedné z českých restaurací s michelinskou hvězdou, nyní řídí Roman Novotný čtvrtým rokem vyhlášený vinný bar Bokovka v centru Prahy. Dvorek tohoto podniku s pavlačí se po nucené koronavirové přestávce v květnu znovu otevřel, ztráty způsobené zavřením prý byly velké, nikoli však likvidační. Manažer podniku Roman Novotný se nyní těší na léto – víno má opravdu rád a mluví o něm s vášní a nadšením.
Ohlédnutí za Zdenou Tominovou.
Narodili se ve Švédsku, v Americe, ve Francii nebo třeba na Ukrajině, ale z různých důvodů se ocitli v České republice. A právě zde je zastihl příchod koronaviru a také opatření české vlády, včetně omezení cestovat. Někteří plánovali, že by odjeli domů – v druhé půli května však nikdo z nich nelitoval, že zůstali v Česku.
Otázka magazínu Reportér pro měsíc červen.
Tento rozhovor přinášíme v rámci naší nové služby Reportér Premium. Že František „Čuňas“ Stárek strávil za minulého režimu čtyři roky v komunistickém kriminále kvůli své činnosti v undergroundovém hnutí, o tom se dobře ví. Méně známý je fakt, že pochází z vyloženě kriminálnické rodiny; problémy se zákonem mělo několik jeho předků. A úplně neznámý je příběh o tom, že byl jeho strýc popraven – František Stárek ho vypráví poprvé v tomto rozhovoru.
Tento rozhovor přinášíme v rámci naší nové služby Reportér Premium. S cejchem nakaženého prožil třináctiletý Vašek celkem sedmdesát pět dní. Pozitivně testovaný byl šestkrát v řadě. V přísné domácí karanténě tak strávil od 20. března do 2. června, kdy vznikal tento rozhovor. Vleklý koronavirový příběh rodiny z pražské Krče přibližuje Vaškova maminka Alena Hrádková.
Strach ze Západu, postoj církve, menší testování – to jsou faktory důležité pro pochopení situace, jaká panuje v souvislosti s koronavirem v Africe. Česká rozvojová pracovnice Lucie Hrabcová žijící v Zambii nicméně zdůrazňuje, že tato část kontinentu zatím vychází z pandemie velice dobře.
Potíže s nákupem jídla, rodiny uvízlé tisíce kilometrů daleko, ale i mírný optimismus, odhodlání – někdy překvapení, že pandemie u nich neprobíhala tak zle. Jedenáct příběhů Češek a Čechů, kteří nástup koronaviru zažili v cizině a na konci dubna o tom vyprávěli Reportéru. Jak to vypadalo v Bostonu, na Bali, v Africe, na Špicberkách a dalších místech planety.
Herečka známá třeba z Ordinace v růžové zahradě (ale taky výtvarnice a podnikatelka) zažívá těžké jaro, protože ji živí kultura a gastronomie. Seriály se od března nenatáčely, divadla byla zavřená, kavárny stály, čili výplata v nedohlednu a ke krachu kousek. Překvapuje mě, jak je klidná, ale po pár hodinách pochopím. Ha Thanh neměla jednoduchý život; zázrak, že se nikdy nezhroutila. Napjatě poslouchám, některé věty až bolí, ona se nepřestává usmívat.
Umí kreslit, umí šít, miluje národní tradice a dobře zná Japonsko, kde šest let žila. Pro záměr obléknout českou výpravu na letní olympijské hry v Tokiu byla návrhářka Zuzana Osako ideální volbou. Když jí v e-mailu přistála nabídka od Českého olympijského výboru, vyhrkly jí slzy.
Archeoložka Ruth Shadyová Solísová, jejíž otec přišel do Latinské Ameriky za druhé světové války z Československa, má na svém kontě mimořádný objev. Odhalila v Peru pozůstatky do té doby neznámé civilizace: nejstarší v Americe a velice staré i z globálního hlediska – s jistotou ji překonává jen Mezopotámie. Ruth Shadyové říkají podřízení s úctou „doctora“; třiasedmdesátiletá šéfová má nejen respekt, ale také pozoruhodný marketingový talent.
Na anketní otázku magazínu Reportér odpovídají punková zpěvačka, zasnoubený písničkář, zhýralý šansoniér a učitelka jógy.
Vede největší supermarket na galapážském souostroví, které kvůli pandemii přišlo o veškeré příjmy z cestovního ruchu. Díky svým znalostem logistiky se stal Ondřej Habada členem prezidenstské poradní komise, která má dostat ekvádorské Galapágy z bryndy. Jde mimo jiné o to, aby náhle zchudlé obyvatelstvo nesnědlo vzácnou faunu ještě před návratem turistů do tohoto ráje uprostřed Pacifiku.
Minulý týden se vydala z Prahy na pochod, v pondělí došla na nejvyšší horu České republiky - Sněžku. Komička Adéla Elbel nemůže kvůli koronaviru vystupovat, tak si našla novou práci. Spolu s fotografem Radkem Mičou šla Českem v karanténě a psala o tom zprávy do Reportéra. Na poslední, šesté etapě byl sníh, ledovka, skoro žádní lidé a - jak píše Adéla - "happiness ze zdolání vrcholu".
Z čeho všeho se radují lidé v době omezení pohybu kvůli koronaviru? "V Lomnici měla místní pizzerie otevřené okénko s poledním menu a číšnice zajásala, že konečně nemusí jen vydávat krabice," píše Adéla Elbel o pátém dni své poutě. Jako komička nemůže vystupovat, veřejná shromáždění jsou zrušená, tak pracuje coby reportérka: jde pěšky na Sněžku a podává o tom pravidelné zprávy.
"Na chvíle, když už nemůžu jít, jsem si vytvořila playlist s názvem „korona fun” plný příšerně diskotékových hitů, a ty mě drží v umělém hajpu," píše komička Adéla Elbel o čtvrtém dni svojí cesty Českem - který skončil jinak, než plánovala. Adéla teď krátkodobě pracuje jako reportérka. Jde pěšky na Sněžku a posílá o tom pravidelné zprávy.
Komička Adéla Elbel pokračuje ve své pouti na Sněžku. „Litrový lahve s anti-covid desinfekcí mi vůní připomínají metanolovou aféru,” napsala z třetího dne své cesty, který začal v Milovicích a končil v Dětenicích na Jičínsku. Adéla nemůže vystupovat, veřejná představení jsou zrušená, tak nyní pracuje jako reportérka – s fotografem Radkem Mičou jde pěšky Českem v době karantény a Reportéru o tom posílá pravidelné zprávy.
Komička Adéla Elbel prošla Polabím. Proč? V čase, kdy se veřejná vystoupení nemohou konat, se rozhodla pro netradiční práci v době karantény půjde s fotografem Radkem Mičou z Prahy na Sněžku a bude o tom Reportéru podávat pravidelné zprávy. Zde je druhý záznam z jejich pouti.
Komička Adéla Elbel teď kvůli pandemii nemá co na práci. "Můj diář se jedním kýchnutím netopýřího viru na bůhví jak dlouho vyprázdnil jak duše pojišťováka," říká. Rozhodla se tedy pro netradiční práci - v době karantény půjde s fotografem Radkem Mičou z Prahy na Sněžku a bude o tom Reportéru podávat pravidelné zprávy.
„Ta bestie“ – nazval ji jeden. Kvůli koronavirové pandemii jsem se zavřel i se seniory v domově důchodců, říká druhý. Další ale zažil, jak se lidé v izolovaném městě dali dohromady. Nákaza, která převrátila život vzhůru nohama, vyvolává strach i solidaritu. Magazín Reportér požádal šestnáct mužů a žen různých profesí, aby popsali, jak prožili březen roku 2020.
Chcete si ve své vlastní kuchyni připravit mimořádně šťavnatý steak jako od profesionálního kuchaře? Nebo třeba exkluzivní rajčatový salát? Chcete doma podávat pokrmy, které si zachovávají svou přirozenou chuť i složení? S moderními spotřebiči to není žádný problém.
Ve věku jednadevadesáti let zemřel Zdeněk Jičínský, někdejší reformní komunista, disident, vlivný místopředseda porevolučního parlamentu a sociální demokrat. Před půl rokem se Zdeněk Jičínský účastnil projektu magazínu Reportér, při němž se na balkoně pražského Melantrichu fotografovaly po třiceti letech osobnosti Listopadu 1989.
