Rypadla, Bůh a bundesliga

Potetovaný muž v kraťasech a triku si nechá natočit pivo, posadí se na dřevěnou lavici, koukne na jednoho z okolostojících mužů a pronese obstojnou češtinou: „Tak jak vypadá to s tim?“ Řeč je o vyřízení občanství na litvínovském úřadě, se kterým mu dotyčný pomáhá. „No co! Chci volit, tady pořád je samej komunista.“

Podmínkou pro získání českého občanství je minimálně desetiletý trvalý pobyt v zemi a čistý trestní rejstřík. Philipp Irmer obojí splňuje, z následující konverzace nicméně vyplyne, že do říjnových krajských voleb už občanský průkaz získat nestihne. „No tak příště,“ mávne rukou, načež rázně vykřikne: „Doufám! Potřebujeme to tady změnit!“

Je třetí zářijová sobota a v Mariánských Radčicích se koná mariánská pouť – další z pokusů o navázání na slavnou tradici. Kdysi sem každý rok v tyto dny proudily desítky tisíc věřících. Nocovali u kostela, přes den postávali ve frontách na zpověď, těm největším šťastlivcům se podařilo vmáčknout na bohoslužbu.

Pípa v křížové chodbě

Prší a je chladno. Stánkaři s uzeninami a sladkostmi nemají mnoho zákazníků, téměř pusto je i kolem pódia. Nejútulněji je za vraty kostelního areálu, který je dnes otevřený dokořán a každý jím může bloumat dle libosti. Nakouknout se dá i do sakristie, největší obdiv ale budí nedávno obnovené vitráže. Pod jednou okenní mozaikou je mosazná cedulka s poděkováním sponzorovi, kterým byl v tomto případě Vladimír Budínský – ministr za ODS z dob Václava Klause, v letech 2006–2015 ředitel „strategie a komunikace“ podniku Severočeské doly.

Většina návštěvníků začíná nebo končí prohlídku poutního místa u pivní pípy, nainstalované u příležitosti mariánské pouti přímo v ambitu. Křížová chodba s vyřezávanými zpovědnicemi a klenutými arkádami sloužila dřív poutníkům jako přístřeší k modlitbám, nyní tady farář se svými pomocníky nabízí gyros, souvlaki a pizzu. Čepuje se dvanáctistupňový nefiltr z cisterciáckého kláštera v nedalekém Oseku.