Střet zájmů po Americku

Mladý Donald Trump.

foto Profimedia.cz

Andrej Babiš občas bývá přirovnáván k Donaldu Trumpovi. Jisté přitom je, že i čerstvý prezident Spojených států řešil otázky případného střetu zájmů kvůli svým rozsáhlým podnikatelským aktivitám. Trumpovo řešení je přitom na americké poměry značně kontroverzní.

Jste diplomat cizí mocnosti a dostanete za úkol destabilizovat Spojené státy. Jak to provést? Stačí si vzít kartáček na zuby a na noc se za peníze své vlasti ubytovat v jednom z hotelů, které mají ve svém názvu Trump. A ústavní krize je na spadnutí.

Alespoň tak si někteří právníci vysvětlují následující větu z článku I oddílu 9 americké ústavy: „Žádná osoba zastávající placenou či čestnou funkci ve službách Spojených států nesmí bez souhlasu Kongresu přijmout jakýkoli dar, odměnu, úřad nebo titul od kteréhokoli prince, krále či vlády cizího státu.“ Tento bod se do základního právního dokumentu USA, který je s pouhými 27 změnami ve formě dodatků platný od března 1789, dostal proto, aby zástupce vlády chránil před korupčními svody ze strany mocností.

Nobelovka by obstála

Ona věta v ústavě vede ke komickým situacím, jako když Andrew Jackson (prezident v letech 1829–37) žádal zákonodárce, aby mu povolili zlatou medaili od Simóna Bolívara, osvoboditele Jižní Ameriky od španělské nadvlády.

Před Kongresem neuspěl.

Naposledy se o paragrafu debatovalo v případě Baracka Obamy, když v roce 2009 obdržel Nobelovu cenu za mír. Nakonec mu právníci povolili cenu a odměnu zhruba 34 milionů korun přijmout s odůvodněním, že Nobelova nadace není „princ, král či vláda cizího státu“. Politik věnoval vše charitě.

Podpořte Reportér sdílením článku