EU vs internet: kladivo na memy i zpravodajství

15. června 2018

Profimedia.cz

Direktiva o autorském právu představuje snad nejhorší výsledek evropské legislativy v živé paměti současníka. A Brusel věru není v situaci, kdy by měl hazardovat se svou už tak nalomenou popularitou.

Znáte ten typ lidí, kteří ať přijdou kamkoli, dokáží během krátké chvíle vytočit či otrávit každého v místnosti? Občas se nelze ubránit dojmu, že jejich ekvivalentem jsou orgány Evropské unie, a že ani všichni euroskeptici v čele s Orbánem a Wildersem nedokáží napáchat na reputaci Evropské unii takové škody jako mravenčí práce samotných bruselských úřadů.

Tak příkré hodnocení se zdá být nefér k tisícům chytrých, příčetných lidí, kteří v unijní administrativě i legislativní části odvádějí poctivou práci. Ale pokud dokáže v unijních orgánech vzniknout a léta poklidně proplouvat něco tak obludného jako návrh direktivy o autorském právu, je někde velká chyba.

Rozbor celého návrhu by vydal na samostatnou esej. Podstatné jsou dva články, které by v případě přijetí znamenaly tak drastický zásah do fungování internetu, o jakém se nám zatím ani nezdálo.

Článek 11 stanoví, že i na upoutávku či citaci z článku na jiném webu se může vztahovat copyright, takže hostitelská platforma (např. Google News) si jednak musí vyžádat právo upoutávku vůbec publikovat, a za druhé za ni musí zaplatit. Upoutávkou může být podle přísného výkladu i pouhý titulek zprávy, takže při snaze pročíst zprávy z více zdrojů k vybranému tématu budete zřejmě odkázáni na změť nicneříkajících internetových adres.

Porovnávání zpráv z více zdrojů je přitom základním prvkem mediální gramotnosti – jediné skutečné obrany proti falešným zprávám či vysloveným dezinformacím. Hořkým paradoxem této situace je, že právě bojem proti fake news se direktiva o autorském právu zaštiťuje.

Podpořte Reportér sdílením článku