Kalousek jako symbol neúspěchu programu Antibabiš

Skalní příznivci Miroslava Kalouska jistě nebudou souhlasit a z jeho vyjádření zatím není jisté, zda si to on sám připouští. Avšak coby předseda TOP 09 nese jasnou odpovědnost za volební porážku své strany. TOP 09 přišla oproti volbám před čtyřmi lety o mnoho poslaneckých křesel; namísto 26 mandátů jich bude mít pouze 7. Pomineme-li drama, kdy se v sobotu odpoledne zdálo, že se strana vůbec nedostane do sněmovny, jde o neoddiskutovatelně špatný výsledek.

Miroslavu Kalouskovi určitě nelze upřít výborné rétorické a politické schopnosti a inteligenci. Avšak jeho popularita je dlouhodobě velmi nízká, podle průzkumu CVVM z října mu důvěřovalo pouze 11 procent respondentů a nedůvěřovalo 81 procent. A poměrně logicky se nabízí, že tato neblahá bilance s volebním výsledkem TOP 09 souvisí.

Miroslav Kalousek patrně považuje svou nízkou popularitu za nespravedlivou. Avšak coby matador české politiky má na svém kontě dost pochybných věcí. Za všechny jmenujme podivný pokus o vládu s ČSSD a podporou KSČM z roku 2006, ale hlavně ministrování financí v letech 2010 – 2013, kdy se ekonomika propadla do vleklé recese: vláda s jeho podporou tehdy zvyšovala DPH, což růstu rozhodně nepomohlo, k tomu zkolabovaly úřady práce a vyplácení sociálních dávek při přechodu na nový počítačový systém, za což nesl odpovědnost jeho stranický kolega Drábek coby ministr práce a sociálních věcí. Vzpomínka na tyto doby v mnoha voličích velice pravděpodobně nadále žije a Kalouskovo mávání tibetskou vlajkou při návštěvě čínského prezidenta ji nepřebilo.

Ať už jsou ale příčiny Kalouskovy nepopularity jakékoli, je zde ještě horší věc než jen výsledek TOP 09. Je totiž pravděpodobné, že jeho neoblíbenost učinila pro část lidí nepřesvědčivý i program, na kterém postavil svou volební kampaň. Totiž program, jenž lze souhrnně nazvat Antibabiš. Prostě pro některé byla jeho kritika Andreje Babiše a priori nedůvěryhodná; říká to nenáviděný Kalousek, tak co bych tomu věřil, myslelo si patrně množství voličů.

Relativní neúspěch programu Antibabiš je přitom širším poselstvím těchto voleb. 29,6 procent hlasů, které Babišovo ANO získalo, ukazuje, že prostě značnou část lidí program Antibabiš nepřesvědčil. Ne snad, že by Andrej Babiš neměl velké škraloupy, policejní stíhání v případu Čapí hnízdo i otázka nezdaněných dluhopisů jsou reálné věci. Ale pro množství voličů to neznamenalo nic rozhodujícího.

Jistě se bude říkat – a něco na tom je – že kritici Andreje Babiše jsou v nevýhodě. Jeho Agrofert (řízený nyní svěřenským fondem) kontroluje významnou mediální firmu, obecně se komunikace přesouvá od tradičních médií s novináři na sociální sítě. Babišovým kritikům však nezbývá nic jiného, než s touto věcí pracovat jako s daností a přizpůsobit tomu svou strategii, v krátkodobém i dlouhodobém slova smyslu.

A pak je zde další věc, jejíž byl Miroslav Kalousek ukázkou – a zdaleka přitom nebyl sám. Lze tušit, že intenzita, velká slova a emoce, s níž Andreje Babiše kritizoval, přišla mnoha lidem jako přehnaná. Babiš například není a nikdy nebyl zastáncem vystoupení země z Evropské unie, už proto, že by to poškodilo jeho Agrofert, který je velkým příjemcem dotací – k EU (a NATO) se ostatně přihlásil hned po volbách.

Více střízlivosti a faktů při oponování Babišovi by napříště neškodilo. Třeba to bude fungovat lépe. Aspoň já v to doufám.