Bez uhlí to nemusí vyjít

6. prosince 2015

Luboš Pavlas, ředitel elektrárny Chvaletice.

foto Profimedia.cz.

Bude mít neprolomení limitů těžby uhlí na lomu ČSA přímý dopad na Elektrárnu Chvaletice, kterou řídíte?

My spalujeme mix, který vznikne smícháním uhlí z lomu ČSA a z lomu Vršanské uhelné. V lomu je dnes něco přes dvacet milionů tun, to by nám mělo vydržet zhruba na patnáct let. K provozu ovšem nestačí mít jen uhlí a zařízení, které ho umí efektivně zpracovat na elektřinu. Přinejmenším stejně důležitá je i legislativa, která nastavuje podmínky pro využití uhlí k výrobě elektřiny.

Ta se týká ochrany ovzduší?

Ano. Zhruba od poloviny roku 2020 budou platit nové emisní limity. Naše elektrárna i tyto limity splní. Pokud by se ale zpřísňovaly rychle dál, budou nám situaci komplikovat. Obecně si myslím, že je zpřísňování limitů správná věc, ale mám dojem, že rychlost je až příliš velká a neumožňuje naplno využít zdroje, které máme.

Myslíte, že Evropa zbytečně spěchá?

Pokud vezmete příspěvek Evropy k celosvětové produkci CO2, je to několik procent. Příspěvek Česka je nula nula nic. Takže i kdybychom zastavili veškeré spalování, příliš k boji s globálním oteplováním nepřispějeme.

Česko má elektrárny o celkovém výkonu zhruba 20 000 MW, z toho na uhlí stále připadá téměř polovina. Bude podíl dál klesat?

Nestane-li se něco zcela nečekaného, tak bude ten podíl dále klesat. Neuvěřitelně masivní podpora obnovitelných zdrojů bude i nadále hlavním motorem té proměny.

Proměna energetického trhu změnila i roli uhelných elektráren. Jak?

Využíváme obchodní příležitosti a prodáváme elektřinu v době, kdy jsou vyšší ceny. Lidově řečeno, když nefouká a nesvítí. Pro elektrárnu by byl stabilní provoz lepší, ale musíme se přizpůsobit a hýbat s výkonem. Jsou chvíle, kdy je cena záporná, a naopak momenty, kdy jde do stovek eur. Trh s elektřinou se v tomto směru zbláznil.

Dovedete si představit, že by uhlí v Česku časem úplně odzvonilo?

Ono mu možná odzvoní. Protože nebude. Respektive uhlí bude, pod zemí je ho dost, ale nebude možnost ho používat. Současná koncepce počítá s tím, že za čtyřicet let nebudeme uhlí potřebovat. Ale počítá také s tím, že se někdy kolem roku 2025 rozhodne o stavbě dalších jaderných bloků. A co když ne? Čím nahradíme ten výkon? Obnovitelné zdroje na to nemusí stačit. Česko má omezenou kapacitu větru i slunečního záření a myslím, že nechceme mít lesy vrtulí a pole pokrytá solárními panely. Takže to může vyjít, ale nemusí.

Také může zasáhnout technologický vývoj.

Jistě, všechno, co si říkáme, se může změnit, když se objeví ekonomicky využitelný způsob skladování energie. Ale ten zatím není.

Podpořte Reportér sdílením článku