Budiž Praha otevřeným městem!

18. listopadu 2016

Koňská brána z Václavského náměstí, kolem roku 1874.

Karel Pták

Na seznamu kulatých výročí k letopočtům končícím šestkou se nenápadně krčí i rozhodnutí o bourání pražských bran. Město už nadále nemělo býti zavíráno, byl tu však i další účel: mohlo se přikročit k dalšímu mohutnému rozvoji a rozsáhlé výstavbě.

Na podzim 1866 císař František Josef I. rozhodl, aby Praha byla prohlášena za „otevřené město“, a aby se tudíž zbořily městské hradby. Byla to reakce na prohranou válku s Pruskem, která mimo jiné ukázala, že hradby ztratily v druhé polovině 19. století svůj vojenský smysl. Navíc bránily rozvoji měst.

Původně mělo být opevnění městu darováno, veřejnou kasu mělo zatížit jen jeho bourání. Po zdařilém armádním lobování však Praha musela parcely, na kterých stály hradby, nakonec vykoupit. Jednání o cenách pozemků se táhlo sedm let a bylo ukončeno na jaře 1875. Bourání hradeb započalo Poříčskou bránou a pokračovalo do začátku dvacátého století.

Brány coby pozůstatek středověkého fortifikačního systému střežily vstup do města. V době po jejich uzavření býval pro obyvatele z některých čtvrtí problém dostat se v noci domů – například z divadla, z hospody či z procházky s děvčetem. Nedobytnost nočního města dávala vzniknout mnoha lidovým historkám na téma občan – strážci pořádku – úplatky.

Směrem na Vinohrady se kráčelo z Koňského trhu, respektive Václavského náměstí, přes Koňskou bránu. Empírová stavba nepřekypovala půvabem, nicméně její mohutnost v určitých dobách prokázala svůj význam. Jak vidno na snímku, neměla padací most a působila velmi stroze. Z vinohradské strany k ní přiléhaly zahrady. Zbourána byla v roce 1875.

Koňská brána z Václavského náměstí, kolem roku 1874.

Karel Pták

Výška Koňské brány vynikne při porovnání s miniaturními postavami v její dolní části. Na následky pádu z horního ochozu, po němž se dalo chodit, zemřel 8. května 1862 básník Aleš Balcárek, ve své době nejpopulárnější moravský bard. Na místě Koňské brány bylo později postaveno Národní muzeum, která vytvořilo pohledovou dominantu Václavského náměstí.

Rozsáhlý cyklus Pražských bran fotografoval před jejich zbouráním Karel Pták. Přistoupil ke své práci, kterou vykonával z vlastního zájmu a pro vlastní potěchu, bez větších uměleckých ambicí. Jeho soubor je nyní ovšem z dokumentárního hlediska cenný právě svou komplexností.

Historik fotografie Pavel Scheufler se zaměřuje na díla pořízená před rokem 1918. Pro magazín Reportér připravuje seriál Tajemství historické fotografie. Vybírá a komentuje nejzajímavější kousky své kolekce, které zachycují mimořádné události i každodenní život.

Podpořte Reportér sdílením článku