Karlovarskej titulkovací rokenrol

foto Marek Kučera

Před lety se simultánní tlumočník v Karlových Varech poněkud přiopil a do sálu se místo překladu filmu nesly jen nesrozumitelné zvuky. Pořadatelé proto začali shánět někoho, kdo by filmy přeložil dopředu a otitulkoval. Volba padla na tým vědce z Ústavu organické chemie a biochemie a muzikanta z pražské Hanspaulky Petra Alexandera. Od té doby na něj každý rok čeká velká karlovarská jízda.

Narodil jsem se do krásně pomalýho času, který měl kromě těch bolševickejch pokřiveností jednu zvláštní kvalitu: nespěchal. Věci zkrátka počkaly, až se k nim člověk prohrabe vlastním tempem – začíná Petr Alexander vyprávění, které má přiblížit docela divokou cestu rodáka z Hanspaulky (ročník 1961) od garážových kapel přes chemické laboratoře v Dejvicích a v Kalifornii do zákulisí karlovarského festivalu.

„Když jsem začal přicházet k sobě, frčely ty nejlepší houtyšovský léta (hostinec U Tyšerů alias Houtyš, legendární hostinec, kde začínaly kapely Yo Yo Band, Žlutý pes, Bluesberry či Krausberry – pozn. red.). Každej druhej večer jsme hltali živý básně Jardy ‚Tlučhoře‘ Müllera, občas se mihli staří pánové Ivo Fischer nebo bratři Koptovi největší svátek byl, když vzal kytaru Ivan Hlas. Za bolševika bylo dost vzácný, aby se slova setkávala se svými obsahy, ale na Hanspaulce o to nebyla žádná nouze,“ říká muž, který si dodnes rád zahraje na kytaru s kapelou Wooden Shoes.

Chtěl studovat psychologii, ale skončil na Vysoké škole chemicko-technologické v Dejvicích, kam to měl z domova nejblíž. „Já měl vždycky humanitní aspirace, jenomže na psychologii brali tři lidi a nás se hlásilo tři sta,“ vysvětluje. VŠCHT byla volba z nouze, aby se vyhnul vojně. O to paradoxnější a ve více směrech osudovější bylo, že se v roce 1985 ocitl v týmu legendárního profesora Antonína Holého.

„Moji spolužáci měli nos na výnosný místa a lukrativní obory, u mě vždycky nad penězi jednoznačně vítězil příběh – v tomhle případě rokenrol molekul. Nastoupil jsem za sedmnáct stovek do oddělení nukleových kyselin Ústavu organické chemie a biochemie a byla to bádačka k nezaplacení. Tehdy stejně nebylo za co utrácet, a já se začal hrabat v architektuře enzymů a struktuře molekul, prostě v tom fantastickým tajemství života. Bavilo mě to na plný pecky… a pak přišly ty fakt velký věci,“ říká Petr Alexander – skutečná předloha jedné z postav dramatu Elegance molekuly, které uvádí Dejvické divadlo.

Čtyři hladový krky

Ony „fakt velký věci“ popsal magazín Reportér v článku Elegantní tanec miliard, který vyšel v květnu. Alespoň ve zkratce: v letech 1993–95 pracoval Petr Alexander v kalifornských laboratořích firmy Gilead Sciences, jejíž hodnota – hlavně díky antivirotikům z dílny Antonína Holého – se dnes pohybuje kolem 100 miliard dolarů. Mladý český chemik tehdy dokonce seděl při jednáních s klíčovým investorem a předsedou správní rady Donaldem Rumsfeldem, ministrem obrany v éře Geralda Forda a George Bushe mladšího. I o tom je nejnovější hra Petra Zelenky, v níž roli Antonína Holého hraje Martin Myšička.

Podpořte Reportér sdílením článku