img

Tomáš Poláček


Narodil se 21. prosince 1977 matce Evě, toho času studentce pražské Fakulty žurnalistiky. Poslední ročník absolvoval a diplom převzal spolu s ní. Od páté třídy na základní škole vydával se spolužákem Michalem Trunečkou časopis Calypso, pro nějž tito dva pokrevní bratři (Trunečkovi jsou známá novinářská rodina, ačkoli konkrétně Michal dal v dospělosti přednost právu) napsali rozhovory mimo jiné s Jaroslavem Foglarem a kardinálem Františkem Tomáškem. Od září roku 2000 pracoval v MF DNES, kde se brzy vyhranil jako autor velkých rozhovorů a reportáží. Zajímavostí je, že pět procent jeho respondentů do půl roku od vydání článku zemřelo, a u reportáží že si Tomáš většinou našel téma, při němž se nedalo vyhnout konzumaci alkoholu. I tak se v MF DNES udržel do léta 2014, kdy se rozhodl následovat své největší novinářské oblíbence do měsíčníku Reportér. V něm si začal plnit sen – cestu autostopem kolem světa.

Autor také napsal:


not random 0

David Stypka: Díky za tu facku

David: hodný, skromný, přemýšlivý kluk. Taky nejmilejší zpěvák naší rodiny – dospělých i dětí. Poznali jsme se před pár lety na festivalu v rumunském Banátu a mě tenkrát uráželo, že není mnohem známější, ale pak to bylo lepší a lepší. S kapelou natočil úžasnou desku Neboj, dostal cenu Anděl pro zpěváka roku, s Ewou Farnou nazpíval hit Dobré ráno, milá, já měl radost. Loni v létě David Stypka oslavil čtyřicátiny a doktoři mu oznámili, že má rakovinu slinivky břišní.

not random 1

Jeden rok v životě podivné modelky

Je krásná, éterická, přemýšlivá, přecitlivělá... zvláštní. Žila a pracovala v Paříži; tehdy jsem slovenskou modelku Simonu Mikulovou požádal, ať si vede po celý rok 2019 deník. Ona pak skutečně posílala upřímnou zpověď – jednou z Japonska, jindy z pouště, příště z Bardejova.

not random 2

Fajn, jupí, krásný, nejlepší, nádherný!

Nejdřív jsem tápal: co si mám myslet o skupině Bert & Friends a co o jejím kapelníkovi Albertu Romanuttim? Je to celé kýč a módní úchylárna, anebo veliké umění? Napoprvé mě bolely uši, ale po třetím poslechu jsem se stal fanouškem. Těžko říct, co bude dál: Je možné, že si dnes čtyřiadvacetiletý Albert jednou splní předsevzetí a vyprodá strahovský stadion?!

not random 3

Vítězka Star Dance na jaře. Křehkost a ostych před biatlonistkou Koukalovou

Gratulujeme vítězům StarDance a nabízíme rozhovor s herečkou Veronikou Khek Kubařovou, který vyšel v tištěném magazínu Reportér letos v březnu. Dozvíte se v něm mimo jiné, proč ji lákalo seznámit se s Gabrielou Koukalovou, jak v dětství posílala vzkaz princezně Dianě nebo kdy za ní na jevišti zůstávaly krvavé šmouhy. Pozornější čtenář objeví i jakési spodní proudy smutku....

not random 4

Iva Janžurová: A pak to ze dne na den skončí

Z PROSINCOVÉHO VYDÁNÍ. Nejdřív se zaradovala: „Vy se mě nechcete ptát na můj vztah k Vánocům? To je úžasný, a co vás teda zajímá?“ Odpovídám nejistě: „Přál bych si, abyste dnes nechala vzpomínat svých pět smyslů – chuť, čich, sluch, zrak, hmat – a možná i nějaký šestý, uvidíme. Dává to smysl?“ Iva Janžurová se napije kávy a přikývne.

not random 5

Děcák, hazard, pervitin, a potom: Střih!

Dlouho jsem nechápal, proč platit tisícovku za úpravu své průměrné hlavy v některém z desítek pražských barber shopů čili luxusních pánských holičství. Teď ale poznávám kometu mezi českými barbery, od nosu k chodidlům potetovaného Roma s přezdívkou Laky Royal, a najednou vím. On totiž nejenže špičkově stříhá a holí, umí i rozesmát. Jindy dojme. Anebo poradí, jak zvládnout rande.

not random 6

Ahoj Burdž Chalífo, zdraví tě Hradčana!

Můj přítel Josef tuhle podotkl, že jsme skoro dvacet let nikam nevyjeli, a přitom by nám čtyři společné dny na cestě tak prospěly!, s čímž jsem souhlasil a zeptal se ho, kde nejblíž je takhle uprostřed podzimu teplo na koupání. Josef pravil, že třeba v Dubaji. Tam jsem nikdy nebyl, pročež si dáme sraz na letišti a o šest hodin později přistaneme ve Spojených arabských emirátech. Teoreticky by mohla začít zábava.

not random 7

I my, fotbalisté, držíme s vámi!

Ze dvou rozdílných důvodů se stal výraznou postavou listopadu 1989 fotbalista Ivan Hašek. Už ve středu patnáctého přivedl coby kapitán československou reprezentaci k postupu na mistrovství světa v Itálii. O týden později kvůli násilnému potlačení studentské demonstrace prosadil, aby se nehrálo ligové kolo, a v pátek 24. listopadu promluvil na Václavském náměstí.

not random 8

David Černý: Nejspíš mám blbej ksicht

Potkáváme se po sedmi letech, já jsem za tu dobu zestárnul. „Ahoj Davide,“ zdravím v lokále Mlýnská kavárna, a on chvíli neví: „Jo, to seš ty!“ Sám se zdánlivě nezměnil – i po padesátce klukovsky energický, rozcuchaný, rozesmátý, prostořeký, všechno a všichni se tu okolo něj točí. Po chvíli si přece jenom první drobné změny všimnu: David Černý přestal pít. Anebo nepřestal? Během práce na našem rozhovoru se situace velmi zvláštně zkomplikuje.

not random 9

... a najednou z toho byl bestseller

V současné české literatuře nemá tento příběh obdoby. Svitavský grafik a milovník starých aut Martin Sodomka začal pár let po čtyřicítce psát a kreslit knihy určené primárně zvídavým dětem, jakési technické pohádky typu „Jak si postavit motorku“. Prodal desítky tisíc kusů v Česku, ještě více v zahraničí. Dnes je Sodomkovi jedenapadesát a právě vydává šestý titul – jmenuje se Mimoprostor a je o moderní fyzice.

not random 10

Horolezkyně: Skoro jsem zapomněla, že mám děti

Z ŘÍJNOVÉHO VYDÁNÍ. Často a hlasitě se směje. Povídáme si v kopcích nad její pražskou čtvrtí, nad Podolím, a Klára Kolouchová září: „Nádhera – škoda, že se takhle neprocházím častěji, že tady jenom běhám!“ V hospodě si dáme střik a bramboráky: „Mastný,“ nepřestává se smát, „ale výborný!“ Tahle jedenačtyřicetiletá horolezkyně je spokojená, šťastná bytost. Potykáme si a ona se zeptá: „Nejsem pro novináře až nudná tím, že v mém životě chybí drama?“ A teď se rozesměju já – když se máma dvou malých dětí vypraví na horu K2, jisté drama v tom cítím.

not random 11

Balím kufry, opouštím Kašperk

Objel jsem půl světa, ale marně se snažím vybavit místo půvabnější než hrad Kašperk – zvlášť touto dobou, kdy podzim pestře barví Šumavu, přes modré kopce je vidět daleko do Bavorska, a kdo odbočí z lesní cesty, za chvíli se vrátí s košem hub. Hradní brána je návštěvníkům stále otevřená, desítky, někdy i stovky denně jich na Kašperk šplhají, ale nikdo si nevšimne, že se tu odehrává malé drama: pan kastelán vyklidil byt a odchází do údolí.