Vyzkoušejte Reportér! 20 vybraných článků roku 2020

Nejčtenější

Nabízíme vám vánoční výběr článků, které letos vyšly v magazínu Reportér. Odemykáme investigativní materiály Jaroslava Kmenty, unikátní dvoudílnou reportáž Tomáše Poláčka o cestě s Oldřichem Kaiserem do Polska, historickou reportáž o bitvě na Vítkově nebo třeba článek spisovatele Miloše Doležala – a spoustu dalších zajímavých materiálů.

Odemykáme dvacet reportáží, rozhovorů, příběhů a odhalení, které jsme publikovali v průběhu letošního roku. Přejeme zajímavé čtení a snad si cestu k našim textům budete nacházet i nadále – ať už v tištěné či digitální podobě, případně v audioverzi. Některou z variant předplatného magazínu Reportér si můžete vybrat zde; předplatné časopisu můžete věnovat jako dárek k Vánocům, je také možné darovat předplatné každodenních rozhovorů Reportér Premium.

 

 

 

Nejsem herec, ale podvodník. Cesta s Oldřichem Kaiserem 

Vzkaz v hlasové schránce: „Reportére, já jenom, jestli už máš sbaleno do koncentráku a jestli je ti jasný, že návrat nežádoucí. Ona to sranda nebude – aby sis nemyslel, že pak sepíšeš nějaký vtipný historky. My prostě jen tak pojedeme; jen tak. Vždyť tys tam ještě nebyl, a přitom právě tohle je jediná hmatatelná pravda, jinak ničemu nevěřím. Víš? Víš hovno. Mlčíš. Tak mlč. Mlčení je dobrý, u každýho rozhovoru se musí mlčet. Čau na nádraží.“ Unikátní reportáž Tomáše Poláčka o cestě s Oldřichem Kaiserem do Polska.

 

 

 

 

Navzdory mrazu, navzdory větru: do tábora smrti

Zase už se vrátil do roku 1942. Sedíme v polském vlaku, pomalu pijeme lahváče, já jsem pro tuhle chvíli Žid, on se vžil do role přátelského esesáka – jen když ho naštvu banální otázkou, pohrozí vpíchnutím fenolu do srdce. Jsme už pomuchlaní, zarůstáme, závislácky vyfukujeme páru z elektrocigaret, normální cestující se nacpali do druhé půlky vagonu, ale nikdo si netroufne protestovat. V prvním díle reportáže Oldřich Kaiser pravil: „Osvětim byla hrozná, ale Treblinka horší; tam si jedeš pro smrt, jen to ještě nevíš...“ Toto je díl druhý. Reportáž Tomáše Poláčka.

 

 

 

 

Pan Andrej Chaos Babiš nesnáší porážky

Proč premiér Babiš působí za krize kolem koronaviru chaoticky? Nesnáší porážky a nerad přizná chybu – jenže v realitě krize mu občas nezbývá nic jiného než otočit. Babiš též důvěřuje mediálním poradcům a názor upravuje s ohledem na své voliče. Na premiérovi se projevuje i stres a jeho věk, chce rozhodovat o detailech a má tolik informací, že se v nich sám nevyzná. V analytickém, osobně laděném článku postaveném na zákulisních zdrojích o tom píše novinář Jaroslav Kmenta, jenž ho léta sleduje. 

 

 

 

 

Léto 1420, v Praze je nezvyklé horko

Ta procházka měří šest kilometrů a zvládneme ji za dvě hodiny. Začneme u Hradu na levém břehu vltavském, který obsadili katoličtí křižáci, a skončíme na vrchu Vítkově, kde je překvapivě porazí Jan Žižka s několika desítkami husitů. Vrátili jsme se přesně o šest set let zpátky, je červenec roku 1420, v Praze to vře. Tak pojďme. Historická reportáž Tomáše Poláčka.

 

 

 

 

Příště už Mílovi tykat nejspíš nebudu

Šíleně dlouhý text, který v polovině října zveřejnil Petr Holý na svém webu Nihilista na balkonu, se stal senzací sociálních sítí. Sdílel jej prorektor Univerzity Karlovy či šéfredaktor časopisu Vesmír, přečetlo si jej čtvrt milionu lidí. „Naštvala mě moje bublina, a hlavně někteří lékaři a jeden ředitel nemocnice,“ přibližuje svoje pohnutky autor – někdejší úředník ministerstva vnitra a dnes řidič pražských tramvají. Reportáž Marka Šálka.

 

 

 

 

Plukovník Sanders byl pro mě Santa

Vítejte v Corbinu v Kentucky, kde svou kariéru začal a první KFC vybudoval onen známý usměvavý dědeček s bílými vousy v bílém obleku – colonel Sanders. V městečku mají plukovníkovu sochu, jeho půlmaraton i muzeum KFC. A mnozí si ho dokonce stále pamatují. Pro někoho byl svéráz, někdo si ho pamatuje jako Santu Clause, kterého na Vánoce hrál. Začátky kuřecího fast foodu přitom byly mnohem skromnější, než se dnes může zdát. Reportáž Michaela Durčáka z USA.

 

 

 

 

David Vávra: Člověk by to dožil klidně na vozejku

Loni mu borelióza znehybnila ruce, potom přišel koronavirus, David Vávra se ale nehroutil. Když jsme si začali domlouvat setkání, jednou mi omylem zavolal na zápas fotbalové Bohemky. „Jak hrajou?“ zajímal se okamžitě. Sešli jsme se k povídání, před kterým pravil, že „po hodině každý hovor přestává mít smysl“, ale pak jsme debatovali, dokud nemusel na rehabilitaci; a nestačilo to. K druhému setkání dorazil s dírou v hlavě a o berlích. Rozhovor Tomáše Poláčka.

 

 

 

 

Reportáž z Náhorního Karabachu. Válka bez řešení

„Můj milý. Studoval práva, pak šel na vojnu. K dělostřelectvu. Zbývalo mu odsloužit tři měsíce, když ho 2. října zabili,“ říká mi arménská dívka Gohar u hrobu dvacetiletého mladíka. O Náhorní Karabach – Arcach, jak říkají tomuto území uprostřed Ázerbájdžánu Arméni – se opět bojuje. Je to ale konflikt, který nemá žádné dobré řešení, napsal fotoreportér Stanislav Krupař.

 

 

 

 

Aničko, tvoje děti budou mít šanci na lepší školy

Rok 2020 byl pro mnoho školáků i jejich rodičů docela utrpením. Zároveň ale přitáhl ke vzdělání pozornost široké veřejnosti. Pokud se alespoň zčásti udrží, mohla by přispět ke snazšímu řešení dlouhodobých problémů českého školství, změně stylu výuky i překonání sociální pasti v našem vzdělávacím systému. Analytický článek Roberta Čásenského.

 

 

 

 

Mafián Mogilevič: Hej, Češi, nabízím příměří

Americká společnost Netflix natáčela v Praze dokument o bossovi ruské mafie Semjonu Mogilevičovi; premiéru měl začátkem srpna. Ve spolupráci s Reportérem se podařilo zjistit, jakou dohru měl pověstný policejní zásah proti ruské mafii v restauraci U Holubů v roce 1995. Mogilevič krátce po razii tajně jednal s českými detektivy v Rakousku. Ti na nabízený smír nepřistoupili – a měli těžký osud. Mogilevič si naopak v Rusku užíval bohatství. Investigativní článek Jaroslava Kmenty.

 

 

 

 

Rozhovor. Umělec Epos o poškozování cizí věci

Paragraf 257 znali dobře porevoluční sprejeři: týkal se poškození cizí věci. Osmatřicetiletý umělec Epos 257 patřil k zásadním postavám českého graffiti a dodnes se při svých akcích pohybuje na hraně zákona. Na veřejnosti vystupuje s maskou, ale teď ji na chvíli odkládá a vypráví svůj příběh. Mluví třeba o tom, jak hledal jídlo v kontejnerech a zároveň se hrabal v igelitce plné bankovek. Při jeho slovech občas zatrne. „Ale když už takhle mluvím,“ uvažuje Epos, „asi bych nic důležitého zamlčet neměl.“ Rozhovor Tomáše Poláčka.

 

 

 

 

Jak lidé z StB a šíbři k pozemkům přišli

V červenci skončil soud, který rozplétal kauzu majetku zabaveného komunisty, jenž se měl na základě porevolučních zákonů vrátit původním vlastníkům a jejich dědicům. Potíž byla v tom, že po hlavě rodu Bečvářových, jemuž patřily nejrozsáhlejší polnosti, nezůstali žádní příbuzní, takže za dědice úředník označil cizí lidi a ti pak restituovali. Na restituci pracovala a majetek posléze „zhodnocovala“ pozoruhodná skupina spolupracovníků Státní bezpečnosti a známých pražských šíbrů. Investigativní článek Jiřího Štického.

 

 

 

 

Bez obav, soudruhu, něco jsme se nastříleli

Po pětasedmdesáti letech jsem se pokusil prostřednictvím pamětníků a archivních dokumentů rekonstruovat tragickou událost, která se stala na Vysočině v září 1945. Slavnostní odhalování památníku v Kobylím dole se tehdy proměnilo v horor. Velitel partyzánského oddílu nejprve ujistil organizátory, že to se zbraněmi umí, vždyť se za války něco nastříleli. A pak při slavnostní salvě někdo z nich trefil elektrické vedení. Dráty spadly do davu a změnily se ve smrtící bič. Historická reportáž Miloše Doležala.

 

 

 

 

Kubánci v Litvínově. Počkej na mě, mi amor!

„Amor mio, ty mě tu opravdu necháš samotnou? Proč mi odjíždíš? Lásko, já si pro Tebe k Fidelovi přijedu, jen co budu mít pozvánku. Pak si zajdu na ambasádu do Prahy pro razítko a už poletím, zlato, za Tebou!“ V listopadu uplyne třicet let od chvíle, kdy se všichni Kubánci pracující v Československu museli na příkaz Fidela Castra vrátit domů. Byl mezi nimi i José Ramon López, který tu nechal svou českou dívku. Odjezd Kubánců dokumentoval fotograf Ibra Ibrahimovič ze severních Čech. Reportáž Marka Šálka.

 

 

 

 

Gangster Běla: jak se zrodilo české podsvětí

Nevyřešená vražda policisty v roce 1974, snaha o útěk na Západ v 60. letech, demonstrativní pokusy o sebevraždu, výtržnictví, alkohol, psychiatrie – a patrně začátek korumpování policistů. Magazín Reportér přináší málo známé či zcela neznámé kapitoly z mládí vládce českého podsvětí první půle devadesátých let Antonína Běly. Jde o první část seriálu Odložené případy, v nichž Jaroslav Kmenta mapuje zrod některých novodobých českých zločinů.

 

 


 

5G a tři ženy v ráji. Jak to skutečně vypadá v Jeseníku 

Představte si, že média začnou chrlit zprávy o místě, kde žijete. A že z nich vycházíte jako zabednění magoři, kteří se bojí, že jim sluneční paprsky uškvaří mozek. Něco podobného se přihodilo lidem z Jesenicka, odlehlého regionu za mnoha kopci u hranic s Polskem. Na výzvu místní ženy, která s tímto obrazem nesouhlasí, jsme se do kraje vydali. A našli zde unikátní symbiózu dezinformací, obav z technologií – a taky kouzelného místa a svérázných lidí. Reportáž Marka Šálka.

 

 

 

 

Babišovy dobroty. Vypečené tousty s dotací 100 milionů

Když do hloubky zkoumáte ten příběh, snadno vás napadne oblíbený termín Andreje Babiše – Palermo. Zatímco premiér jím vykresluje nečisté rejdy z dob před jeho vstupem do politiky, onen příběh se odehrál v čase, kdy již v politice působil. A jde v něm o evropskou dotaci pro firmu z holdingu Agrofert, jejž Babiš vybudoval. Proces udělování stomilionové dotace na výrobu toastů byl netransparentní, na ministerstvu se zvláštně měnili hodnotitelé, žádost o peníze hovoří o unikátním vědeckém výzkumu, který vypadá podezřele. A tak dále. Investigativní článek Jiřího Štického.

 

 

 

 

Salafisté od Vltavy. Jak moc je to výjimečný případ? 

V Česku žije přes dvacet tisíc muslimů, mezi nimi se podle odhadů zpravodajských služeb pohybuje pár desítek takzvaných salafistů, zastánců netolerantní a puritánské ideologie spojené s islámem. A i když ani většina salafistů nepatří mezi násilníky, v Praze stanul před soudem Sámer Shehadeh obžalovaný z podpory terorismu. Jde o první případ radikalizovaného potomka arabské rodiny, jenž vyrůstal v Česku. Podíváte-li se na příběh a souvislosti střízlivě a do detailů, jde o výjimečný případ? Článek novináře Pavla Novotného, který se tématem islámu dlouhodobě zabývá.

 

 

 

 

Nejen hospoda v době covidu. Faltýnkovy hříchy na železnici

Předseda poslaneckého klubu ANO má široký záběr aktivit a už i skoro stejně rozsáhlou sbírku průšvihů. Byl namočený do brněnské lobbistické kauzy známé pod jménem Stoka. Pak se zase sešel s ministrem zdravotnictví Romanem Prymulou v nelegálně otevřené hospodě, což byl výsměch všem, kdo dodržovali Prymulou zavedená omezení. Finančně nejzajímavější však bylo působení party známé jako „Faltýnkovi spolužáci“ na české železnici. Popis rozsáhlého systému, jenž v resortu dopravy vznikl, přinesl reportér Jaroslav Kmenta.

 

 

 

 

Nic proti Číňanům, ale... Ať je Krumlov chvíli český!

Do Českého Krumlova jezdívám každý rok, a i když jsem zpočátku váhal, jestli to není vykřičený skanzen, dnes vím jistě, že jde o skvělé místo pro život. A úplně nejlepší je Krumlov opravdu právě teď. Ve všední dny se kolébají středověkými uličkami kachny pátrající po turistech, kteří by jim hodili palačinku. V pátek odpoledne pár stovek turistů dorazí – českých. A nadšených. Město věří, že krizi zvládne i díky nim. Reportáž Tomáše Poláčka.

 

 

Milé čtenářky, milí čtenáři, děkujeme za přízeň.  A těšíme se na další setkávání s vámi v roce 2021!

 

 

Reklama
Reklama
Reklama

Sdílení

Reklama

Podpořte nezávislou žurnalistiku

I díky Vám mohou vznikat finančně náročné texty a reportáže v magazínu Reportér.

200 Kč 500 Kč 1000 Kč Jiná částka

On-line platby zajišťuje nadace Via a její služba darujme.cz

Reklama
Reklama