Psali mi, že jsou trpěliví – ale neodpouští

Jaroslav Kubiska je jednou z hlavních postav „jízdenkové“ kauzy. Bývalý finanční analytik pracoval pro účetní společnost Peskim spojenou s advokátní kanceláří Šachta&Partners. Před několika lety se o tom rozhodl dobrovolně promluvit. I na základě jeho svědectví a dokumentů, které předal policii, obžaloval státní zástupce sedmnáct lidí z tunelování pražského dopravního podniku a praní špinavých peněz. Obžalovaný byl i Jaroslav Kubiska. Městský soud v Praze v květnu v prvním kole rozhodl, že se skupina obžalovaných v čele s bývalým ředitelem dopravního podniku Martinem Dvořákem, společníkem AK Šachta Davidem Michalem a lobbistou Ivo Rittigem, ničeho trestného nedopustila. Všech sedmnáct bylo – zatím nepravomocně – zproštěno obžaloby. Ekonom Jaroslav Kubiska, jemuž bude letos třicet šest let, v prvním rozhovoru od začátku soudního procesu popisuje, proč se rozhodl svědčit a proč není šťastný, že jej soud osvobodil

Začnu od výsledku. Co říkáte prvnímu rozsudku v „jízdenkové“ kauze?

Těžko se mi to komentuje. Je to předběžný výsledek a asi by nebylo vhodné to blíž komentovat. Výsledek mě samozřejmě mrzí.

Člověk zproštěný obvinění by měl být asi šťastný, i když jde o nepravomocný výsledek.

V osobní rovině bych mohl být šťastný. Jsem pravomocně zproštěný v případu Oleo (v obdobném případu tunelování společnosti Oleo Chemical byli čtyři obžalovaní pravomocně odsouzeni, pozn.red.), nepravomocně zproštěný v jízdenkách, mohla by to být dobrá zpráva. I ta skupina lidí, proti které jsem svědčil, by mi to nemusela mít za zlé v takové intenzitě, než kdyby to dopadlo odsouzením. Ale já jsem to nedělal pro sebe. Pokud to vezmete z pohledu celé společnosti, spravedlnosti, která tady léta chyběla, je to přesně naopak. Je to špatně.

Kvůli vlastnímu svědectví jste byl sám obžalovaný z údajného praní špinavých peněz. Pro vnějšího pozorovatele je vaše motivace skoro až neuvěřitelná. Ničíte si život ve jménu nějaké větší spravedlnosti.

Věděl jsem od začátku, že to bude těžko pochopitelné. Opustíte skoro všechno, riskujete, aby konečně došlo na spravedlnost. Šel jsem do toho s tím, že přijdu o kariéru a půjdu do vězení. Já jsem nebyl schopný smířit se s tím, na čem jsem se podílel. A dobře jsem si uvědomoval, že bez mého svědectví to poběží dál. Kdybych to neudělal, celý život bych si to vyčítal. Tím jsem si naprosto jistý.

U soudu jste to popsal v kostce takto: Podílel jsem se na převodech a zakrývání původu peněz, které vznikaly tunelováním státních a polostátních firem včetně pražského dopravního podniku. Policii jste se přihlásil až s odstupem pár let poté, co jste v půlce roku 2010 skončil jako finanční analytik ve skupině okolo advokátní kanceláře Šachta & Partners. Proč?

Snažil jsem se to u soudu vysvětlit. Prvním impulsem pro mě byl pohřeb Václava Havla, na kterém jsem byl. A druhým bylo narození mého prvního dítěte. Už když jsem z té firmy odcházel, dobře jsem si uvědomoval, na čem jsem se podílel a nechtěl jsem v tom pokračovat. Ale nenapadlo mě, že proti tomu osobně vystoupím a budu se snažit o nápravu a o odpuštění… V okamžiku, kdy se nám narodilo dítě, se to změnilo. Já jsem nechtěl, aby naše děti vyrůstaly v takové společnosti a já dál mlčel.

Troufnu si tvrdit, že drtivá většina lidí by reagovala jinak. Chránili by sebe a rodinu, ať už by si mysleli o své bývalé práci cokoliv.