Dluhopisy a šmejdi

ilustrační foto Profimedia.cz

Pochybní obchodníci nabízejí v poslední době firemní dluhopisy. Může z toho být pěkný průšvih.

Někdo jim říká šmejdi, já používám výraz hrncaři. Význam je stejný. Umějí spolehlivě najít způsob, jak tahat z člověka peníze, a ještě tvrdit, že to je pro jeho dobro. Jejich schopnost inovovat je fantastická. Chvíli to jsou předražené hrnce, jindy matrace, životní pojistky, kreditky, půjčky…

Jeden takový hrncař mi nepravidelně několik let volá a nabízí množství neodolatelných investic. Pokud si to pamatuju správně, nechal jsem si utéct možnost zbohatnout na pomerančovém džusu, emisních povolenkách, zlatu i nějaké neznámé kryptoměně.

Naposledy jsem pochopil, že opět změnil obor. Můj hrncař je teď bondař. Bondy, tedy firemní dluhopisy, prý teď jedou. Můžu si koupit dluhopis firmy, co vyvíjí nanomateriály, a dostanu sedm procent ročně. Nebo půjčit na stavbu Alzheimer centra za osm, případně na resort v cizině za deset procent ročně. Když se rychle nerozhodnu, budou rychle pryč. Zase jsem si šlapal po štěstí a poděkoval.

Můj hrncař obvykle nabízí, co ostatní už nechtějí. Bojím se, že se to v případě firemních dluhopisů bude opakovat. Před několika lety se uvolnila pravidla pro vydávání dluhopisů i jejich prodej. Hrncaři se příležitosti chopili a začínají sklízet. Objevují se případy, kdy různé podivuhodné firmy s majiteli s bydlištěm na obecních úřadech dluhopisy nesplácejí. Jak velký to bude průšvih, to se ukáže zřejmě již brzy. Ale to už bude můj hrncař prodávat něco jiného.

Podpořte Reportér sdílením článku