not random 0

Kultura

not random 1

Jak jsem (ne)porazil Wham!

Hudebním glosátorem Reportéra pro rok 2019 se stává Márdi, člen Vypsané fiXy, nejslavnější skupiny ze San Piega (rozuměj z Pardubic). Ve svém prvním textu Márdi připomíná slavnou (a vlezlou) vánoční píseň Last Christmas od britské kapely Wham!

not random 2
not random 3

Po přeslici XXV. Ježíškovy pecky

Válka skončila. Skoro. Začínám psát svůj fejeton navečer prvního ledna 2019. Dnes už to není kanonáda jako v noci, dnes venku duní petardy a dělobuchy jen sporadicky. Můj vystrašený pes už se snad konečně přestane třást; můžu si oddechnout. Můžu psát o kráse, kterou mi nadělil Ježíšek a na niž jsem v tom silvestrovském šílenství, připomínajícím válečný konflikt a ne oslavu příchodu nového roku, málem zapomněla.

not random 4
not random 5

Vezu jenom klarinet a moskevského švába

Dobrá zpráva: necelých třicet let po převratu už si ani nevšímáme faktu, jak často koncertují čeští hudebníci po celém světě. Vezměme si kupříkladu Tomáše Dvořáka alias Floexe, který (mimo jiné) před deseti lety složil hudbu k slavné hře Machinarium. Poslední listopadový týden si Floex přijel pro aplaus nejprve do Moskvy a Petrohradu, načež přeletěl tři tisíce kilometrů do Londýna.

not random 6

Vánoční album Franka Sinatry

Jazzový kytarista Rudy Linka žijící v New Yorku nabízí čtenářům Reportéra každý měsíc svůj osobní hudební výběr. Domnívá se, že v době YouTube a streamování posluchači často nevědí, čí hudbu vlastně slyší — a on se snaží obrátit pozornost zpět k interpretovi.

not random 7
not random 8

Ty vole, vzkaz od Kemra

Dva dělníci najdou v Národním divadle podivnou krabičku – tak začíná povídka psaná pro prosincový Reportér.

Kultura
not random 9

Po přeslici: Moje africká odysea

Na konci městečka Gansbaai, tam, kde končila asfaltová cesta, jsme zastavili a zas a znovu s mužem hleděli na divoce zpěněný Atlantický oceán. Předtím jsme omylem projeli bezútěšným, jakoby nekonečným černošským slumem plným lidí a odpadků, kde se žije jako v mraveništi v boudách stlučených z plechů se střechami zatíženými šutry. Slunce pražilo a vzduch byl v nahuštěném prostoru bez kanalizace těžký; sem nepronikl ani jinak všudypřítomný oceánský vichr.

not random 10
not random 11

Den, kdy jsme se spolu naposledy zasmáli

„Stárnoucí pankáč s jistou mírou šarmu“, jak sám sebe nazývá; muž, jenž má dvě děti s dvěma partnerkami, se seznámí s novou ženou – tak začíná povídka psaná pro listopadový Reportér.

Kultura
not random 12

Ralph Towner a Gary Peacock: Oracle

Jazzový kytarista Rudy Linka žijící v New Yorku nabízí svůj osobní hudební výběr. Domnívá se, že v době YouTube a streamování posluchači často nevědí, čí hudbu vlastně slyší. Proto se snaží obrátit pozornost zpět k interpretovi.

not random 13

Plechovky, kosmodort a oslava designu

Na prvním ročníku vystavovalo jen čtrnáct lidí, letos se na díla více než tří set vystavovatelů přišlo podívat padesát tisíc návštěvníků. Festival Designblok oslavil dvacet let existence ve velkém stylu. Pořadatelům se daří „infikovat designem“ stále větší část české společnosti.

Kultura
not random 14

Designblok: Skvělý nápad musí uzrát

Před pár lety vytvořil Karel Matějka houpacího němého sluhu. Hned po něm houpací věšák. A pak chtěl zkusit, když už v tom houpání byl, ještě něco dalšího. Vznikla One Zero, originální lampa, která vypadá, jako že se bude jenom houpat, ale ona se ve skutečnosti dá stabilizovat takřka v jakékoliv poloze. Na letošním Designbloku dostala cenu za nejlepší svítidlo.

not random 15

Známý komik, méně známý básník

Na jevišti jsem rozjetým bavičem, ale v šatně se nořím do těch krátkých řádků. Někomu to nejde k sobě, ale mně to divné nepřijde, já se znám odmala...

Kultura
not random 16

Po přeslici XXIII. Poslední bitva vzplála

Let stíhačkou – 15 minut za 21 400 korun – nuda. Bungee jumping z padesátimetrového jeřábu za 2 189 korun – hadr. Jízda ve formuli nebo Ferrari, létání ve větrném tunelu – zívačka. Kam se hrabou prodejci „nadupaných výběrů adrenalinových zážitků“ za tisíce korun na pár minut. Já vím o zaručeném, dny i týdny trvajícím vzrůšu, kdy je vaše tělo zalité stresovým hormonem, až se to nedá vydržet – a to za pouhých 89 ká čé. Ten nadupaný adrenalinový zážitek pro všechny se nazývá Balík Do ruky a prodá vám ho, ať chcete, nebo ne, státní podnik Česká pošta.

not random 17

Severněji zpívají jen velryby a racci

Málokdy mi připadají slova příliš obyčejná na to, aby popsala, co oči vidí, ale teď ten pocit mám. Stal jsem se svědkem zázraku: Kapela Už jsme doma zahrála na Špicberkách! Jenže proč to najednou zní tak normálně? Cesta, kterou v září podnikl Míra Wanek se svými přáteli, rozhodně normální nebyla.

not random 18

Po přeslici XXII. Manželské etudy

Těžko na cvičišti, lehko na bojišti! Tuhle větu slyší od manžela třikrát denně. A může si za to sama. Byla to ONA, kdo je přihlásil na absolutně šílenou dovolenou, ji napadlo, že to ve svém šedesátiletém věku JEŠTĚ můžou vydržet, ona je do cestovky na zájezd s názvem Jihoafrická republika na kole zapsala a zaplatila ji (z rodinných úspor), a aby fakt nebyla nuda, přikoupila dvoudenní safari v nejstarším africkém národním parku, takže je ve finiši sežere lev; ona teď musí držet hubu a krok.

not random 19

Výtvarník Kaláb: Nahoře bordel, vedle se točí porno, tady se maká

Je fascinující sledovat, jak si mí výtvarně nadaní vrstevníci, ještě před chvílí rebelové, věčně zdrhající před policií, kupují skvělá auta nebo byty na Letné. Vyšvihl se Pasta Oner, vyšvihl se například i Jakub Matuška zvaný Masker, ale v zahraničí se z této původem graffiťácké generace nejvíc daří Janu Kalábovi. Letos oslavil čtyřicítku, na listopad chystá pražskou výstavu a brzy vydá monografii.

not random 21

Ella a Louis: 1 + 1 = 3

Známý jazzový kytarista Rudy Linka žijící v New Yorku nabízí čtenářům Reportéra na každý měsíc svůj osobní hudební výběr. Domnívá se, že v době YouTube a streamování posluchači často nevědí, čí hudbu vlastně slyší — a on se snaží obrátit pozornost zpět k interpretovi.

not random 22

King Skate oslavuje pohyb a svobodu

Pohyb. Gumová kolečka vržou o asfalt, kapky potu ho zkrápějí. Řízná rocková muzika. Udělat na skejtu trik lepší než ostatní je v tuhle chvíli nejdůležitější věc na světě. Skejťáci. Subkultura, o které většina lidí ví jen to, že existuje. Kde se vzala a o co jí šlo? O velké jízdě v době reálného socialismu vypráví dokument King Skate.

not random 23

Přijede Morcheeba! Metronome ohlásil první hvězdu

První velké zahraniční jméno příštího ročníku ohlásili pořadatelé festivalu Metronome: po šesti letech se do Prahy vrátí britská kapela Morcheeba. Akce, která se po třech ročnících stala novou tradicí české metropole, proběhne 21. – 22. června 2019 opět na Výstavišti. Začala i první vlna předprodeje vstupenek za zaváděcí cenu.

not random 24

České vlajky v budapešťské bouři

Když prošel pětadvacetiletý písničkář Thom Artway (jinak také Tomáš Maček z Vlachovic, což je dědina kousek od Valašských Klobouk) branou do areálu obřího festivalu Sziget, na moment se zarazil, načež pravil: „Tolik lidí jsem viděl naposledy s mamú, když jsem sa byl roku 2009 podívat v Brně na letišti na papeža Benedikta...“

not random 25

Martin Reiner: Báječná léta s Vieweghem skončila

Martina Reinera, úspěšného nakladatele i spisovatele, znám skoro dvě dekády; vždy jako příjemného společníka, vtipného, poetického, velmi inteligentního muže. „Mně se na Zemi líbí,“ usmívá se pokaždé. Míval vzorové kamarádství s Michalem Vieweghem a já byl šťastný, když mě ti dva přijali mezi sebe. Dobře se s nimi cestovalo, klábosilo, byly to nádherné večery. Už nebudou, Michal s Martinem se ve zlém rozešli. A já vlastně ani nevím proč.

not random 26

Po přeslici XXI. Zpátky v čase

Valtice. To malebné, pěkně upravené moravské vinařské městečko s nádherným zámkem a docela nedávno nově postaveným dřevěným barokním divadlem, vedle něhož leží rozkošná bylinková zahrada. Jak mně se tam nechtělo! Já v zimě vždycky něco slíbím, a pak přijde léto, vedro…

not random 27
not random 28

Tak, jak miluji Arethu

Známý jazzový kytarista Rudy Linka žijící v New Yorku nabízí čtenářům Reportéra na každý měsíc svůj osobní hudební výběr. Domnívá se, že v době YouTube a streamování posluchači často nevědí, čí hudbu vlastně slyší — a on se snaží obrátit pozornost zpět k interpretovi.

not random 29

O klukovi, který neuměl zpívat

Když mu byly tři, zpíval nějakou písničku a babička, původně operní pěvkyně, usoudila, že zcela postrádá hudební sluch. Což způsobilo v hluboce muzikální rodině menší pozdvižení. Ale co, každý nemůže být muzikant, prohlásila nakonec babička a věc se považovala za uzavřenou. Potom ale chlapec začal v televizi poznávat skladby, které slýchal doma, v pěti nastoupil do hudebky, v osmi vyhrál první soutěž a dnes je z něj nejlepší český klavírista mladé generace: Lukáš Klánský.

not random 30

Po přeslici XX. Životu a sportu zdar!

Je zázrak, že se podařilo zachránit všechny kluky, náctileté fotbalisty a jejich trenéra, ztracené v thajské jeskyni. Ten trenér, pětadvacetiletý mladík a bývalý mnich, mi nejdřív přišel děsně nezodpovědný, protože kluky do jeskyně vzal, ale pak jsem k němu pocítila obdiv.

not random 31
not random 32

Jak moje srdce zpívá

Známý jazzový kytarista Rudy Linka žijící v New Yorku nabízí čtenářům Reportéra každý měsíc svůj osobní hudební výběr. Domnívá se, že v době YouTube a streamování posluchači často nevědí, čí hudbu vlastně slyší — a on se snaží obrátit pozornost zpět k interpretovi.

not random 33

Konopnice

Eva tráví s manželem a dětmi prázdniny na chalupě na vesnici, kam se jednoho dne přistěhuje zvláštní rodina. Tak začíná povídka psaná pro srpnový Reportér.

not random 34

Bratři Formanové: Schází nám třetí do mariáše

Sedíme na lodi plné mladých cirkusáků a jejich smíchu. Z reprobeden se k naší radosti hlásí David Bowie, vltavští rackové ohlašují blížící se bouřku; klid tady není, ale my za chvíli úplně přestáváme vnímat okolí. Mluvíme o skateboardech za časů oscarového filmu Přelet nad kukaččím hnízdem, mluvíme i o koncertech punkové kapely Suchý mozky: „Na jeden z nich přece dorazil i náš táta...“ Bratři Formani se tváří klidně, laskavě, a vlastně docela vesele.

not random 35
not random 36

Gratulujeme, Spáčilka ti dala osmdesát!

Když ji žádám o rozhovor, vyděsí se: „Proboha, o čem? Já jsem jen dělnice novinařiny, žádná celebrita.“ Ano, přikývnu, možná dělnice novinařiny, ale výborná. „A taky mě znáš strašně dlouho, ne? Byla by škoda nepotkat se...“ Přísná filmová kritička Spáčilová ještě chvíli protestuje, „nemám kdy, zlato,“ ale hodná Mirka vypíná počítač a míří za mnou na celovečerní posezení.

not random 37

Po přeslici XIX: Tajemství na Vltavě

To místo jsem jela okouknout na dračí lodi. Se mnou jednadvacet pádlařek. Naše kapitánka nás chvíli nehonila, naše kormidelnice musela soustředěně manévrovat mezi velkými výletními loděmi, kterých jezdí na Vltavě mraky a tu naši dračí by rozdrtily jako malinu. Jely jsme k lodi Tajemství, zakotvené u železničního mostu nikoliv na pravém, ale na levém břehu řeky, tam, kde jsou jinak jenom labutě. Na břehu, obsypaném desítkami těchhle nádherných, ladných ptáků, stálo i šapitó a silo. Konal se tu druhý ročník festivalu Divadla bratří Formanů Arena 2018.

<< NOVĚJŠÍ STARŠÍ >>