Zlatá Ester: Mimozemšťanka na sněhu

foto Tomáš Třeštík

V superobřím slalomu na lyžích absolvovala zatím pouhých devět závodů Světového poháru, jejím nejlepším výsledkem bylo 19. místo. A teď? Olympijské zlato! Současně možná největší překvapení v dějinách zimních her. Odemykáme reportáž z loňského ledna, která popisuje cestu Ester Ledecké do absolutní snowboardové i lyžařské špičky.

Ten prosincový víkend v Cortině d’Ampezzo byl nervákem pro všechny zúčastněné. Ester Ledecká si už po osmifinálové jízdě na malou chvíli myslela, že prohrála, a tudíž si může sbalit snowboard. My jsme měli prvních dvacet čtyři hodin pocit, že se s námi Ester nebude bavit, že tu jsme zbytečně, ale… Ale začněme od začátku.

Začněme 23. března 1995, tedy v den, kdy se Ester Ledecká narodila. V pražské porodnici byl tehdy i její táta Janek Ledecký a jistě, dojímal se a usmíval, ale cosi tomu úsměvu chybělo k dokonalosti.

O den později musel odjet na turné (fanynky tou dobou milovaly píseň Budu všechno co si budeš přát), a když se po třech týdnech vrátil, úsměv už byl stoprocentní. Ke své ženě Zuzaně, někdejší výborné krasobruslařce, pronesl následující slova:

– Jé, ona už je teď hezčí, viď?

Podpořte Reportér sdílením článku