Pinoty, až se klepou kolena. Mladí vinaři

Stojící zleva doprava: Hokejista. Lukáš Kovalský, vinařství Simenon. Mistr juniorské hokejové extraligy.   Moravan. Jakub Herzán, vinařství Herzánovi, vyrábí sylvánské a má krásný moravský přízvuk.   Libuška. Libuše Vrbová, vinařství U Vrbů. Coby nejstarší dcera vede vinařství založené otcem. Skejťák. Roman Fabig, stejnojmenné vinařství. Bývalý skejťák převzal rodinné vinařství. Sedící zleva doprava: Předseda. Kamil Prokeš, stejnojmenné vinařství. Výrobce šumivých vín a sběratel ocenění je i předsedou sdružení Mladí vinaři.   Marketérka. Eva Pelikánová Skálová, zatím víno nevyrábí, stará se o marketing.   Docent. Mojmír Baroň, vinařství Domaine Eisgrub. Vysokoškolský učitel enologie.   Dýdžej. Ondřej Dubas, oceňované rodinné vinařství Krásná hora. Na akcích Mladých vinařů dělá dýdžeje.   Organizátorka. Dominika Černohorská, spoluzakladatelka vinařství Plenér.   Riesling. René Vrátil, vinařství Arte Vini. Narozen v Německu, jehož rieslingový styl má rád.   Technolog. Roman Bílek, vinařství Novotný. Členové spolku k němu jezdí pro technologické rady.   Velkopavlovičan. Petr Mikulica, stejnojmenné vinařství ve Velkých Pavlovicích.   Expert. Jan Stávek. Stejnojmenné vinařství. Sběratel ocenění, výrobce fortifikovaného vína. Fotografie u demižonu: Parťák. Petr Hloušek, spolupracovník Jana Stávka, hodně cestuje, neúčastnil se focení.

foto Luba Mrkvica

„Hele, hipsterský koutek,“ ozývá se z hloučku lidí stojících na festivalu vína v Praze u stánku sdružení Mladých vinařů před jejich obří fotkou. „Vy jste mladí lidé a každý máte své vinařství?“ ujišťuje se návštěvnice a ochutnává víno. Onen nedávno vzniklý spolek přitahuje pozornost. Nejde však zdaleka jen o marketing. Mladí vinaři ukazují, jak moc za posledních dvacet let vinařství v České republice pokročilo.

Říkám si, že odbornému slangu těch vinařů rozumím jen o málo více, než bych rozuměl debatě o matematických algoritmech – ještěže mi víno oproti matematickým vzorcům chutná. Taky na rozdíl od oněch vinařů nemám v porotě, která hodnotí a vybírá vína, hlasovací právo. Můj nedostatek kvalifikace přitom není jediný důvod; soutěž se jmenuje Co chutná mladým a porotci musejí být mladší čtyřiceti let, což nesplňuji. Stejné věkové omezení je ostatně jedním z kritérií členství sdružení Mladí vinaři, které soutěž pořádá.

„Sladký tanin,“ slyším od jednoho z porotců. „To nevím, co kurňa je“ píšu si do poznámkového bloku.

Sedím s několika dalšími lidmi u stolků složených do čtverce v prostorách vinařského konferenčního Centra excelence na západním okraji jihomoravských Valtic. Je po deváté hodině ranní, venku začíná pálit slunce, hromadí se předbouřkové dusno a otevřenými okny jsou vidět zelené stromy a kopce. Podobných ze stolů složených čtverců je v místnosti šest, jeden pro každou z porot testujících anonymní vzorky, které personál nalévá do sklenic z lahví označených pouhým číslem. V mojí skupině se ochutnává červené víno, jiné mají na starosti bílé nebo třeba šumivé.

„Teplá macerace před fermentací,“ slyším.

„Kyselost je dost vysoká, kovová chuť,“ ozve se v jinou chvíli.

Podpořte Reportér sdílením článku