Pinoty, až se klepou kolena. Mladí vinaři
28. června 2018
Reportér 07/2018 · Číslo 47„Hele, hipsterský koutek,“ ozývá se z hloučku lidí stojících na festivalu vína v Praze u stánku sdružení Mladých vinařů před jejich obří fotkou. „Vy jste mladí lidé a každý máte své vinařství?“ ujišťuje se návštěvnice a ochutnává víno. Onen nedávno vzniklý spolek přitahuje pozornost. Nejde však zdaleka jen o marketing. Mladí vinaři ukazují, jak moc za posledních dvacet let vinařství v České republice pokročilo.
Říkám si, že odbornému slangu těch vinařů rozumím jen o málo více, než bych rozuměl debatě o matematických algoritmech – ještěže mi víno oproti matematickým vzorcům chutná. Taky na rozdíl od oněch vinařů nemám v porotě, která hodnotí a vybírá vína, hlasovací právo. Můj nedostatek kvalifikace přitom není jediný důvod; soutěž se jmenuje Co chutná mladým a porotci musejí být mladší čtyřiceti let, což nesplňuji. Stejné věkové omezení je ostatně jedním z kritérií členství sdružení Mladí vinaři, které soutěž pořádá.
„Sladký tanin,“ slyším od jednoho z porotců. „To nevím, co kurňa je“ píšu si do poznámkového bloku.
Sedím s několika dalšími lidmi u stolků složených do čtverce v prostorách vinařského konferenčního Centra excelence na západním okraji jihomoravských Valtic. Je po deváté hodině ranní, venku začíná pálit slunce, hromadí se předbouřkové dusno a otevřenými okny jsou vidět zelené stromy a kopce. Podobných ze stolů složených čtverců je v místnosti šest, jeden pro každou z porot testujících anonymní vzorky, které personál nalévá do sklenic z lahví označených pouhým číslem. V mojí skupině se ochutnává červené víno, jiné mají na starosti bílé nebo třeba šumivé.
„Teplá macerace před fermentací,“ slyším.
„Kyselost je dost vysoká, kovová chuť,“ ozve se v jinou chvíli.
Podpořte Reportér sdílením článku
Zabývá se českou i zahraniční politikou. Občas přednáší o médiích.