Haló, tady ČEZ

Byznys

Máloco ilustruje chaos a nekoncepčnost současné politické scény tak přiléhavě jako dění na telekomunikačním trhu. Posledním dějstvím je snaha polostátního energetického kolosu ČEZ stát se čtvrtým mobilním operátorem, která má zjevnou podporu státu. Proč má ČEZ najednou takový zájem? Souvisí to snad s plány na rozšíření jaderné energetiky? V analytickém textu o tom píše novinář, který se tématem dlouhodobě zabývá.

Audio
verze

Příběh zmatků na telekomunikačním trhu by vydal na knihu; její nejnovější kapitolou je aktuální plán, že se polostátní energetický gigant ČEZ stane čtvrtým mobilním operátorem. Počátky tohoto vývoje přitom vedou do politiky – a to, stručně řečeno, zhruba na začátek volebního roku 2017: tehdejší premiér Bohuslav Sobotka vytáhl vysoké ceny mobilních dat jako jedno z možných témat sociální demokracie a tehdejší ministr financí Andrej Babiš se mu ho hbitě pokusil ukrást. Situace se vyvinula v guláš, který postupně semlel jednoho ministra, jednu ministryni a nejméně jednoho náměstka ministerstva průmyslu a obchodu. 

O předsedovi Rady Českého telekomunikačního úřadu (ČTÚ), jenž na trh dohlíží, nemluvě. 

Zůstaneme-li ještě chvíli u gastronomické metafory: maso v dobrém guláši se má dusit pomalu, náš pokrm však není hotov ani po třech letech. A co více – dnes už dokonce ani nevíme, jestli je v hrnci pořád guláš. Do loňského léta se jídlo vařilo bez poklice, pak se přesunulo do uzavřeného a natlakovaného papiňáku, kam šéfkuchař přihodil překvapivé přísady a některé potom zase odebral – aby je posléze do hrnce znovu vrátil. Nejnovější ingrediencí je nejspíš dokonce jaderný reaktor. 

Otázkou dne tak je, zda nám výsledný hlavní chod bude chutnat, nebo nás otráví.

 

 

Jeďte do Polska

Chceme-li dění na telekomunikačním trhu vysvětlit zevrubněji, musíme se vrátit k stavu před čtyřmi lety. Ještě v roce 2016 nabízeli mobilní operátoři za 750 Kč měsíčně neomezené volání a jen 1,5 GB dat (s dvouletým úvazkem). Bezostyšně tvrdili, že mobilní data jsou v Česku drahá, protože jsme specifický trh a máme v zemi příliš mnoho kopců. Podle statistik ČTÚ tehdy Češi v průměru prodatovali 573 MB měsíčně. 

V prvních týdnech roku 2017 se z ceny mobilních dat, jak už bylo řečeno na začátku článku, stalo politikum. Kritická prohlášení tehdejšího premiéra Sobotky a ministra financí Babiše však nakonec vedla jen k neplodným hádkám o to, kdo za situaci může. Korunu všemu nasadil tehdejší náměstek ministra průmyslu Lubomír Bokštefl, který v online rozhovoru na serveru Aktuálně.cz na otázku „Proč nemáme stejné ceny jako v Polsku?“ odvětil: „Drzá odpověď z mé strany, za kterou se omlouvám: Chcete služby jako v Polsku – odjeďte do Polska.“ Odhodlání bránit Bokštefla i jeho nadřízeného, ministra Jana Mládka, vydrželo Sobotkovi asi týden. 

I když tehdejší předseda Rady ČTÚ Jaromír Novák mluvil o naději, že přijde „datové jaro“, jediným výsledkem verbální bouře bylo přijetí novely zákona o elektronických komunikacích, která dala uživatelům právo například odstoupit od smlouvy bez sankce, pokud operátor smlouvu jednostranně změní. Hřebík do rakve nadějí na rychlou změnu zatloukl Úřad pro ochranu hospodářské soutěže, který ústy svého předsedy Petra Rafaje prohlásil, že nemá důkazy o tom, že by se operátoři domlouvali na cenách. Plameny veřejného hněvu pak ještě na chvíli přiživil Andrej Babiš, který se pochlubil, jak pro své úředníky na financích vyjednal s operátorem „polské ceny“ 109 Kč měsíčně za 10 GB dat. 

Něco málo se ale přesto změnilo k lepšímu. Operátoři zdražili. To na první pohled nezní moc pozitivně, avšak ve skutečnosti to znamenalo, že velká trojka mobilních operátorů na jaře představila nové tarify, které sice stály o několik desetikorun více, ale zároveň nabízely výrazně větší datové příděly. Obvykle místo 1,5 GB kolem 4 až 5 gigabytů. Ukázala se tak taktika, kterou operátoři používali i v následujících letech: pomalu a postupně zvyšují objemy dat, která si u nich zákazník může pořídit. O půl roku později T-Mobile hlásil, že průměrná spotřeba dat u jeho zákazníků s novými tarify stoupla na více než dvojnásobek. 

Mýtus, že Češi o více dat nestojí, protože nejsou schopni dočerpat ani své nízké příděly, definitivně padl.

V červenci 2017 pak vydražil Český telekomunikační úřad za více než miliardu korun frekvence v pásmu 3 700 MHz, kterým se tehdy říkalo „vstupenka do budoucích 5G sítí“, tedy sítí nové a rychlejší generace. Koncem léta regulační úřad zveřejnil výsledky svého takzvaného tříkriteriálního testu, zda je český trh dostatečně konkurenční. Verdikt nepřekvapil: Není. Nešlo přitom o maličkost, ale o jeden z kroků, které ČTÚ musí udělat, než může začít podmínky na trhu přímo regulovat – tedy například začít mluvit operátorům do velkoobchodních cen. A to je přitom jedna z mála věcí, kterých se operátoři skutečně obávají.

 

Bez voleb

Rok 2018 nebyl volební (pomiňme z hlediska telekomunikací nezajímavé volby do zastupitelstev a volbu prezidenta), takže drahá mobilní data z projevů politiků víceméně vymizela. 

ČTÚ však začal připravovat zásadní aukci takzvaných 5G kmitočtů (nejprve šlo „jen“ o „celoplošné“ pásmo 700 MHz, které pro mobilní služby mělo uvolnit pozemní televizní vysílání, později úřad přidal i pásmo 3 500 MHz pro vysokorychlostní datové služby). Dražba, jež bude formovat český telekomunikační trh na desítky let, měla podle ČTÚ přilákat na trh čtvrtého velkého operátora. Úřad mu od začátku chtěl usnadnit vstup na trh: ať už vyhrazením části kmitočtů jen pro něj, nebo takzvaným národním roamingem, tedy povinností velké trojky operátorů vpustit na začátku nováčka do svých sítí, aby nemusel s poskytováním svých služeb čekat několik let na vybudování vlastních základnových stanic. 

V kuloárech ministerstva průmyslu sice tehdy koloval i projekt 700NET s nápadem věnovat 5G kmitočty nově vytvořenému státnímu podniku, který by je pak operátorům velkoobchodně pronajímal, ale skoro nikdo jej nebral příliš vážně. Návrat státního operátora typu Český Telecom si nikdo moc nepřál a nebylo jasné, jestli by projekt kvůli nepovolené státní podpoře nesmázla Evropská komise. 

Důkazem ústupu tématu drahých mobilních dat z obliby vládních politiků ovšem byly drobné změny na ministerstvu: tehdejší šéfka resortu Marta Nováková odvolala náměstka „pro internetizaci“ Ondřeje Malého, který do úřadu přišel z Rady ČTÚ a posléze z pozice vládního koordinátora digitální agendy a byl propagátorem myšlenky čtvrtého, plnohodnotného komerčního operátora. Nahradil jej Ivan Pilný, jenž záhy po nástupu do funkce prohlásil, že snižování cen mobilních dat není jeho prioritou. 

 

Prokleté ministerstvo

Rok 2019 ovšem už volební byl – i když se na jaře volilo „jen“ do Senátu a Evropského parlamentu. Není tedy divu, že hned v lednu premiér Andrej Babiš neváhal prohlásit: „Věřte mi, že skutečně je priorita hnutí ANO a moje priorita, abych něco s těmi prodraženými mobilními daty a mobilními operátory udělal.“ Mohlo jít také o manévr, který měl zakrýt prosincové zmatky kolem varování Národního úřadu pro kybernetickou a informační bezpečnost (NÚKIB) před potenciálním rizikem, jež mohou pro kritickou státní infrastrukturu představovat technologie čínské firmy Huawei. Připomeňme, že se Babiš po varování pochlubil tím, že nařídil odstranění všech telefonů čínského výrobce z Úřadu vlády, i když se smartphonů potenciální problém netýkal. 

Tak jako tak – téma drahých dat opět politicky ožilo. 

Hned v únoru zafungovalo „prokletí ministerstva průmyslu“, jež ničí osoby, které tam nastoupí. Ministryně Nováková v pořadu České televize 168 hodin prohlásila dnes už legendární větu: „Čím méně se těch dat používá, protože se jim vyhýbáme, no tak tím vlastně nepřispíváme k tomu, aby byla levnější.“ Neúprosnou „logiku“, že za vysoké ceny si mohou uživatelé, protože drahá data nepoužívají a místo toho používají wi-fi sítě, ministryně neobhájila. Nepomohlo jí ani tvrzení, že šlo o vyjádření vytržené z kontextu – Česká televize ukázala záznam, kde výrok po opakovaných dotazech překvapeného redaktora zopakovala celkem osmkrát. Nováková v úřadu nakonec vydržela až do konce dubna 2019, kdy ji nahradil budoucí superministr Karel Havlíček.

Ve stínu této frašky se ČTÚ dál snažil utahovat šrouby kolem velké trojky operátorů. Po tříkriteriálním testu zveřejnil také analýzu, podle které O2, T-Mobile a Vodafone sice netvoří formální kartel, ale je pro ně dlouhodobě výhodné navzájem si nekonkurovat: pro což existuje krásně krkolomný pojem „tacitní koluze“. Šlo o další střípek v mozaice hodnocení, jež musí úřad vydat, než může případně začít s přímou regulací trhu. 

Možná i kvůli stoupajícímu tlaku ze strany regulátora operátoři v létě 2019 odstartovali datové léto. T-Mobile nabídl v rámci akce zákazníkům na omezenou dobu neomezená data zdarma a Vodafone přišel s balíčky s řadou háčků (zejména nízkou rychlostí stahování dat) pro rodiny či skupiny s více SIM kartami. T-Mobile už po měsíci hlásil, že průměrná spotřeba dat na SIM stoupla na necelých 16 GB za měsíc, za celé léto se pak měsíční průměr pohyboval těsně nad 12 GB na SIM. Mimochodem, 34 procent datových přenosů šlo na vrub videí na YouTube. 

Letní test prověřil, že sítě operátorů nápor neomezeného stahování zvládnou. Od září tedy jeden operátor přišel s nabídkou placených neomezených tarifů, které sice nebyly levné, ale opět zvýšily objem dat, jež (zase za o něco málo vyšší cenu) uživatel dostal. V půlce září se přidal i druhý operátor, jehož tarify se cenově lišily podle rychlosti připojení.

 

Zpackané odvolání

Zatímco však kolem tarifů bylo nečekaně živo, příprava aukce 5G kmitočtů zdánlivě uvízla na mrtvém bodě. ČTÚ na konci srpna vypořádal připomínky operátorů a čekalo se, kdy aukci zveřejněním jejích závazných podmínek odstartuje. Původní plán úřadu, že to bude ještě na podzim, však v říjnu padl. Za odkladem stál ministr průmyslu a obchodu Karel Havlíček, který v následujících měsících několikrát změnil své vysvětlení, proč se mu připravené podmínky aukce nelíbily. Brzy se ovšem ukázaly pravé důvody. 

V listopadu totiž byla novou radní ČTÚ na návrh ministra Havlíčka jmenována právnička Hana Továrková, která hned v prvním rozhovoru pro server Lupa.cz prohlásila, že aukce je do velké míry záležitostí politického rozhodnutí a že se v jejích podmínkách ještě můžeme dočkat změn. Na její slova záhy došlo, když ministr Havlíček oznámil další odklad – a pro změnu jej zdůvodnil tím, že podmínky je potřeba přepracovat, aby se zvýšila šance na příchod čtvrtého operátora. 

Letos v lednu události nabraly rychlé tempo. Ukázalo se, že Havlíček do podmínek z nějakého důvodu prosazuje zvýhodnění menších operátorů, kteří by při zisku kmitočtů v pásmu 3 500 MHz mohli získat velkoobchodní přístup i do sítí velkých operátorů v pásmu 700 MHz. Nemuseli by tedy stavět drahé celoplošné sítě, které se v prvním zmíněném pásmu 3 500 MHz ani postavit nedají (zjednodušeně: vyšší frekvence mají mnohem nižší dosah, takže k pokrytí velkého území by bylo potřeba mít základnové stanice velmi blízko u sebe, což se nemůže vyplatit).

Předseda Rady ČTÚ Jaromír Novák tlaku ministerstva vzdoroval s tím, že menší operátoři by byli přímo závislí na velké trojce, což by situaci na trhu nikam neposunulo. Když Havlíček necouvl, Novák 27. ledna na svou funkci i členství v Radě rezignoval. Havlíček se ho ve stejný den pokusil také odvolat, argumentoval přitom mimo jiné tím, že má od tajných služeb informace o nestandardním průběhu aukce, ale nemůže říct, o co jde, protože to vláda projednávala v utajeném režimu. Dodnes nevíme, o co šlo, pokud tedy vůbec nějaké takové informace existovaly. Pokus každopádně dopadl neslavně, protože Havlíčkův úřad nedokázal odvolání provést podle zákona. Platí tedy Novákovo odstoupení.

 

ČEZ zasahuje

Co se stalo dál? Na Novákovo místo Havlíček obratem dosadil Hanu Továrkovou, jež v půlce března představila nové podmínky aukce. V souladu s Havlíčkovým záměrem zvýhodňovaly případné menší operátory a úplně opouštěly výhody pro potenciálního velkého čtvrtého celoplošného hráče. Den poté vstoupil do hry energetický obr ČEZ. Místopředseda jeho představenstva Pavel Cyrani na tiskové konferenci bez větších detailů oznámil, že polostátní firma má zájem se do aukce 5G kmitočtů přihlásit. „Rozhodneme se až podle přesných podmínek,“ dodal k tomu mluvčí Ladislav Kříž. 

Pro ČEZ přitom byly do té doby telekomunikace spíš okrajovou záležitostí. Ano, elektrárenský kolos provozuje virtuálního operátora, který má asi 125 tisíc SIM karet, a jeho dceřiná firma postavila páteřní síť s 8 500 km optických kabelů, jež má propojit jeho infrastrukturu a do budoucna umožnit chytré řízení distribuční sítě. Avšak proč se ČEZ o aukci zajímá až teď, když během uplynulého roku o ni nejevil zájem? A opravdu by polostátní firma, pro kterou telekomunikace nejsou hlavním předmětem podnikání, měla energii na to, aby nabourala byznys tří zavedených operátorů? S podnikáním státního operátora navíc nemá Česko historicky dobré zkušenosti – viz zmíněný případ někdejšího státního Telecomu. Navíc je otázkou, jak by na přidělení kmitočtů polostátní firmě, a tedy faktickou státní podporu tomuto hráči zareagovala Evropská komise.

Podporu českého státu ovšem ČEZ má. Český telekomunikační úřad pod novým vedením všechny dřívější připomínky zahodil a rovnou představil další, od loňského léta už třetí verzi. Ta do velké míry vychází vstříc tomu, co ČEZ pro případný úspěch v aukci potřebuje. V souladu s připomínkami ČEZ tak ČTÚ do podmínek vrátil vyhrazení části kmitočtů v pásmu 700 MHz pro nového celoplošného operátora. Udělal to přitom stylem Crtl+C – Ctrl+V: téměř doslova do podmínek vrátil pasáže, které z nich v březnu vyškrtl.

Regulátor také přistoupil i na požadavek ČEZ, aby zájemce mohl případně z aukce úplně odstoupit a zaplatit za to jen relativně malou pokutu (začíná na 70 milionech Kč). Zároveň ale ČTÚ v podmínkách ponechal i výše popisovanou podporu menších operátorů. Výsledkem je stvoření, pro které je výraz „kočkopes“ opulentní lichotkou.

ČTÚ oficiálně zvrat zdůvodňuje tím, že se situace na trhu změnila a že má více zájemců, než před třemi měsíci čekal. Jenže to není tak úplně pravda: jediným skutečně novým zájemcem je právě a jen ČEZ. K třetí verzi podmínek sice poslal připomínky i velký rakouský operátor A1, ale jeho podání obsahuje jen tři relativně nevýznamné návrhy, které působí spíše jako „připomínky pro připomínky“. 

Na trhu se navíc spekuluje o tom, že A1 vyjednává o možném partnerství právě s ČEZ – operátor by dodal telekomunikační know-how, které české firmě chybí, a energetický obr by do spolku přinesl zázemí své optické sítě a peněženku. A ještě něco cennějšího – podporu státu. V kuloárech se hodně spekuluje o tom, zda nečekaný zájem ČEZ o aukci nesouvisí s tím, že firma nutně potřebovala vládní podporu svých plánů na stavbu a dostavbu jaderných elektráren. V rámci politického obchodu mohla zaplatit tím, že se přihlásí do aukce, vyhraje, nabídne lidem (aspoň dočasně) nízké ceny a dá vládním politikům příští rok před volbami do Poslanecké sněmovny možnost chlubit se tím, jak krásně dokázali mobilní data zlevnit.

Jisté je, že současné definitivní podmínky aukce, které ČTÚ vyhlásil 7. srpna, umožňují tolik možných scénářů, že se dá jen těžko předpovídat, jak aukce nakonec dopadne. O něco jasněji snad bude po 30. září, do kdy mají zájemci podávat přihlášky.

 

Autor je šéfredaktorem serveru Lupa.cz.

 

 

Reklama
Reklama
Reklama

Sdílení

Reklama

Podpořte nezávislou žurnalistiku

I díky Vám mohou vznikat finančně náročné texty a reportáže v magazínu Reportér.

200 Kč 500 Kč 1000 Kč Jiná částka

On-line platby zajišťuje nadace Via a její služba darujme.cz

Reklama
Reklama