Riegerův pohřeb

1. prosince 2018

Pohřební průvod Františka Ladislava Riegra, 7. března 1903

Rudolf Bruner-Dvořák

Při letošních stoletých oslavách republiky mělo Národní muzeum vskutku výjimečné postavení. Mívalo je i v minulosti, třeba při pohřbech českých velikánů. Ukazuje to i snímek z rozloučení s Františkem Ladislavem Riegrem z roku 1903.

Zástupy diváků, seřazený průvod, černý prapor a množství shromážděných Sokolů – to vše ukazuje, že odešel člověk mimořádný. Jeden z procházejících Sokolů úplně v rohu dole (třetí zleva) si zřejmě povšiml postavy fotografa v okně a pokynul mu letmým zasalutováním. Zatím poněkud nenápadně stojí u fontány černý pohřební vůz se šestispřežím.

Politik, novinář a velkostatkář František Ladislav Rieger zemřel 3. března 1903 v Praze ve MacNevenově paláci v Palackého ulici (dnes je zde zpřístupněna jeho pracovna) ve věku nedožitých pětaosmdesáti let. Pohřební průvod – jako obvykle v případě významných českých osobností – vycházel z Panteonu Národního muzea a mířil na vyšehradský hřbitov.

Vlaje černý prapor, na podtržení výjimečné atmosféry je rozžatá pouliční lampa. Zatímco v průvodu, který se právě chystá vyrazit na cestu, jsou evidentně samí muži, mezi diváky můžeme rozpoznat četné dámské klobouky. Je vidět, že pohřební průvod významné osobnosti býval společensko-politickou událostí s nesrovnatelně větším rozměrem než v současnosti.

Pohřební průvod Františka Ladislava Riegra, 7. března 1903

Rudolf Bruner-Dvořák

Rudolf Bruner-Dvořák svůj záběr pořídil z okna prvního patra domu čp. 807 na Václavském náměstí (na jeho místě stojí dnes dům z konce třicátých let). Stanoviště si předem promyslel, přístup do bytu si musel vyjednat. Když hlavní část průvodu přešla, spěchal po trase, aby pořídil další záběry. Mezitím měnil negativy – skleněné desky o rozměrech 18 x 24 cm.

Byla v tom posedlost fotografováním, reportážní duch, možnost záběry prodat, ale jistě i tichá osobní účast na pohřbu muže, o němž T. G. Masaryk, byť měl poněkud jiné politické názory, později smířlivě napsal: „Před čím se všichni skláněli, byla láska a věrnost Riegrova jeho politickým ideálům, neúmornost jeho práce, jeho osobní poctivost a nezištnost.“

Historik fotografie Pavel Scheufler se zaměřuje na díla pořízená před rokem 1918. Pro magazín Reportér připravuje seriál Tajemství historické fotografie. Vybírá a komentuje nejzajímavější kousky své kolekce, které zachycují mimořádné události i každodenní život. Rozhovor s ním si můžete přečíst zde.

Podpořte Reportér sdílením článku