Případ Spacey: příliš rychlý lynč
NázoryDlouhé roky společnost odsouvala sexuální násilí na okraj zájmu a marginalizovala utrpení obětí. Dnes je nakročeno k opačnému extrému – střelhbitě odsoudit každého bez ohledu na důkazy.
Kampaň #metoo, díky níž se oběti sexuálního násilí odvážily jít se svým traumatem na veřejnost, tento týden zasáhla jedno z nejprominentnějších jmen světového filmu. Americký zpěvák a herec Anthony Rapp obvinil z obtěžování Kevina Spaceyho, držitele dvou Oscarů a jednoho z nejtalentovanějších herců nejen své generace.
K události mělo dojít před více než třiceti lety. Tehdy čtrnáctiletý Rapp se účastnil večírku u nastupující hvězdy Spaceyho, odcházel jako poslední a hostitel se jej údajně pokusil nevybíravým způsobem přimět k sexu. Obviněný zareagoval pozoruhodným způsobem: incident si prý nevybavuje, ale pokud k němu došlo, jednalo se o zavrženíhodné opilecké chování, za něž se hluboce omlouvá.
U inkriminované události nikdo jiný nebyl, takže Spacey mohl vše bez skrupulí popřít a těžko by se mu dokazoval opak. Že tak neučinil i při vědomí bouře, která se na něj v současné atmosféře musela snést, svědčí o zachování alespoň jakés takés integrity.
Z hvězdy psancem
A bouře se snesla se znepokojivou rychlostí. Geniálního herce okamžitě zasypala řada urážek a odsudků, distancovala se od něj i LGBT komunita, k níž se dost nešťastným způsobem přihlásil ve stejném oznámení, kde komentoval obvinění Anthonyho Rappa. Netflix okamžitě přerušil – a dost možná ukončil – výrobu seriálu House of Cards. Ze Spaceyho se stal během dvou dnů psanec filmového světa, jako jím donedávna byl z jiných důvodů Mel Gibson.
To vše se stačilo odehrát ještě předtím, než na protagonistu Americké krásy či Obvyklých podezřelých zamířilo několik dalších výpovědí – některé se týkaly osahávání, jiné psychického nátlaku hraničícího s obtěžováním. A to je problém. Stačilo jediné, neprokázané a po třiceti letech neprokazatelné tvrzení, aby se Spaceyho profesní i společenská reputace zhroutila jako domek z karet. Následná odhalení na uvedeném faktu nic nemění – právě proto, že přišla až později.
Je nutné jednoznačně zdůraznit následující: tento text nijak neospravedlňuje, nezlehčuje a nepopírá sexuální násilí. Míra provinění záleží na konkrétním případu: člověk, jenž v opilosti před dvaceti lety sáhl kolegyni na zadek během vánočního večírku a od té doby sekal latinu, si zaslouží jiný přístup než hollywoodský producent a sériový násilník Harvey Weinstein. Ale vždy je to špatně, pokaždé je to odsouzeníhodné.
Při pohledu na rychlost a drtivost lidového soudu vůči Kevinu Spaceymu se však zároveň nelze vyhnout otázce… Pokud nyní dokázal jediný výrok bez podpory jakýchkoli důkazů zničit dotyčnému během 24 hodin život, existuje vůbec obrana proti obvinění křivému?
Kauzu Spacey sleduje celý svět, což je velké, pestře osídlené místo. Žijí v něm oběti sexuálního násilí, pro něž jsou tyto případy zásadním důkazem, že se časy mění a viníci jejich utrpení mohou být potrestáni.
Žijí v něm však i lidé toužící po pozornosti či po pomstě za skutečné i domnělé křivdy, vyděrači, duševně narušení jedinci. Jak dlouho potrvá, než si svoji šanci uvědomí oni? Jediná věta o slavném člověku má dnes potenciál dostat kohokoli do titulků světových médií, učinit z celebrity zkrachovalce a z neznámého celebritu. Není otázkou, zda toho někdo zneužije, nýbrž kdy a kolikrát se tak stane. Stačilo by jmenovat řadu nepravdivých nařčení z otcovství, kterým mnohé hvězdy čelily i v době průkazných testů DNA: Michael Jordan, Keanu Reeves, Chris Rock, Justin Bieber….
Ode zdi ke zdi
Dosud se veřejnost otáčela zády k obětem sexuálního násilí a pokud díky kampani #metoo získají váhu a zájem, jaký si zasluhují, bude to mimořádně pozitivní krok pro celou společnost. Avšak přejít k druhému extrému a přijmout bez výhrad jakékoli obvinění vůči komukoli by neznamenalo spravedlnost, nýbrž pouhé zaměření nespravedlnosti jiným směrem.
Nelze akceptovat tezi, že když se kácí les, létají třísky. Weinstein je zjevně pranýřován právem a u Spaceyho to začíná vypadat podobně. Avšak i kdyby z dvaceti obviněných byl křivě nařčen jediný, pořád to bude likvidace nevinného člověka. Sexuální násilí poznamená většinu obětí do konce života; rozpadlá rodina, konec pracovní dráhy a vyřazení ze slušné společnosti však také.
Berme vážně výpovědí o sexuálním násilí. Neobviňujme oběti, postupujme tvrdě proti pachatelům. Zároveň však nepodnikejme okamžitý hon na každého, kdo byl obviněn, jinak dříve nebo později zničíme i lidi, kteří jsou sami obětí lživého, zveličeného či choromyslného nařčení – a nebude omluvou, že se tak stalo ve snaze napravit křivdy z minulosti spáchané na někom jiném.
Presumpce neviny patří k základním atributům západní civilizace nejen v trestním, ale také morálním ohledu. Přibývající výpovědi svědčí proti Spaceymu, ale veřejný lynč proběhl ještě předtím, což je zcela špatně. K profesní a společenské likvidaci by nemělo stačit jediné tvrzení bez jiných, přinejmenším nepřímých důkazů.
Autor je publicista a ředitel vývojářské firmy Blue M