Co nejdůležitějšího jste vymysleli při běhu?

Lidé

Na pravidelnou otázku odpovídají lidé, co běhají dlouhé tratě.

img DALŠÍ FOTOGRAFIE V GALERII

 

Má tenisky, všichni domů!

Skutečně, při běhání vám to dobře myslí – potvrdilo mi to i pár významných manažerů. Já si to vysvětluju tím, že když běžíte v aerob­ní fázi, tak zvýšený minutový srdeční výdej vede i ke zvýšenému prokrvení mozku, což myšlení prospívá. Vymyslel jsem takhle celou řadu věcí a vzpomínám na časy, kdy jsem si šel odpoledne zaběhat a mladší lékaři říkávali: „Všichni domů – až se vrátí, bude rozdávat úkoly!“ Krom toho si například dodnes pamatuju na dobu, kdy jsem se hlásil do konkurzu na přednostu kliniky: tenkrát jsem si při běhání připravoval svoji řeč. A byl jsem přijat...

 

 


 

Běh resetuje mozek

Když začnu intenzivně přemýšlet, nebývám schopen velkých běžeckých výkonů (dokonce jsem se při pokusu hlouběji zamyslet samovolně zastavoval), a tak je dobře, že mé úvahy bývají spíše banální. V hlavě se točí to samé – „kudy poběžím?“, „mám žízeň/hlad“, v neznámém terénu se přidává „kudy dál?“ a s přibývajícími kilometry „už abych byl doma“. Myslím, že jsem se zatím dobral k jediné důležité myšlence na toto téma. Této: Dlouhý běh mi resetuje mozek. Všechny běžné činnosti jako sprcha, první jídlo, první pivo a následný spánek jsou potom hezčí. A tenhle pocit se nedá jinak navodit.

 


 

Co si vezmu na sebe?

Záleží na tom, jaký mám zrovna trénink. Například při těch intervalových se mozek upíná k tomu, aby už byl konec. U silových tréninků si říkám, že tohle přece vůbec nechci dělat a můj trenér se už definitivně zbláznil. U volných běhů přemýšlím téměř nad vším, co se mi zrovna děje, a musím uznat, že obvykle se vracím s čistou hlavou a některé problémy se najednou zdají být menší. Ale upřímně? Úplně nejčastěji při nich přemýšlím nad tím, co si po sprše vezmu na sebe, což posléze dosti šetří čas strávený před skříní.

 

 

 


 

Často jde myšlení stranou

Nohy používám jako dopravní prostředek, běhám do práce, někdy z práce a tehdy myslím na to, co je potřeba udělat. Běh je pro mě taky formou meditace, ale nepřemýšlet desítky hodin při několikasetkilometrovém závodu možné není. Na dlouhých tratích se v myšlenkách ráda vracím k událostem, které jsem prožila, můžu tak žít několik hodin sama se sebou, a to je povznášející. Jde také o svobodu, uvolnění, překonání sebe samé a poznání, že mnoho limitů máme jen v hlavě. A tehdy je lepší, když jde myšlení stranou.

Reklama
Reklama
Reklama

Sdílení

Reklama

Podpořte nezávislou žurnalistiku

I díky Vám mohou vznikat finančně náročné texty a reportáže v magazínu Reportér.

200 Kč 500 Kč 1000 Kč Jiná částka

On-line platby zajišťuje nadace Via a její služba darujme.cz

Reklama
Reklama