Brzy zjistíme, komu koronavirus ukončí kariéru a koho vystřelí nahoru, říká lékař olympioniků

27. února 2021

Jiří Dostál, vedoucí lékař Centra sportovní medicíny, se zabývá zejména fyziologií ve vrcholovém sportu. Je konzultantem olympijského výboru a vysokoškolským pedagogem.

archiv

V mládí měl vážné problémy se srdcem, kvůli kterým ukončil sportovní kariéru. Je nejdéle žijícím Čechem s implantovaným defibrilátorem. Kdysi se Jiří Dostal, vedoucí lékař Centra sportovní medicíny, sám věnoval atletice, nyní pomáhá vrcholovým sportovcům mimo jiné dostat se zpátky do tréninku po prodělání nemoci covid-19.

V posledních měsících pomáháte sportovcům při návratu k tréninku po prodělání nemoci covid-19. Na co se zaměřujete?

Pokud máte správně řešit onemocnění, tak první, co potřebujete, jsou takzvané guidelines, tedy nějaké postupy či návody založené na „evidence-based medicíně“ (EBM – medicína vycházející z důkazů a faktů – pozn. red.). Jenže ta je bohužel pro koronavirus zatím velmi omezená. Již v létě jsme začali studovat zahraniční literaturu, protože jsme trochu tušili, co v oblasti sportu přijde: česká doporučení neexistovala. Zjistili jsme přitom, že i zahraniční odborná literatura má tyto guidelines nejednoznačné, a proto jsme se rozhodli sepsat naše české. Česká společnost tělovýchovného lékařství je v říjnu publikovala jako doporučení pro návrat po koronaviru. Nyní tedy postupujeme na základě našich zkušeností a těchto guidelines.

To znamená jak?

Sportovci jsou z hlediska akutní fáze onemocnění nepříliš rizikoví a jen velmi málo jich je těžce nemocných, nicméně mají úplně jiné metabolické nároky na návrat. Do tréninku je můžete vrátit, až když jsou opravdu zcela zdraví; v takovém stavu, aby mohli dělat fyzickou aktivitu s velmi vysokou intenzitou. Už v minulosti jsme z onemocnění jako například infekční mononukleóza věděli, že je někdy obtížné vrátit se do tréninku. Ale až do covidu-19 neexistovala pravidla. Každý vám vždycky řekl: Musíte pomalu a závodní sport ještě ne. Ale co to je pomalu? Co znamená „závodní sport“ ještě ne? Navíc pro každý sport je to maličko jinak. Začali jsme tedy narážet na jednoduchou věc, která už tady měla být mnoho let, bez ohledu na koronavirus. Nějaké obecné doporučení, jak se vracet do tréninku po těžké nemoci a co se má všechno při tom kontrolovat.

V minulosti se to neřešilo?

Řešilo, každý rok zde například byla chřipková epidemie a mnoho sportovců mělo rovněž právě infekční mononukleózu. Ve sportovním prostředí se to ale nevnímalo jako závažné, a to i přesto, že doktoři kolikrát říkali: Vy jste se zbláznili, nemůžete je takhle brzo pustit zpátky, to nejde. Devět z deseti sportovců s tím problém nemělo. Jenže pak tu byl jeden až dva, kterým to mohlo ukončit a také ukončilo kariéru.

Dlouhý covid

Na co se tedy soustředíte?

Musíte se zaměřit na nejčastější dvě až tři věci, které provázejí koronavirovou infekci. Zhodnotit, jestli nedošlo k poškození kardiovaskulárního systému. Stejně tak jestli je, nebo není poškozen plicní systém. A pak další věc, všude se o tom píše, nicméně se zapomíná, že koronavirus není respirační virus, ale virus slizničního typu, to znamená, že je na všech sliznicích v lidském těle. A relativně pravidelně vidíme u sportovců i svalové postižení. Zároveň si musíme uvědomit, že je to jenom v uvozovkách sport a my neřešíme kriticky nemocné. To, co je pravda, je, že u sportovců nebývá složitá ta akutní fáze, ale často se nám vrací s takzvaným postvirovým syndromem, nyní se mu slangově říká dlouhý covid.

To jsem právě zaslechla… Že například jedna z reprezentantek měla sice lehký průběh, ale přesto se jí nedaří návrat do tréninku…

Ano, je to tak a není jediná. A bohužel se nám ji nedaří vrátit do tréninku. Člověk se může vrátit do normálního života a do normální práce, i když je trochu unavený. Jenže když je vaší prací profesionální trénink a obecně sport, tedy když se živíte vlastním tělem ve velkém výkonu, tak to nejde. U pacientů, kteří prodělali těžkou infekci, vidíme často dlouhodobé následky, které vyplývají právě z této těžké infekce. Ale to, o čem hovořím já u sportovců, skutečně není problém těžkých akutních stavů. Často je to přesně naopak. Objevuje se u nemocných s lehkým průběhem a odborně se nazývá, jak už jsem řekl, postvirový syndrom.

Ví se, co ho způsobuje?

Podpořte Reportér sdílením článku