Pasta Oner: Od graffiti do galerií

Chcete-li znát příběh umělce, který má kořeny v českém graffiti a streetartové scéně, seznamte se s příběhem Pasty Onera. Tento malíř, sochař a grafik je jedním z těch, kdo tuto scénu vytvořili, vyrostli z ní − a nyní již dávno překračují její hranice. Jeho díla jsou stále vidět v ulicích Prahy i mnoha světových měst, zároveň již dávno učinil krok z ulice do galerií; stal se předmětem zájmu kurátorů, kritiků umění či sběratelů.

Jeho cesta začala u pouličního graffiti v roce 1993. Byl tedy hned v první vlně lidí, kteří se u nás touto formou živelného pouličního umění začali zabývat. Ulice pro něj byla nejlepší malířskou a uměleckou průpravou a byla také důvodem, proč se rozhodl studovat Střední grafickou školu v Praze. U graffiti − na rozdíl od mnoha svých souputníků − vydržel. Někdy kolem roku 2000 však svůj záběr přirozeně rozšířil o streetart, tedy o další umělecké pouliční vyjádření, které není založeno jen na písmu a jménu, ale na širším kontextu tématu vyjadřovaného na ulici. V roce 2003 absolvoval svou první výstavu sítotiskových obrazů inspirovaných streetartem. Od té doby již v podstatě nepřetržitě vystavuje v galeriích.

Jeho výtvarný styl se od prvních výstav začal přirozeně vyvíjet – od sítotiskových plakátů přešel rychle k akrylovým malbám, na nichž postupně začal pracovat s perspektivou a dekonstrukcí prostoru. Velmi rychle se dostal také k objektům. Již od prvních streetartových projevů začal definovat svůj popartový styl, který je pro něj nyní typický a který z něj dělá nepřehlédnutelného a nezaměnitelného autora na české umělecké scéně.

Různorodost

Za svůj „mural“ Choose To Be Happy, malbu na zdi domu v pražských Dejvicích, získal v české i zahraniční konkurenci v roce 2012 cenu diváků na mezinárodní výstavě streetartu a graffiti Městem posedlí v Galerii hlavního města Prahy. Celou řadu dalších muralů – velkoformátových streetartových maleb ve veřejném prostoru − vytvořil nejen v České republice, ale například v Brazílii, Peru či Rusku. Různorodost svého uměleckého záběru prokázal skleněnou graffiti vitráží (mozaikovou výplní) v pražském paláci Lucerna, která je tam umístěna od roku 2013. Jeho dvě poslední samostatné výstavy se setkaly s velkým zájmem laické veřejnosti, médií i milovníků umění.

Pokud byste chtěli nového Pastu, v současnosti musíte počkat, až nějaký nový Pasta vznikne. Má prázdný ateliér. Stejně jako mnoho jeho výtvarných kolegů pocházejících z prostředí streetartu se podílel na řadě komerčních kampaní, kde v praxi použil koncept spolupráce umělců s firmami.
Přes nespočet nabídek tráví svůj čas nejraději v ateliéru a při přípravě nových obrazů a objektů. Má nyní ideální příležitost – na říjen chystá svou další velkou výstavu v Praze. •