img

Marek Šálek


V roce 1988 odjel na půl roku s Expedicí Lambaréné do Afriky, začal psát do Mladého světa, v roce 1993 nastoupil do Respektu, později pracoval patnáct let v Týdnu. Spoluautor knížek Telnice – Vesnice v rovnováze (o vítězi soutěže Vesnice roku), Libkovice: Zdař bůh! (o likvidaci severočeské obce kvůli těžbě uhlí) a Novináři nejsou zlí (návod, jak proniknout do médií). V roce 2019 získal Novinářskou cenu v kategorii psaná reportáž za sérii Svět mimo Prahu a v roce 2020 Velkou cenu Ekopublika za článek Česko má žízeň (o suchu). Břevnovský patriot, slávista a potulný fotograf.

Autor také napsal:


not random 0

Živé umění na blacklistu

Stanovení podmínek, za jakých by šlo bezpečně otevřít kulturní sály divákům, zůstávalo dlouhé měsíce nejasné. Jako kdyby část politiků a úředníků měla v podvědomí marxistickou poučku, že kultura je jen „nadstavba“.

not random 1

Samotářův seznam: Snažím se zmapovat, co tu komunisté napáchali

Jeho web Zničené kostely obsahuje podrobné záznamy o zdevastovaných sakrálních stavbách po celém Česku. Při cestách za ohroženými i čerstvě opravenými památkami ujel od roku 1996 přes 800 tisíc kilometrů. Vyráží zásadně sám, obvykle o víkendu. „Komunisté byli barbaři a zločinci, ale mým hlavním cílem není pranýřovat minulý režim. Chci, aby to tady bylo hezčí,“ říká Michal Valenčík.

not random 2
not random 3

Je to náměstí? Je! Tak má být přístupné

Tahle země má určitě důležitější problémy. Nesmyslné uzavření areálu Pražského hradu však představuje lapálii, kterou snad půjde v dohledné době rozlousknout. Pokusí se o to shromáždění, jež odpůrci uzávěry svolávají na polovinu dubna na zdejší náměstí U svatého Jiří. Výsledkem by mělo být soudní rozhodnutí, zda je sídlo českých panovníků soukromý vnitroblok, nebo veřejné prostranství.

not random 4

Všechno, čeho jsem si vážil, najednou někam zmizelo

Jeho fotografie z největšího pražského sídliště Jižní Město představují jeden z vrcholů tuzemské dokumentární tvorby. „Myslel jsem si, že skoro bořím režim. A dneska si lidi dávaj knihu mých fotek k Vánocům pod stromeček, protože jsou z nich naměkko,“ říká Jaromír Čejka a dodává: „Moje doktorka mi nedávno říkala – Ježišmarja, teprve teď vidím, jaký krásný věci jsme tam prožili!“

not random 5

Pískej konec. Sport už rok čelí covidu-19

Hokejová liga poprvé od roku 1945 bez mistra. Fotbalová Slavia: osmimilionový účet za testování. Jizerská padesátka poprvé rušená kvůli něčemu jinému, než je nedostatek sněhu. Letní olympiáda pod heslem Učíme se žít s virem... Prázdné tribuny nejsou tím jediným, co sužuje současný sport. Proč bychom měli umožnit co nejdříve trénovat dětem a jak může covid ovlivnit zdraví špičkových sportovců?

not random 6

Jakmile to půjde, chceme hotely otevřít lidem ze sousedství

Patnáct českých hotelů – na Šumavě či v Krkonoších, další v Mariánských Lázních, největší pak v Praze a v Brně. To je síť společnosti OREA Hotels & Resorts, která chce své městské hotely víc otevřít do ulice. „Přijde mi až nepochopitelné, jak se hotelnictví téhle možnosti v minulosti zbavilo. Proč by hotely měly sloužit jen hostům, kteří v nich přespávají?“ říká Gorjan Lazarov, ředitel této největší české hotelové značky.

not random 7

S dětmi na vodítku

Společného času, který tráví rodiče s dětmi, v uplynulých měsících výrazně přibylo. Přináší to rodičům a dětem užitek, nebo se spíš navzájem ničíme? Jarní vlna epidemie se nesla ve znamení ujišťování, že si v rodinách alespoň budeme víc nablízku. Zimní lockdown už příliš důvodů k podobnému konejšení nenabízí. Východiska naštěstí pořád existují.

not random 8

Sociolog Daniel Prokop: Nemocní potřebují peníze, aby nemuseli ven

Stejně jako dítě nelze jen trestat, potřebuje i společnost pozitivní impulzy – například k testování a sebeizolaci. „Než zabere očkování, je ve hře řada měsíců, které mohou proběhnout v relativně lepším provozu, anebo mezi čtvrtým a pátým stupněm lockdownu. Záleží i na motivaci lidí, kterou vláda podceňuje,“ říká sociolog Daniel Prokop, jehož agentura PAQ vypracovala už několikáté pokračování výzkumu Život během pandemie.

not random 9

Hledání kapřího spasitele

Národní poklad, nebo vodní prase? Žádná jiná ryba nemá mezi Čechy tak rozporuplnou pověst. Někdo si bez ní neumí představit Štědrý večer. Jiným smrdí bahnem a může za špinavé rybníky. Další vidí hlavně utrpení při výlovech a v kádích. Našli jsme restauratéra a rybníkáře, kteří českému kaprovi chtějí vylepšit pověst. A udělat z něj lahůdku, nad kterou by už nebylo tak snadné se ofrňovat.

not random 10

Když vánoční kapři padají z nebe

Stát vrátil rodině jejich statek ve zbědovaném stavu. „Za komunistů tady hospodařil jeden známej soudruh. Nepřál bych vám vidět ten bordel,“ říká sedlák Pavel Srna z Mirošova na Vysočině. Kromě desítek hektarů polností a lesů – společně s matkou a partnerkou – pečuje o čtyři rybníky, v nichž vyrůstají kapři pro vánoční trh. Co obnáší chov tradičních českých ryb a jaká jsou úskalí při jejich prodeji?

not random 11

Nejméně ohrožení covidem jsou dřevorubci a výtvarníci, říká galeristka

Pohráváte si s myšlenkou na koupi výtvarného díla? „Stačí mít pár tisíc a můžete sbírat super kvalitu,“ říká Olga Trčková z pražské DSC Gallery, která se netají tím, že za klíčové měřítko považuje i možnost finančního zhodnocení obrazů či soch. Nabádá: „Zapomeňte na Fillu nebo Špálu. Výtvarné školy jsou plné talentů, jejichž práce může mít brzy mnohonásobnou cenu.“