ANKETA: Nejzajímavější stavba v Česku

10. května 2015

Interiér budovy Národní technické knihovny v pražských Dejvicích. Foto: Profimedia.cz.

Čtyři osobnosti zorientované v architektuře odpovídají na otázku „Jaká nejzajímavější stavba vznikla v Česku za uplynulé čtvrtstoletí“.

Litomyšl

Za poslední čtvrtstoletí u nás vzniklo velké množství zajímavých staveb a já vlastně nechci jmenovat jen jednu. Za všechny tedy vyslovím alespoň jméno jednoho města, ve kterém nová architektura harmonicky navázala na starou − a tím je Litomyšl (1). Jinak jedna důležitá stavba bohužel nevznikla, mám na mysli Kaplického Chobotnici. Sehrála ovšem svoji významnou roli domu, vůči kterému se lidé vymezují a na který se odvolávají.

DAVID VÁVRA, architekt a herec, spoluzakladatel divadla Sklep, známý je i ze seriálu Šumná města.

Technická knihovna

V Česku nežiju. Jezdím sem jen pracovat, což bývá blázinec, ale v jednom jsem si jistá − je tady fůra nadaných mladých architektů, kteří zatím nedostali příležitost. Sami nic nezmůžou, pokud za nimi nestojí ti, kteří stavby povolují a platí. Dokud ta mašinerie dobře nefunguje, nic světového se nepovede… Nicméně v Praze jsem si nemohla nevšimnout Národní technické knihovny (2), která je zvenku moc povedená, zevnitř se mi už tolik nelíbí.

EVA JIŘIČNÁ, světoznámá architektka a designérka českého původu žijící v Londýně.

Technická knihovna

V případě Národní technické knihovny (3) v Dejvicích od studia Projektil jde o víc než jen o místo, kde se půjčují knihy. Je to příkladný veřejný prostor, a to jak uvnitř budovy, tak v přilehlém okolí. Projekt vznikl vůbec nejlepším možným způsobem. Ředitel knihovny Martin Svoboda nechal vypsat architektonickou soutěž a následně se postaral o to, že na projektu spolupracovala řada skvělých autorů různých profesí (mimo jiné architekt, grafický designér, designér, kurátor, umělec).

ADAM GEBRIAN, propagátor architektury, vystudoval architekturu, sám sebe označuje za fanouška architektury.

Pleskotovy Vítkovice

Upřednostňování jediné barvy, desky, obrazu, skladby nebo třeba právě stavby mi připadá absurdní, ale dobře − dlouho byl mým českým srdcovým architektem číslo jedna Stanislav Fiala, protože jeho sekvence staveb v podobě pražského MUZO centra, vzorkovny Sipral a vily v Nebušicích byla na svou dobu kouzelná. Nakonec bych ale volil aktuální soubor staveb Josefa Pleskota v Dolní oblasti Vítkovic (4) − tomu je nutné zatleskat.

VLADIMÍR 518, raper a výtvarník, všestranný umělec, klíčová postava českého graffiti, propagátor architektury.

Podpořte Reportér sdílením článku