Pramen Labe

15. července 2017

Turisté u pramene Labe, před rokem 1884

František Krátký

Na konci července uplyne 120 let od nejničivější známé povodně v Krkonoších. Úpa a Labe se tehdy proměnily v živel, který smetl vše, co mu stálo v cestě. Nejvyšší české pohoří si připomeneme snímkem ještě starším, zobrazujícím počátky horské turistiky.

Díváme se na skupinku lidí u jakési jámy, u níž je do země zapíchnuta tyč s praporkem a cedulí. Obrázek pořídil František Krátký někdy před rokem 1884 a když jej zvětšíme, vyluštíme nápis v němčině: Elbebrunnen. Označuje pramen Labe, český nápis chybí.

Jakým jazykem mluvili pánové a dámy na snímku, už asi nikdy nezjistíme. Nápisu a symbolice místa však jistě rozuměli. I za tímto úkazem totiž do horských výšin putovali, byť jejich oblečení, zejména dlouhé sukně v případě žen, nebylo do terénu nejvhodnější.

Turisté u pramene Labe, před rokem 1884

František Krátký

Kráčel fotograf se svým objemným zavazadlem s nimi, nebo číhal na místě? Mezi skupinkou a fotografem zjevně nastala domluva, poutníci poslušně pózují a předvádějí ochutnávku horského pramene. O kus dál vidíme přístřešek, kam se mohli schovat před nepřízní počasí.

Požehnané místo

Již před 130 lety, kdy snímek vznikl, šlo o velmi přitažlivé až mýtické místo, které patřilo nejvyhledávanějším cílům krkonošských vycházek z české strany. Nachází se v nadmořské výšce 1387 metrů a jako oficiální počátek řeky Labe bylo posvěceno již 19. září 1684; postaral se o to biskup královéhradecký Jan František Kryštof z Talmberka. O dvě staletí později se požehnání opakovalo, při té příležitosti došlo k obezdění studánky a úpravě okolí, což je dobře vidět na našem druhém snímku.

Turisté u pramene Labe, kolem roku 1890

František Krátký

Ve skutečnosti Labe pramení zcela neokázale v rašeliništi o kousek výše, zhruba dvě stovky metrů od uctívané studánky. U oficiálního „pramene” postupně přibývaly možnosti odpočinku, symbolika byla dovršena kamennou stěnou, která od roku 1968 nese znaky šestadvaceti významných českých i německých měst, jimiž Labe cestou k Severnímu moři protéká. Najdeme tu i pamětní desku na oslavu české organizované turistiky a sochu alegorie vody. Až si člověk říká, jestli toho není moc.

Historik fotografie Pavel Scheufler se zaměřuje na díla pořízená před rokem 1918. Pro magazín Reportér připravuje seriál Tajemství historické fotografie. Vybírá a komentuje nejzajímavější kousky své kolekce, které zachycují mimořádné události i každodenní život. Rozhovor s ním si můžete přečíst zde.

Podpořte Reportér sdílením článku