Rekordní rok

Byznys

Zájem o Turecko či Tunisko se vrací, ze sousedních zemí je u českých turistů stále populární Rakousko a Slovensko, na špičce zůstává Chorvatsko a Itálie, lidé však létají i do destinací v Perském zálivu a obecně v Asii. Kombinace rostoucích příjmů a toho, že obavy z migrační krize a terorismu loni oslabily, způsobila, že to přinejmenším v prvních letošních měsících vypadalo na rekordní rok českého cestování.

img DALŠÍ FOTOGRAFIE V GALERII

Cestování a byznys okolo něj měly v první části roku 2018 našlápnuto k jedné z nejrušnějších a nejúspěšnějších sezon v historii. Podle ohlasů z trhu a předběžných údajů o prodejích zájezdů zamíří letos do zahraničí rekordní množství českých turistů a cestovatelů. 

Chuť utrácet společně s vyššími příjmy a absence zásadních negativních zpráv z nejnavštěvovanějších cílových zemí (aspoň do konce března) jsou hlavním hybatelem očekávaného rekordního stěhování národů na jih, jež vypukne se začátkem léta.

„Organizovaný trh přes cestovní kanceláře i ten individuální roste, za poslední dva roky včetně letošní sezony bude nárůst určitě dvacet procent,“ odhaduje Ondřej Rušikvas, ředitel obchodu a marketingu ERV Evropské pojišťovny. Ta vedle jednotlivých cestovatelů pojišťuje zhruba sedmdesát procent trhu cestovních kanceláří, a má tedy dobrý vhled do vývoje celého cestovního byznysu. 

 

Odvětví v předchozích letech čelilo celé řadě negativních událostí vrcholících migrační krizí a vlnou teroristických útoků v letech 2015 a 2016, což načas fakticky vymazalo z turistických map navštěvovaná místa jako Tunisko, Egypt, Turecko a některé řecké ostrovy. K obratu došlo loni a nyní, zdá se, lidé již negativní informace vytěsnili. „Lidé se už nebojí cestovat. Podle mě došlo k výraznému mentálnímu posunu, uvědomění si, že terorismus vás bohužel může potkat prakticky kdekoliv. Jednotlivé případy už nevnímají jako akutní hrozbu a destinaci nevyčlení ze svého uvažování o dovolené,“ míní Ondřej Rušikvas.

 

Směr jihovýchod

Návrat na výsluní zažívá Turecko, z českého pohledu půjde v návštěvnosti o skokana roku. Po bombových útocích, nepodařeném převratu a diplomatických půtkách s Ruskem i Evropskou unií spadla návštěvnost Turecka na dno v roce 2016. Od té doby roste a podle údajů tureckého ministerstva pro cestovní ruch letos přijede 38 milionů zahraničních turistů oproti loňským dvaatřiceti milionům. Obsazenost resortů byla loni kousek nad šedesáti procenty. Průměrná denní cena za pobyt loni klesla o dvanáct procent na necelých 67 eur (zhruba sedmnáct set korun), což jsou dvě třetiny ceny v Řecku nebo Španělsku a polovina v Itálii, uvádí turecká asociace hoteliérů TÜROB.

Pro rodiny s dětmi bývalo u organizovaných zájezdů Turecko společně s Řeckem nejčastější volbou – a letos se ta doba, jak se zdálo, opět vrací. Před zmíněným bezpečnostním průšvihem vyjíždělo do Turecka s cestovkami ročně až sto osmdesát tisíc lidí z Česka. Písečná pláž, hodně skluzavek u bazénu, moderní hotel se čtyřmi hvězdičkami a především „all inclusive“, tak tehdy vypadal jeden z nejprodávanějších zájezdů. Jak popisuje jeden ze zástupců velké cestovní kanceláře, „v Turecku to znamená přežíračku a dobré nápoje“ a například proti Řecku i nižší ceny.

„Ve srovnání s rokem 2016 je zájem o dovolenou v Turecku letos až desetinásobně větší, dovolenou v Egyptě pak volilo dokonce čtrnáctkrát více turistů než před dvěma lety,“ uvádí Michal Tůma, marketingový ředitel cestovní agentury Invia. Ta je v Česku největším zprostředkovatelem prodeje zájezdů na internetu a návrat českých turistů do jihovýchodní části Středomoří vidí v reálném čase. V takzvaných prodejích first minute, tedy předprodeji dovolených cílí zejména na rodiny s dětmi, nyní podle statistik agentury Invia kraluje Řecko následované Bulharskem a Tureckem. Podle Michala Tůmy byl letos předprodej mimořádně silný. „Vzhledem k tomu letos očekáváme výrazné navýšení poptávky po dovolených a silnou turistickou sezonu. Za first minute dovolené utratili tuzemští turisté prozatím více než 825 milionů korun,“ uvádí.

Potvrzují to i další lidé z branže, přičemž hlavním důvodem jsou zkušenosti z předchozích dvou let. Poptávka se v předchozích letech soustředila na středomořské země vnímané jako velmi bezpečné a v hlavní sezoně už nebylo kvůli vysokému zájmu z čeho vybírat. To se týkalo některých částí Řecka, Itálie a Španělska. Zejména poslední dvě jmenované země patří k dražším zemím a české cestovky i individuální turisté neměli moc šancí, jak přetlačit bohatší a početnější západoevropskou klientelu.

Je pravděpodobné, že se letos bude situace opakovat. Největší evropští cestovatelé – Britové a Němci – hlásí již nyní rekordní předprodeje zájezdů. Španělsko, kam v létě míří s cestovkami až dvě stě tisíc Čechů, se loni podle odhadů stalo vůbec nejnavštěvovanějším turistickým cílem na světě. Podle údajů společnosti GlobalData tam loni přijel historicky nejvyšší počet turistů, a to těžko představitelných 79,3 milionu. (Jiné zdroje uvádějí, že si první příčku v oblibě mezi cestovateli drží Francie před Španělskem a Spojenými státy.)

Zuzana Churanová, překladatelka a průvodkyně zastupující v Česku španělskou centrálu cestovního ruchu, odhaduje, že růst počtu českých turistů mířících do Španělska bude letos mírný. Část poptávky se přesměruje do levnějších zemí, jako již zmíněného Turecka, Řecka nebo severu Afriky. „Cestovky se po nárůstu v posledních třech letech budou spíše držet na svém, většina odhaduje růst do pěti procent. Návštěvnost potáhne především individuální turistika s tím, jak se rozšiřují přímé lety do Španělska,“ říká. „Už to není jen Barcelona a Madrid. Na Kanárské ostrovy se létá celý rok, stejně jako na část Baleár. Létá se třeba do Bilbaa, Sevilly, Malagy a teď se otevřelo Alicante. To je podle mě hlavní měřítko, že daná destinace šlape,“ dodává Zuzana Churanová.

Španělsko je nyní zřejmě na hraně toho, co je běžný turista z Česka ochoten a schopen za dovolenou utratit. Vzrostly zejména ceny za ubytování. Turistický boom rozjel pronajímání soukromých bytů a domů pro krátkodobé pronájmy přes platformy jako Airbnb. Některé turistické destinace se stávají obětí vlastního úspěchu a týká se to nejen pevninského Španělska. Italské Benátky nebo ostrovní Mallorca zaznamenaly protesty místních kvůli bujícímu turistickému ruchu. Krátkodobé pronájmy dovolenkářům vytlačují z trhu místní obyvatele, kteří si nemohou dovolit za podobné ceny dlouhodobější nájemní bydlení.

Nižší ceny jsou naopak pobídkou pro cesty do Bulharska a opětovný návrat do Tuniska a Egypta. V Tunisku je tradičním tahounem ostrov Džerba, vnímaná jako jeden velký resort oddělený do určité míry od dění na pevnině. Tunisané se po propadu před dvěma třemi lety rozkročili a snaží se lákat turisty ze sousedního Alžírska, případně z Ruska a Číny. České ministerstvo zahraničních věcí u cest do Tuniska vyzývá k obezřetnosti při individuálních cestách, mimo nejdůležitější silniční trasy a doporučuje se vyhýbat veřejným místům s davy lidí. 

Ode dna se odrazil i Egypt, jenž prošel po teroristických útocích a odpálení ruského letadla v roce 2015 stejně strmým propadem návštěvnosti jako Turecko. Následující rok přijelo do Egypta něco přes pět milionů zahraničních návštěvníků, tedy jen třetina počtu ze  začátku dekády. Loni to bylo přes osm milionů a podle předběžných údajů růst pokračuje i letos. Většina českých turistů, kterých bývalo ke stovce tisíc ročně, míří nyní do letovisek Hurghada a Marsa Alam na pobřeží Rudého moře. Českou, případně východoevropskou specialitou jsou cesty do této oblasti i během místních veder vrcholného léta. Naopak na oživení stále čeká Sinajský poloostrov a letovisko Šarm aš-Šajch na jeho jižním cípu. České ministerstvo zahraničí na svých webových stránkách na konci března stále varovalo před individuálními cestami po Egyptě mimo hotelové resorty a koupáním na veřejných nebo běžné veřejnosti přístupných plážích. Severní část Sinaje je dál zcela zapovězeným místem.

Tradičně nejnavštěvovanější přímořskou zemí zůstane i letos Chorvatsko následované Itálií. Chorvatsko těží z kulturní a jazykové příbuznosti a snadné dostupnosti autem. Každoročně tam míří na delší pobyt osm set tisíc Čechů, drtivá většina na vlastní pěst jako individuální turisté. Itálie se dlouhodobě pohybuje podle stejného zdroje těsně pod hranicí šesti set tisíc českých turistů, významná část z nich však jezdí v zimě do italských Alp na lyže. 

Mezi nejnavštěvovanější země patří i dva sousedé bez moře – Slovensko a Rakousko. Obě dominují především u krátkodobých cest do čtyř přespání, vyplývá z údajů ČSÚ. Návštěvnost obou zemí pokračovala ve svižném růstu i v době, kdy Česká národní banka držela korunu uměle oslabenou. 

„Když přišla intervence (umělé oslabení koruny k euru v listopadu 2013 – pozn. red.), obávali jsme se dopadů, ale nestalo se prakticky nic. Návštěvnost Rakouska roste stabilně dvacet let. Můj názor je, že cílovou skupinu, která jezdí do Rakouska, podobné finanční výkyvy neovlivňují,“ míní Kateřina Vlčková z české pobočky rakouské národní turistické centrály Österreich Werbung. Od opětovného uvolnění kurzu loni zkraje dubna posílila česká měna o necelých šest procent, nicméně velký dopad ze stejného důvodu neočekává. Rakousko patří mezi dražší země, návštěvnost hodně táhne propracovaná infrastruktura pro turisty. Postupně roste množství návštěvníků přes léto, aktuálně už tvoří přes čtyřicet procent celkového počtu českých návštěvníků. „Český letní turista je velmi akční, sportovně založený. Například na Attersee (ledovcové jezero v Horních Rakousech – pozn. red.) bude velká část potápěčů pocházet z Česka, do Rakouska jezdí i hodně kolařů,“ vysvětluje Kateřina Vlčková.

 

Létáme

S boomem cestovního ruchu souvisí rekordní výsledky letecké dopravy. Počet cestujících na nejrušnějším domácím letišti v Praze loni poprvé překonal patnáct milionů a letos by se měl podle očekávání managementu přehoupnout přes milionů sedmnáct. Rostl počet letů po Evropě, o pětinu stouply dálkové lety směřující především do Severní Ameriky a Asie. „Nejvíce se na tomto růstu podílely linky do Spojených arabských emirátů, Číny, Koreje, USA a Kanady. V letní sezoně 2018 přibudou dvě dálkové linky, a to do Filadelfie a do čínského Si-anu,“ uvádí mluvčí Letiště Praha Marika Janoušková. Český letecký trh je z mezinárodního pohledu malý a pro existenci a udržení nových linek je podle Mariky Janouškové klíčová podpora příjezdové turistiky. 

Krátké lety po Evropě vedou nad dálkovými v poměru devět ku jedné. Nejčastější je spojení do velkých měst, tedy Londýna, Paříže a Moskvy. Pokud se vezmou jen zúžené statistiky za letní měsíce a přímořské státy, nejvíce lidí loni v tomto období letělo do Řecka a Španělska. Z jednotlivých destinací do bulharského Burgasu a španělské Barcelony. Největší procentní nárůsty měly Tunisko a Egypt, vyplývá ze statistik zveřejněných serverem zdopravy.cz. 

Díky příchodu několika asijských dopravců se výrazně zatraktivnily cesty na Blízký i Dálný východ s případným přestupem dál do Austrálie a na Nový Zéland. Dubaj, katarské Dauhá a jihokorejský Soul nyní fungují jako časté přestupní stanice na dlouhé lety z Česka. S větší nabídkou je spojen i pokles cen. Lidé, kteří se dorozumí, umějí si sami koupit letenky a obstarat si ubytování, z toho nyní výrazně těží. „Východ se hodně otevřel a lidé si na to zvykli. Do východní Asie můžete odletět několikrát denně a s tím je spojen i pokles cen a nárůst individuální turistiky mimo Evropu,“ říká Ondřej Rušikvas z ERV Evropské pojišťovny.

Nejde přitom jen o dražší dovolené v exotických oblastech. Dobré cestovatelské časy zažívají i batůžkáři. „Mladá generace, lidi bez závazků, cestují určitě mnohem víc, než jsme cestovali my před deseti patnácti lety,“ říká cestovatel Karel Wolf, šéf a zakladatel festivalu cestování Kolem světa. „Díky technologiím stále klesají poplatky a transakční náklady za leteckou dopravu. Sociální sítě, blogování vybízí další nezkušené lidi, aby vyrazili na cesty. Nahrávají tomu možná i cestovatelské přednášky a festivaly, které děláme. To všechno motivuje mladé lidi, aby opustili svá hnízda a vyletěli na zkušenou,“ míní. Sociální sítě nyní podle něj fungují i jako nový zdroj příjmů pro cestovatele. „Youtubeři, instagrameři… to jsou pro cestovatele úplně nové zdroje příjmů a zaměstnávání se. Někteří jsou šikovní, vyjedou na cesty a publikují. Pro ty, kteří se tím uživí, je to snová záležitost,“ dodává.

Díky tomu se rychle šíří i nové trendy a (znovu)objevená místa. Horkým zbožím jsou například výlety za mizejícím ledem a netknutou přírodou. Počet výletníků do Antarktidy, na Špicberky, na Island nebo objevování fjordů v Norsku láme historické rekordy. Místy je návštěvnost natolik vysoká, že již naráží na toleranci místních obyvatel nebo úřadů. Na seznamu stoupajících hvězd sestavovaném cestovním portálem Trip­Advisor je aktuálně Japonsko, Havaj, Keňa, Kanada a Polsko. V první desítce doporučovaných měst k návštěvě je na sedmé pozici Praha, na špici se drží klasický triumvirát Paříž, Londýn a Řím.

V minianketě magazínu Reportér – kam se jezdí a proč – se opakovalo ještě jedno jméno, a to Omán. Země v jihovýchodní části Arabského poloostrova je kombinací moře a hor, zelených údolí a kamenných pouští. Vzhledem k tomu, že je zde bezpečno a služby fungují, je úplná škoda sem jezdit do vznikajících turistických resortů. „Máme tady dokonce styčného důstojníka, který v Česku tuto zemi propaguje. Lidé sem jezdí, protože je tu klid,“ říká cestovatel Karel Wolf. Naopak seznam v minulosti atraktivních zemí, které jsou pro cestovatele uzavřené, je krátký a v posledních letech se moc nemění. „Já vidím jako rizikové zóny stále stejné státy jako Irák, Afghánistán, Sýrii nebo Palestinu. Tam nejezdí skutečně nikdo kromě válečných fotografů,“ uzavírá Wolf.

Reklama
Advertisement
Reklama
Advertisement
Reklama
Advertisement

Sdílení

Reklama
Advertisement

Podpořte nezávislou žurnalistiku

I díky Vám mohou vznikat finančně náročné texty a reportáže v magazínu Reportér.

200 Kč 500 Kč 1000 Kč Jiná částka

On-line platby zajišťuje nadace Via a její služba darujme.cz

Reklama
Reklama
Advertisement