Vzpomínka na jedny noviny

19. ledna 2018

Leden je bohatý na mediální výročí. Před 125 lety vznikly Lidové noviny. V lednu 1853 vyšlo první číslo časopisu Živa, nejstaršího českého přírodovědného listu. A na začátku roku 1861 spatřilo světlo světa první číslo Národních listů.

Národní listy začaly vycházet v úterý 1. ledna 1861 v nákladu osmi tisíc výtisků. Koncesi obdržel Julius Grégr, advokátní koncipient v dalekém Frýdlantu. Mezi členy vydavatelského družstva najdeme zvučná jména, dnes vesměs známá z čítanek: František Palacký, František Ladislav Rieger, František August Brauner, Jan Evangelista Purkyně, Václav Vladivoj Tomek.

Do Národních listů psaly mnohé významné osobnosti jak v éře monarchie, tak po vzniku republiky – až do zastavení listu v dubnu 1941 nacistickými okupanty. Po válce už Národní listy nebyly obnoveny, posledním výstřelem za minulostí těchto novin byla před čtyřmi lety demolice domu v Opletalově ulici – právě zde sídlila Pražská akciová tiskárna i redakce Národních listů.

Stánek Národních listů na Jubilejní výstavě v Praze roku 1891

Neznámý, možná Jan Langhans

I náš snímek zobrazuje něco, co již neexistuje: kiosek na pražském výstavišti byl jen dočasnou stavbou v rámci Jubilejní výstavy. Dnes již tady nenajdeme ani levé křídlo Průmyslového paláce, patrné na pozadí – shořelo v říjnu 2008. Výstavu v roce 1891 dokumentovalo mnoho fotografů a byl mezi nimi i Jan Langhans, který je pravděpodobně autorem tohoto snímku.

V té době již měly Národní listy třicetiletou tradici, držitelem koncese byl stále Julius Grégr, kterého pak v roce 1894 vystřídal jeho bratr Eduard. V roce 1910 přešly Národní listy do vlastnictví Pražské akciové tiskárny, kterou řídili Karel Kramář a Alois Rašín – postavy, které o několik let později hrály důležitou roli při vzniku samostatného Československa.

Po zániku monarchie se Národní listy staly ústředním periodikem Československé národní demokracie. V meziválečné době do nich psali Karel a Josef Čapkové, kteří tak navázali na zvučná jména předchozí éry – Vítězslava Hálka, Jana Nerudu či Jakuba Arbesa. V současnosti je velmi vzácné, aby se významní spisovatelé podíleli na pravidelném psaní do deníku.

Historik fotografie Pavel Scheufler se zaměřuje na díla pořízená před rokem 1918. Pro magazín Reportér připravuje seriál Tajemství historické fotografie. Vybírá a komentuje nejzajímavější kousky své kolekce, které zachycují mimořádné události i každodenní život. Rozhovor s ním si můžete přečíst zde.

Podpořte Reportér sdílením článku