Dvě miliardy v ofsajdu

Report

České prvoligové kluby včetně Slavie či Plzně bývají ztrátové, ale pražská Sparta dnes v oboru „vytváření seker“ vede. Poslední zveřejněná roční ztráta klubu činila přes sedm set milionů; za léta, co jí šéfuje Daniel Křetínský, se lze výpočtem dostat celkem až k dvěma miliardám ztráty. Spartě – kterou mimochodem oficiálně ovládá slovenské občanské sdružení J&T Sport Team – mohou zlepšit bilanci dva nefotbalové developerské projekty.

img DALŠÍ FOTOGRAFIE V GALERII
Audio
verze

Jedna z jeho přezdívek zní „nejšťastnější Sparťan“. A je vlastně hodně hořká.

Italský fotbalový trenér Andrea Stramaccioni přišel do Sparty coby člověk se zkušeností ze zahraničních soutěží. Dostal k dispozici miliardu, aby po slabších letech vytvořil ze Sparty úspěšný evropský klub. První půlka padla na nákupy mezinárodních posil, druhá na „mezinárodní“ výplaty.

Místo slibovaného sportovního vzestupu však přišly nejhorší výsledky v novodobé historii týmu. Valná část nakoupených hráčů i trenér Stramaccioni se ze Sparty loni předčasně poroučeli. Od té doby je Andrea Stramaccioni fakticky na placené dovolené. Podle fotek, které zveřejňuje na sociálních sítích jeho pohledná manželka a její fanklub, žijí dál v Praze a po roce se pomalu chystají na přesun do nového bydlení v Římě. Brát novou práci v druhé anglické lize nebo někde v Kazachstánu, o kterých se v průběhu loňska psalo ve sportovních zprávách, pro něj asi nedávalo smysl. Nejštědřejší trenérský kontrakt v české fotbalové lize mu zajišťoval minimálně 1,5 milionu eur ročně (asi čtyřicet milionů) a měl běžet do půlky letošního roku. Sparta si již loni dala stranou část peněz na odstupné pro předčasně končící trenérský tým, a to zhruba pětatřicet milionů korun.

Klub po špatné sezoně vykázal rekordní ztrátu přes sedm set milionů a z trenéra Stramaccioniho se stal „nejšťastnější Sparťan“, hořký symbol mála fotbalu za hodně peněz.

 

Většina ve ztrátě

Pokud jde o finance, je sparťanský příběh extrémní, ne však výjimečný. Nejpopulárnější sport, do něhož směřuje nejvíce peněz, je v Česku ztrátový byznys. Z hospodářských výsledků české fotbalové špičky by bylo možné s nadsázkou napsat nový Krvavý román. Být v červených číslech, tedy ve ztrátě, je dlouhodobým standardem. Čím větší ambice a rozpočty, tím větší prodělky. A to často bez ohledu na občasné sportovní úspěchy.

Z šestnácti klubů, které v předchozí sezoně hrály nejvyšší fotbalovou soutěž, jich skončilo podle posledních veřejně dostupných údajů v minusu dvanáct. Za své fungování šestnáct vrcholových klubů utratilo necelé čtyři miliardy korun, utržily o třicet procent míň. Výsledkem je ztráta téměř 1,2 miliardy korun, vyplývá z propočtů magazínu Reportér. Jde o velmi hrubý výsledek, část klubů výsledky tají, případně se při zveřejňování drží kalendářního roku (fotbalová sezona běží od července do června následujícího roku). Propočet však jasně potvrzuje hlubokou propast mezi výdaji a příjmy v nejvyšším fotbalovém patře.

Za touto poslední ztrátou stojí paradoxně ty nejúspěšnější a finančně nejsilnější ligové kluby. Největší díl jde za společností AC Sparta Praha fotbal. Klub spojovaný s finanční skupinou J&T a podnikatelem v energetice Danielem Křetínským v předchozím ligovém ročníku s týmem trenéra Stramaccioniho prodělal 724 milionů korun. Jde o historicky největší finanční ztrátu v české fotbalové lize.

V posledních letech jinak sportovně i finančně úspěšná FC Viktoria Plzeň majitele Tomáše Paclíka vykázala za stejné období účetní ztrátu téměř 133 milionů. V probíhající sezoně si to však vynahradí. Viktoria trefila přesně ten jackpot, na který dlouho marně míří Sparta i Slavia. Postoupila do základní skupiny Ligy mistrů UEFA, nejlépe honorované evropské soutěže. Podle odhadů si vystřílela na odměnách přes tři čtvrtě miliardy korun.

SK Slavia Praha financovaná čínskými společnostmi výsledky za předchozí sezonu ještě neodkryla. Klub s údajně miliardovým rozpočtem na úrovni Sparty oznámil za předchozí období ztrátu 263 milionů. Letos si podobně jako Plzeň přilepší díky mimořádnému postupu až do jarní části Evropské ligy, která je méně lukrativní než Liga mistrů, ale díky úspěchu z ní vytěží přes dvě stě milionů. Druhým efektem je zhodnocení hráčů. Podle obchodníků s profesionálními hráči je pravděpodobné, že Slavia díky úspěchu v pohárech dostane vysoké nabídky a některého z dosud nedotknutelných fotbalistů za minimálně deset milionů eur (čtvrt miliardy) do zahraničí prodá.

 

 

Restart ve Spartě

Plán posílit ve Spartě skokově tým a dostat klub do lukrativních evropských soutěží skončil špatně. Majitelé klubu, spojení se slovenskou investiční skupinou J&T s Danielem Křetínským v čele, byli ochotni do klubu pumpovat posledních patnáct let v průměru sto až dvě stě milionů ročně. Ztráta přes sedm set milionů za předchozí rok je však jiná liga a loni na podzim došlo k další výměně ve vedení klubu.

Generálním ředitelem Sparty se stal František Čupr, ekonom, který absolvoval nákupní jízdu energetických společností v původní J&T i v současném holdingu EPH Daniela Křetínského. Před půl rokem Čupr přestoupil do Sparty s tím, že by do dvou let rád viděl vyrovnaný rozpočet, získal více peněz od partnerů a konečně s týmem pronikl do lukrativní Ligy mistrů.

„Vnímám to stejně, jako když jsem do Sparty nastoupil,“ říká nyní František Čupr. „Pokud budeme pokračovat ve výsledcích a částečně i výkonech jako v probíhající jarní části sezony, tak je reálné, abychom se v budoucnu do Ligy mistrů probojovali,“ uvádí s tím, že v následující sezoně je reálný alespoň návrat do Evropské ligy. Klub se s novým sportovním ředitelem Tomášem Rosickým vrací k české fotbalové cestě, tedy využívání vlastních mladých hráčů, odchovanců a nákupům hráčů s českým pasem.

O tom, jaký hospodářský výsledek Sparty čeká v letošním finančním roce, jenž končí v červnu, František Čupr mluvit nechce. Vzhledem k minimálním příjmům z evropských pohárů a nabobtnalým smlouvám z minula je pravděpodobnou variantou další krvavý zářez. Klub získal jako nového hlavního partnera sázkovou kancelář Tipsport.

Nově se ovšem fotbalová Sparta stane developerem – což by jí mělo zajistit nový zdroj příjmů. Na fotbalový klub jsou totiž nyní navěšené dva velké stavební projekty.

Prvním je částečná přestavba tribuny na kanceláře a druhým výstavba velkého hotelového komplexu na místě původního atletického hřiště vedle fotbalového stadionu. „Musíme si uvědomit, že nebudeme mít takové příjmy například z vysílacích práv, jako jsou v Anglii. Pokud chceme mít Spartu na vysoké úrovni, tak musím zajistit různé zdroje jejího financování,“ uvádí k tomu František Čupr. (O developerských plánech na pražské Letné bude ještě řeč.)

 

Komu patří Sparta

Majitelem klubu je od sezony 2004/2005 slovenská investiční skupina J&T a lidé s ní spojení. Klub vlastní prostřednictvím společnosti J&T Credit Investments.

Tato společnost Spartě půjčuje nové peníze a staré půjčky umořuje jako kapitál: jinak řečeno – nesplacené dluhy Sparty přeměňuje na nově vydávané akcie fotbalového klubu, které si bere do držení. Ke konci roku 2016 (tedy ještě před poslední rekordně ztrátovou sezonou) vykazovala společnost J&T Credit Investments 2,5 miliardy korun „investovaných“ v souvislosti se Spartou. Zhruba to odpovídá půlmiliardové ceně, za niž klub původně koupila, a ztrátám, které se od té doby nasčítaly. Za posledních patnáct let byl fotbalový klub jen dvakrát v zisku a nasčítaná ztráta už přesáhla dvě miliardy korun.

Jako vlastník klubu je v médiích automaticky uváděn právník Daniel Křetínský, který se vypracoval z analytika J&T na partnera a poté na vlastníka velkého energetického holdingu EPH. Koupě klubu coby „marketingové investice“ tehdy méně známé investiční skupiny J&T ze Slovenska byl před patnácti lety jeho nápad. Magazín Reportér to popsal v Křetínského rozsáhlém profilu v listopadu 2016.

Když Křetínský sháněl peníze na koupi, kreslil plány, jak si na sebe fotbal vydělá. Tehdy počítal s tím, že Sparta se během pětiletky nemusí dostat dvakrát do hlavní soutěže Ligy mistrů, a pořád to bude ekonomicky vycházet. Po patnácti letech platí, že se tým dostal do základní skupiny této soutěže právě jen dvakrát, a to během prvních dvou sezon po koupi.

Z veřejně dostupných dokumentů lze zjistit, že složitější je to i s vlastnictvím klubu.

Původně byla Sparta přímo součástí skupiny J&T a Křetínský byl předsedou představenstva klubu. Následně se měly podle veřejných prohlášení akcie Sparty rozdělit v poměru šedesát procent pro skupinu a čtyřicet pro Daniela Křetínského.

Podle poslední výroční zprávy ovšem prakticky celá Sparta formálně patří společnosti J&T Credit Investments, kterou ovládá „J&T Sport Team združenie“. V čele tohoto slovenského občanského sdružení pro podporu amatérského i profesionálního sportu stojí slovenští majitelé skupiny J&T Ivan Jakabovič a Jozef Tkáč.

Předseda představenstva klubu Daniel Křetínský se ke svému akcionářskému postavení ve Spartě do uzávěrky tohoto vydání Reportéra nevyjádřil. Mluvčí české J&T Monika Veselá uvedla, že údaje uváděné Spartou jsou správné.

 

Přestupy a poháry

Zatím poslední uzavřená sezona 2017/2018 ukazuje, proč je v Česku tak těžké postavit ekonomicky životaschopný tým, který by mohl pravidelně konkurovat aspoň průměrným západoevropským klubům.

Čísla o příjmech a nákladech jsou neúprosná. Sparta jako jeden z nejúspěšnějších českých týmů dokáže na fotbalu utržit zhruba dvě stě milionů ročně za reklamu, televizní práva a vstupné dohromady.

Když se alespoň trochu zadaří a klub postoupí do další fáze „chudší“ Evropské ligy, získá řádově dvě stě milionů. Pokud se však dařit nebude, v Evropě brzy skončí a prohraje s neatraktivním soupeřem, získá jen dvacet milionů jako předloni nebo jen sedm jako loni.

Třetí ekonomická noha, tedy prodej hráčů, je loterie. Když se daří, ceny hráčů letí vzhůru a naopak. Vedení Sparty v posledních letech plánovalo, že příjmy z prodeje hráčů převýší náklady na příchod nových fotbalistů o sto milionů. Loni však tento směnný obchod s hráči skončil víc než stopadesátimilionovým schodkem.

Proti nejistým příjmům, které se odvíjejí od úspěšnosti klubu, stojí naopak zaručené náklady.

Náklady na provoz klubu, stadion a další zaměstnance se blíží dvěma stům milionů ročně.

Odměny hráčů a trenérů činily v posledních letech okolo dalších dvou set milionů ročně. V loňské sezoně pod vedením italského trenéra a zahraničních hráčů vystřelily na téměř 490 milionů. Titul údajně nejlépe placeného hráče v lize držel turecký reprezentant Semih Kaya s téměř čtyřmi miliony korun měsíčně. K tomu je nutné připočíst náklady na nákup posil v čele s dalším údajně nejdražším nákupem v historii českého fotbalu, izraelským reprezentantem Tal Ben Chaimem, za přestupní částku téměř osmdesát milionů korun. Celkem Sparta předloni utratila za nákupy nových posil půl miliardy.

Výsledkem těchto fotbalových počtů je v případě Sparty obvykle účetní ztráta od padesáti do dvou set milionů ročně, což je ale vlastně jen pakatel oproti loňským 724 milionům.

„Abyste postavil v Česku velký klub, musíte získávat peníze ze zahraničí. Být úspěšný v evropských soutěžích a dobře prodávat hráče,“ říká fotbalový novinář a zakladatel čtvrtletníku Football Club Karel Häring. „Ostatní příjmy, příjmy z vysílacích práv, lístků, z prodeje dresů, to jsou drobné,“ vysvětluje.

Podle lidí, kteří se dlouhodobě okolo obchodu s fotbalem pohybují, vypadají částky ve Spartě hrozivě, ale prý jen v českých poměrech. „Díra třicet milionů eur? Co to je v evropském měřítku? Pokud Sparta, Slavia mají rozpočet plus minus miliardu korun, nemáme v Lize mistrů co dělat. Pokud se tam někdo dostane, je to obrovská náhoda,“ říká jeden z nejvýznamnějších fotbalových podnikatelů. Uvést jméno nechce, protože by mu to mohlo narušit vztahy. Podle něj to Křetínský myslel správně. Dal do klubu v českých korunách velké peníze, vzal zahraničního trenéra, koupil hráče podle jeho přání a dal jim výplaty blížící se Evropě. „Kdyby mu to vyšlo, mohl zlomit myšlení lidí a přitáhnout k fotbalu další peníze,“ vypráví. „Že si na to vybral špatné lidi, o klub se mu starali kamarádi, kteří fotbal nikdy nedělali, že si povídá s trenéry, jak mají hrát, proč tak mají hrát, co si kde načetl v příručkách, to vše je zase jeho minus,“ říká. „Košťálové, Peltové, to byli vykukové, ale Sparta za nich byla úspěšná. Nejdřív musí klub fungovat, pak se tam můžou peníze utrácet,“ dodává.

Zmíněné duo Vlastimil Košťál a Miroslav Pelta vládlo na Letné do roku 2004, kdy Sparta patřila vydavatelské rodině Diekmannů z německého Pasova. Po prodeji klubu se přesunuli do vedení českého fotbalu. Miroslav Pelta se stáhl z vedení Fotbalové asociace České republiky poté, co ho policie obvinila z machinací se sportovními dotacemi. V současnosti je většinovým majitelem úspěšného fotbalového klubu v Jablonci nad Nisou.

Od koupě Sparty skupinou J&T byl Křetínského zástupcem ve Spartě jeho kamarád Dušan Svoboda. Před Spartou spolu pracovali na tehdy první větší akci, kterou měl Daniel Křetínský v rámci J&T na starosti – na ovládnutí a rozprodeji tehdy nejvýznamnějšího výrobce kondomů a latexových rukavic, společnosti Vulkan v Hrádku nad Nisou. Akce skončila finančním úspěchem a přispěla k tomu, že Křetínský se stal partnerem v J&T. Svoboda od té doby spoluvlastní část původního Vulkanu, obchod s chirurgickými rukavicemi, právě s Miroslavem Peltou, bývalým vládcem českého fotbalu. Z Dušana Svobody, původně daňového poradce, je dnes významný fotbalový funkcionář. Vede mimo jiné asociaci profesionálních fotbalových klubů.

 

Sparta developerská

Majitelé Sparty nicméně budou mít zřejmě brzy šanci významnou část ztrát smazat. S klubem totiž těsně souvisejí dva developerské projekty.

První je možnost zastavět bývalé atletické hřiště vedle fotbalového stadionu na Letné. Areál získalo bezplatně od státu sdružení sportovních oddílů Association Club Sparta Praha v roce 2003 a v roce 2010 jej od sdružení koupila dceřiná společnost fotbalové Sparty za pětatřicet milionů korun. Současná hodnota je zhruba čtyřnásobná. Původní podmínkou státu bylo minimálně deset let provozovat v areálu sport, dokonce hrozilo vracení pozemku, ale Sparta spor ustála a nyní již může na pozemcích stavět. Proti původnímu projektu s obchody a byty se nejprve postavili místní obyvatelé i politici: v nejbližším okolí je totiž vilová čtvrť a už nyní je tam dost rušno. Upravený projekt sedmipodlažního hotelu však prošel a jeho stavbě zřejmě již nic zásadního nestojí v cestě. „Všechny naše připomínky byly architekty do projektu zapracovány,“ říká místostarostka Prahy 7 Lenka Burgerová. Například se sníží západní křídlo budovy, které je nejblíž vilové čtvrti Bubeneč.

Druhým projektem je přestavba jižní fotbalové tribuny. Jde o část stadionu navazující na chystaný hotel sousedící s hlavní letenskou třídou Milady Horákové. Z tribuny by mohla nově vyrůstat administrativní budova s kancelářemi, a to do stejné výšky jako chystaný hotel. Podle generálního ředitele Sparty Františka Čupra je rekonstrukce tribuny ve fázi záměru a nic nebylo ještě definitivně schváleno. „Pokud bychom se rozhodli, že součástí fotbalového areálu bude administrativní plocha, učinili bychom tak z racionálních důvodů z hlediska financování Sparty. Jednalo by se o dodatečný stabilní vysoký příjem, který by nám pomohl stabilizovat hospodářský výsledek,“ vysvětluje ředitel Sparty. Oba projekty mají platné územní rozhodnutí.

 

Televize a diváci

V zahraničí a v atraktivních soutěžích tvoří obzvlášť podstatnou část příjmů profesionálních klubů oči a peněženky fotbalových diváků.

V Česku to je jinak. Většina klubů utrží z prodeje lístků jen jednotky milionů ročně, z prodeje suvenýrů ještě méně. Určitou výjimkou je klub Bohemians, jehož fanoušci patří k těm nejvěrnějším. Co se týče „očí“, tedy prodeje televizních práv, na jeden domácí klub připadá zhruba deset milionů za sezonu. Pro menší kluby je to významný zdroj příjmů, pro ty větší ne. Držitelem vysílacích práv na fotbalovou ligu je až do roku 2024 společnost Pragosport, která je dál přeprodává televizním stanicím. Aktuálně je hlavním partnerem placený kanál O2 TV a jen v menší míře Česká televize.

Pragosport ještě před pár měsíci patřil Jaroslavu Vackovi, přezdívanému „fotbalový ministr financí“. Letitému fotbalovému funkcionáři a zdatnému obchodníkovi s právy na různé sportovní přenosy patří mimo jiné i desetiprocentní podíl na jabloneckém fotbalovém klubu. Vacek na začátku letošního roku Pragosport prodal a majitelem se stala společnost Livesport Invest, kterou ovládá Martin Hájek.

„Livesport je IT firma, ale s velkým přesahem do sportu, proto nám investice do Pragosportu dává do budoucna smysl. V tuto chvíli neplánujeme využívání vysílacích práv pro vlastní potřeby a hodláme plně navázat na obchodní model přeprodeje práv,“ vysvětluje Martin Hájek. Jeho Livesport sbírá, přenáší a zveřejňuje v reálném čase sportovní výsledky z celého světa. Zdrojem příjmů je především prodej reklamy na webech a v mobilní aplikaci Livesportu. Podle Martina Hájka nakupuje Pragosport většinu práv v zahraničí a práva na český fotbal jsou vedle obchodu i otázkou prestiže. Na otázku, zda počítá se zdražováním televizních práv na fotbal, jako k tomu došlo v zahraničí, odpovídá logicky, že záleží na hodnotě značky, zájmu veřejnosti a následně mediálních společností. S tím je v Česku dlouhodobě problém.

Průměrná návštěvnost ligových utkání se dlouhodobě pohybuje okolo pěti tisíc diváků. „Vyšší prestiž českého fotbalu a zájem fanoušků o něj by zatraktivnily televizní práva a bezesporu zvýšily tlak na jejich zhodnocení,“ uvádí Martin Hájek.

 

Od miliardy k přežití

Ale zpět od miliard na zem. Vedle dvou miliardových klubů, Sparty a Slavie, více než půlmiliardové Plzně a dvousetmilionového Jablonce funguje většina prvoligových klubů s rozpočtem mezi padesáti a sto miliony korun ročně. Většina týmů je závislá na podpoře od majitele a sítě spřátelených firem, případně na přiznaných či skrytých dotacích od měst, v nichž fungují.

Posledním příkladem, kdy šlo o holé přežití, je Opava. Místní klub je městem vlastněná společnost a do první ligy postoupil loni. Se zhruba šedesátimilionovým rozpočtem patří k těm nejmenším v nejvyšší soutěži. Letos v únoru město schválilo klubu mimořádnou dotaci ve výši 24 milionů, aby městskou fotbalovou společnost uchránilo před hrozícím úpadkem.

Zastupitel Marek Veselý (ODS) to glosuje lakonicky: „Mejdan skončil, byl čas zaplatit dluhy.“ Sám se tři roky marně snažil dostat k dokladům o hospodaření klubu, městskou firmu kvůli tomu dokonce žaluje. K smlouvám a výkazům se nové vedení města a vyměněné zastupitelstvo dostalo až po loňských volbách. A dodnes se nestačí divit.

Jedna z věcí, která na ně vypadla, je zřejmě virtuální smlouva, na jejímž základě měl opavský prvoligový klub získat 29 milionů z prodeje reklamního prostoru. Na papíře to sice vypadalo, že tyto příjmy pokryjí finančně půlku sezony, ve skutečnosti však neměl klub peníze a neplatil faktury.

„S podporou města a polovičním rozpočtem mohl klub klidně dál fungovat v druhé lize. Jenže někteří jedinci si začali plnit své sny a prvoligové ambice na dluh,“ říká trpce zastupitel Marek Veselý. „Jakmile do toho jednou naskočíte, už je z toho těžké vyskočit,“ dodává. Město nyní hledá partnera, který by na prvoligovém fotbalovém byznysu mohl „vydělávat“ s ním.

Zkrátka – peníze se ve fotbalovém podnikání někdy ztrácejí, ani nevíte pořádně jak.

 

 

Dubnový magazín Reportér přináší i další články o českém fotbalu:

 

Proč pražská Sparta zaostává za očekáváním fanoušků i majitele, si můžete přečíst zde.

 

Jakým způsobem tečou dotace do klubů spojených s politickými a fotbalovými prominenty, si můžete přečíst zde.

Reklama
Reklama
Reklama

Sdílení

Reklama

Podpořte nezávislou žurnalistiku

I díky Vám mohou vznikat finančně náročné texty a reportáže v magazínu Reportér.

200 Kč 500 Kč 1000 Kč Jiná částka

On-line platby zajišťuje nadace Via a její služba darujme.cz

Reklama
Reklama