Je potomkem slavného šlechtického rodu, který vadil nacistům i komunistům. Sám se ovšem považuje především za podnikatele v kulturním a turistickém byznysu. Jen tak můžeme zajistit dlouhodobý rozvoj památek a uměleckých sbírek, říká William Lobkowicz, muž, který se narodil v Americe, ale už třicet let pracuje v Česku na záchraně a zvelebování rodového dědictví.
Uzavírání hranic a strach z nákazy sráží veškerý byznys spojený s cestováním a dopravou. Letecká doprava zažívá z finančního hlediska mimořádně těžké období ve své stoleté historii. Aerolinky šetří, propouštějí, ale zároveň zrychlují inovace, přecházejí třeba na modernější letadla. S poklesem zájmu se musí vyrovnávat i veřejná doprava, zvlášť v Praze. Některé cestovní kanceláře hledají pomoc v cizině.
Máloco ilustruje chaos a nekoncepčnost současné politické scény tak přiléhavě jako dění na telekomunikačním trhu. Posledním dějstvím je snaha polostátního energetického kolosu ČEZ stát se čtvrtým mobilním operátorem, která má zjevnou podporu státu. Proč má ČEZ najednou takový zájem? Souvisí to snad s plány na rozšíření jaderné energetiky? V analytickém textu o tom píše novinář, který se tématem dlouhodobě zabývá.
Před dvaceti lety naplno vstoupilo do světa kouzlo hybridního pohonu. Zasloužila se o to revoluční Toyota Prius, která navzdory vyšší ceně očarovala hvězdy Hollywoodu i řadu evropských zákazníků. Hybridní pohon prokázal své výhody, až dospěl do současné fáze, kdy je mnohými považován za ideální řešení na cestě k drahým elektromobilům. Automobilky vyvíjejí nové hybridy, vylepšují a inovují. Problémem ovšem je, že zákazníci po nich zrovna moc neprahnou.
Martin Vašek je výkonným ředitelem ČSOB zodpovědným za investiční produkty, zastřešuje a koordinuje jejich nabídku napříč bankovní a pojišťovací skupinou. Je také generálním ředitelem ČSOB Penzijní společnosti a šéfem KBC/ČSOB Asset Managementu. Má tedy na starosti penzijní spoření a připojištění, prodej podílových fondů a správu investic. ČSOB aktuálně přichází s novou službou ČSOB Drobné, která má ambici přitáhnout k pravidelnému investování významnou část z více než čtyř milionů klientů skupiny ČSOB. Ale také získat nové klienty z trhu, protože tato služba je v ČR unikátní.
Během karantény dopláceli na pokles návštěvnosti v obchodních centrech, kde má skupina Sklizeno téměř polovinu obchodů. Proto v průběhu pouhých osmi dnů rozjeli e-shopy. Nyní firma podle spolumajitele Aleše Kotěry vsadí na rozvoz potravin elektrokoly a také na předpřipravená jídla pro snadné vaření z kvalitních surovin.
Turistický ruch je možná nejpostiženějším odvětvím za koronavirové krize. Hotely měly dvaasedmdesát dnů zavřeno, a i poté je v Česku daleko méně cizinců než dříve. Hoteliéři na horách, v lázních a dalších dovolenkových destinacích tak sázejí na českou klientelu. Pražské hotely však mají smůlu.
Jde o největší jednorázový dar v dějinách tuzemských korporací. Antivirová společnost Avast věnovala na vývoj a výzkum spojený s nemocí covid-19 celkem 25 milionů dolarů, tedy víc než 600 milionů korun. Podrobnosti přibližuje technický ředitel společnosti Michal Pěchouček, který mluví i o vlivu epidemie na rozvoj umělé inteligence a kybernetickou bezpečnost.
Čtyři druhy vlastního nepasterizovaného piva na čepu, selata pečená speciální metodou, pivovici čili destilát z piva a další lahůdky nabízí podnik ve starobylém městečku na kopci obklopeném řekou Ohří a lesy. Pivovar Svatý Florian patří rodině Lojínů, která v malebném Lokti vlastní také hotely. Jindy jej hojně navštěvují zahraniční turisté, dnes je příkladem podniku, jenž se vyrovnává s krizí – a jehož majitelé neztrácejí optimismus.
Poznáte to na první pohled, i kdyby o tom sami nemluvili. Tihle dva muži se svou prací opravdu baví. „Nechceme z firmy vyždímat co největší zisk. Důležité je, aby se u nás dobře cítili zaměstnanci i naši zákazníci,“ říkají Jan Pils a Vladimír Myslík, majitelé hudebního obchodu Kytary.cz, který se rozkročil už do deseti zemí a obratem se blíží k miliardě korun.
Česká kina a místní filmový průmysl se potýkají s tvrdými dopady koronaviru. V červnu se mnozí lidé stále báli chodit do kin, ale situace se velmi zvolna zlepšovala. Provozovatelé současně vymýšleli, jak diváky přilákat – třeba promítáním venku. Pomalu, ale přece se také začaly vracet zahraniční filmové produkce, které před pandemií přinášely do země miliardy korun ročně.
Jaro mělo být klubové, léto festivalové tak jako vždycky. V Česku se čekala mimořádně dobrá sezona. Pak ale přilétl koronavirus a všechno zamrzlo. Ti, co se živí stavbou festivalového zázemí, museli začít kácet stromy či renovovat zahrady. Kapely pořádaly videokoncerty. Někteří bojují o přežití – těší je ale, že jen málo z těch, kteří si koupili lístky na letošní festivaly, si nechalo vrátit peníze: chtějí přijet příští rok.
Koronavirová pandemie změnila ze dne na den situaci českých vývozců. „Přešli jsme okamžitě na online podporu a zájem firem byl enormní,“ říká ředitel agentury CzechTrade Radomil Doležal. Nyní plánuje optimalizaci a posílení sítě zahraničních zastoupení a také podporu pro české podnikatele při zakládání poboček přímo v cílových zemích.
Chce-li vláda pomoci gastronomii, ať snad nedělá nic, hlavně ať nevydává nejasná nařízení – říká uznávaný expert v oboru Roman Vaněk. Nouzový stav kvůli viru měl na odvětví tvrdé dopady, ale na druhé straně ho také transformuje, například se rozvine sektor „podniků bez hostů“, v nichž se bude jídlo objednávat pouze online a rozvážet. Pražský kulinářský institut, který spolu s manželkou Janou založil a který je znám též jako Prakul, musel v březnu přestat organizovat kurzy vaření, obnovit je mohl až v květnu. Dobu karantény v něm využili k přípravě další kuchařky.
Některým dala koronavirová pandemie křídla a nakopla je k prudkému růstu, jiným výrazně zkomplikovala jejich plány a sny. Dopady pandemie ale cítili mezi mladými technologickými firmami téměř všichni. V budoucnu to mohou mít těžší se sháněním peněz, ale digitalizace všech a všeho jim zároveň otevírá obrovské možnosti.
Světem otřásla pandemie a čeští miliardáři využili nízkých cen k velkým nákupům. Obchodní řetězce, doly, a dokonce i královská pošta… Co však mají dělat drobnější investoři? Je dobré vsadit na americké akcie, které jsou stále docela levné? Mají věřit české koruně? Vyplatí se investovat do nemovitostí, o něž už je po dočasném poklesu opět zájem? Recepty jsou různé, bez výjimky však platí, že je třeba myslet na bezpečné rezervy.
Cigarety nikdy nekouřil, a přesto už dvacet let dělá manažera v tabákovém průmyslu. Od ledna je Štěpán Michlíček (45) šéfem koncernu British American Tobacco pro Česko a Slovensko. V rozhovoru popisuje, jak stát přišel po zavření hranic o miliardy, i to, že by bylo rozumné více zdanit „nové formy“ užívání nikotinu.
Jak zaplatit plánovanou zásadní rekonstrukci domu, a k tomu navíc vyřešit výpadek financí v rodině v důsledku nečekané vážné nemoci? Podobný problém, jen v nepopsatelně větším měřítku, teď řeší evropská politika. Start plánu na dlouhodobé ozdravení životního prostředí v Evropě se totiž potkal s pandemií koronaviru.
Urychlí pandemie koronaviru přechod k elektromobilům, nebo jej naopak oddálí? Zlevní auta kvůli malé poptávce, nebo naopak zdraží? Jisté je, že automobilové odvětví tvořící důležitou součást hospodářství se kvůli viru kombinovanému s novými ekologickými pravidly dostává do, mírně řečeno, velmi turbulentních časů. A dost možná se rozhoduje o tom, jak bude obor vypadat za deset let.
Investoři se poučili z minulé krize, kdy mnozí prodělali – nebo alespoň nevydělali tak, jak mohli. Proto byli tentokrát mnohem lépe připraveni a poklesu cen akcií během koronavirové pandemie využili, říká předseda správní rady fondu Quant Lukáš Foral.
„Tomu někdo říká účinná pomoc?“ ptá se Ladislav Blažek, majitel stejnojmenné značky a sítě obchodů s pánskými obleky, když popisuje absurdity vládních opatření, která by teoreticky měla pomoci podnikatelům. Dopad pandemie na jeho podnikání byl bezprecedentně tvrdý – a obor to podle něj nejspíše změní natrvalo, například oděvy se budou častěji nakupovat online.
Málokdo toho ví o ekonomice restaurací tolik co on. Už dvacet let je spolumajitelem ve známé skupině Ambiente, pod kterou dnes patří přes dvacet podniků. Sám říká, že zatímco zakladatel Tomáš Karpíšek skvěle rozumí restauracím, on, Daniel Kronďák, je hlavně přes čísla a peníze. Reportéru poskytl svůj první větší rozhovor.
Studio Geewa vyvíjející digitální hry, které před lety založil Miloš Endrle, koupil krátce před pandemií americký investor. Úspěch zaujal dokonce i marketing Andreje Babiše, takže se objevil v jeho pravidelném facebookovém hlášení. Miloš Endrle to bere s nadhledem, ale předvídá, že jeho obor čeká skvělá budoucnost. „S koronavirem se přechod k digitálnímu světu ještě urychlí,“ říká.
Čeští podnikatelé bojují o přežití svých firem. Pomoc od státu má často poněkud zmatené rysy, obsahuje spoustu byrokratických překážek a rozhodně není tak rychlá, jak se na začátku vláda tvářila. Přesto majitelé firem za své provozy i zaměstnance bojují, rozpouštějí veškeré rezervy a věří, že se jim podaří potíže překonat.
Vlastní slavnou značku spojenou se zubní hygienou – tu koronavirová krize zasáhla jen částečně, navíc se Pavel Smažík rozhodl věnovat výrobě voňavého a příjemného dezinfekčního spreje na ruce i na předměty. Obchody s módou a hračkami, do nichž investoval, ovšem pandemie postihla více. Pavel Smažík se tedy nehroutí, ale současně vidí dopady krize i slabiny vládních opatření.
Mnoho expertů z automobilové branže se domnívá, že čisté elektromobily s dobíjecími bateriemi nejsou jedinou možnou cestou – jejich provoz je minimálně prozatím nekomfortní, zejména s ohledem na dlouhou dobu nabíjení. Coby alternativa se nabízí pohon na vodík, který také neprodukuje žádné skleníkové plyny, ale jen vodní páru, a má i některé další přednosti.
Před téměř třiatřiceti lety vymysleli dva mladí inženýři antivirový program, který distribuovali na disketách. Tím položili zárodek ke vzniku celosvětové firmy Eset, která má více než 110 milionů platících zákazníků. Stále je však v rukou soukromých vlastníků a má prvky rodinného podniku.
Pojďme šít uniformy, přesvědčoval ředitele velkého oděvního podniku. Vážně, pusťme se do stejnokrojů, snažil se přemluvit i společníky v soukromé firmě. Neuspěl. Tak si s manželkou založili vlastní firmu a uniformy, vedle dalšího oblečení, dělají v rodinné firmě Koutný už pětadvacet let.
Pokud by se do encyklopedií jednou hledala definice významu „mít podnikatelského ducha“, mohl by Libor Musil sloužit jako ideální příklad. Začal podnikat mezi prvními, hned v lednu 1990. Vytrvale hledá a úspěšně nachází nové obchodní příležitosti. Nejčerstvěji se svou firmou sází na kancelářské budovy a výrobní haly pokryté zelení.
Na vodu z vodovodu se můžete spolehnout. Odborné studie jasně ukázaly, že přes úpravny pitné vody nemůže vir způsobující aktuální pandemii projít, říká šéf Pražských vodáren a kanalizací Petr Mrkos. Jeho podnik se nyní potýká s poklesem spotřeby, zejména kvůli odlivu turistů.
Ekonomika země dostává s pandemií a vládními opatřeními tvrdý úder. Řada firem ze dne na den spadla s tržbami na nulu, dalším se začalo podnikání výrazně propadat. Na zmírnění dopadů se od počátku podílí i soukromý sektor, zejména banky. Své kroky k udržení zaměstnanosti a fungování firem postupně ladí stát. Více než kdy jindy platí „kdo rychle dává, dvakrát dává“.
První generace polistopadových podnikatelů přemýšlí, co dál s firmami, které vybudovali. Jen zhruba třetina z nich má ve firmě potomka, kterého považují za jasného následníka. Ostatní si myslí, že mladí nemají k byznysu ten správný vztah. Dcery jsou na tom o něco lépe než synové, otcové tolik netlačí na to, aby převzaly otěže.
Tenhle rod už hospodaří na statku v jihočeských Křenovicích téměř sto let. Přežili devastaci za socialismu, dům si museli koupit dvakrát. Teď jsou „Farmou roku“ a pro skvělé hovězí si k nim jezdí spousty zákazníků.
„Faktoringové služby mohou pomoci firmám zejména v časech zvýšené nejistoty. Část svého rizika totiž mohou přenést na banku a ulevit si tak,“ říká Petr Fiala, ředitel divize Trade Finance & Factoring v Raiffeisenbank.
Petr Borkovec vidí současný vývoj z více úhlů najednou. V roli majitele firmy Sklizeno poznal okamžité uzavření obchodů, v roli spolumajitele Rohlík.cz raketový růst poptávky a v roli šéfa a akcionáře finanční skupiny Partners turbulence i nové příležitosti na finančních trzích. Co doporučuje pro současné chvíle?
Vytváří domovy pro nejbohatší společenskou vrstvu. Sám působí velmi skromně a pokorně, v požadavcích na spolupráci ze strany klientů je však neústupný. Pantelis Larcou, český architekt kyperského původu, odhaluje, jak vznikají novodobé české rezidence.
Ceny bytů jsou výrazně vyšší než v nedávné minulosti, byť v poslední době růst přece jen zpomalil. Úměrně s cenami rostou také nároky zákazníků: na poskytované služby, používané materiály a vybavení bytů, ale i na celková řešení obytných komplexů. Klienti sahají hlouběji do kapes a developeři vědí, že jim za to musejí něco nabídnout.
Jak se musejí města měnit, aby se v nich za deset let dobře žilo? Co se chystá v Praze a Brně? Jaké plány má architekt, který stanul v čele Bratislavy? Čím se zabývají starostky a starostové úspěšných menších českých měst? A nakolik může být pro české komunální politiky inspirativní uvažování švédského Stockholmu? Odpovědi hledala konference Města 2030.
