Start. Covid a cestování v roce 2021

Lidé

Lidé by po dlouhé izolaci chtěli znovu vyrážet na cesty. Brzdí je však obavy z komplikací i nepřehledné podmínky v jednotlivých zemích. Aerolinky a pojišťovny se snaží rizika co nejvíce eliminovat. Pomoci by měl i jednotný certifikát pro cestování, který koncem dubna schválil Evropský parlament. Blíží se tak chvíle, kdy si budeme moci zase zajet k moři? Zatím můžeme opatrně doufat a modlit se, ať nám to vývoj zase nepokazí.

img DALŠÍ FOTOGRAFIE V GALERII
Audio
verze

Večer se rozmyslíme, ráno poletíme… Od dob, kdy šlo okamžitě vyrazit do spousty zemí jen s mobilem, kartou a pasem, neuplynulo ještě ani osmnáct měsíců. V praktické podobě se ovšem cestování vrátilo spíš o osmnáct let nazpět.

Znovu je potřeba mít důkladný itinerář, provést pečlivé přípravy a vézt s sebou pro jistotu desky plné dokumentů. Změnil se jen charakter cestovatelských příprav, místo procházení turistických tipů v knižním průvodci Lonely Planet potřebujeme každý den hlídat podmínky vstupu do země, požadované testy a místní pravidla na webových stránkách příslušných úřadů. K mobilu, kartě a pasu je tak potřeba přidat minimálně ještě jistotu spolehlivého internetového připojení a obrovskou dávku trpělivosti. Cestování v době covidové je komplikovanější, dražší i mnohem vzácnější než dříve.

Dobře to mohou ilustrovat například čísla z pražského Letiště Václava Havla. Za celý loňský rok na Ruzyni odbavili 3 665 771 cestujících, což je o 79 procent méně než v roce 2019. Obrovské poklesy zaznamenaly i největší světové dopravní uzly. Například Hartsfield-Jackson v americké Atlantě, což bylo největší letiště světa více než dvacet let, až do roku 2019, přišlo loni o více než šedesát procent cestujících. Americká a čínská letiště, která světovému pořadí dominují, se přitom mohou opřít i o vnitrostátní provoz. To české musí spoléhat jen na cesty do zahraničí. Letos v prvním čtvrtletí se z Prahy nejčastěji létalo do Dubaje, Amsterdamu, egyptské Hurghady nebo do Moskvy (viz tabulka Top 10 destinací).

Za první čtvrtletí roku 2021 zaznamenalo ruzyňské letiště pokles počtu odbavených cestujících proti loňsku o devadesát procent, nicméně i tak se na něj zase letos na přelomu dubna a května postupně vracel život. „Aktuálně mohou cestující využít přímá spojení do více než třiceti destinací. Jedná se především o linky do významných evropských měst, jako jsou Amsterdam, Paříž nebo Frankfurt, která slouží i jako přestupní body do navazujících destinací,“ říká mluvčí letiště Kateřina Pavlíková. Dálkovým letům vévodí Dubaj a Dauhá, odkud řada cestujících pokračuje dále, především do asijských zemí. Přibýt mají úplně nová spojení do Bukurešti a snad i do Antalye. „Očekáváme, že by v následujících obdobích mělo dojít k obnovení spojení do oblíbených letních destinací. Cestující tak budou moci využít navíc například linky do Chorvatska, na Maltu či řecké ostrovy. Vrátit by se měla i další spojení po Evropě, například do Barcelony, Rigy či na Island,“ vypočítává mluvčí letiště. Spouštění dálkových spojení bude podle Kateřiny Pavlíkové trvat déle, záviset bude na poptávce i situaci v Evropě i v cílových zemích. Již teď je ale jisté, že se letos neobnoví žádné přímé lety do USA.

 

 

Pro cestující platí, že by měli být na letišti s dostatečným předstihem, protože ke standardním procedurám, jako je pasová a bezpečnostní kontrola, přibyly také ty „covidové“. Při odbavení se ověřují vstupní podmínky do cílových zemí, které se velmi často mění, kontrolují se také negativní testy nebo osvědčení o očkování či již prodělané nemoci. Letiště zavedlo řadu hygienických opatření, ta se týkají i salonků, které jsou ovšem stále v provozu.

Podle Kateřiny Pavlíkové průzkumy jasně ukazují, že lidé cestovat chtějí. Letiště ovšem očekává, že vzhledem k omezení zůstane míra provozu pro letošek zhruba na loňské úrovni. „Věříme ale, že při jasně definovaném a koordinovaném postupu napříč Evropou už brzy přivítáme více pasažérů, kteří budou přilétat či odlétat,“ vyjadřuje naději na zlepšení mluvčí ruzyňského letiště. Optimistická byla i její kolegyně z největší české letecké společnosti. „Předpokládáme, že letošní sezona bude silnější. Loni se provoz v létě nedostal ani na dvacet procent roku 2019, letos očekáváme vzestup na zhruba šedesát procent ve srovnání se zmiňovaným předloňským rokem,“ říká mluvčí skupiny Smartwings Vlaďka Dufková.

 

Nebojte se letět!

Na jedné straně je velká touha po zahraniční dovolené, na té druhé pak obava z toho, že cestu může na poslední chvíli zhatit nemoc či pozitivní test na koronavirus.

Cestovatelé se bojí, že mohou přijít o peníze. Aerolinky chtějí obavy klientů rozptýlit a povzbudit je k nákupu letenek. Proto v drtivé většině garantují klientům možnost přeložit si let na jiný termín, některé společnosti nabízejí i vrácení peněz.

„Cestující, kteří mají termín odletu do 31. prosince 2021, si mohou svůj let přebookovat až o 36 měsíců,“ říká za společnost Emirates šéf jejího českého zastoupení Bořivoj Trejbal. V případě, že klienti kupovali letenky přímo u aerolinky, ať už na přepážkách, nebo online, mají prodloužení možnosti odletu garantováno automaticky. Pokud kupovali let u cestovní kanceláře či jiného prostředníka, bude lepší je kontaktovat, aby si zajistili, že se na ně budou vztahovat všechny aktuální garance.

Bořivoj Trejbal zároveň zdůrazňuje, že se společnost Emirates už do loňského listopadu vyrovnala s klienty, kterým musela zrušit lety v důsledku koronavirové pandemie. „Během sedmi měsíců jsme celosvětově vyřídili téměř 1,7 milionu žádostí a vrátili v přepočtu čtyřicet miliard korun. Krom toho jsme vyřídili přes 130 tisíc dotazů spojených s refundací a zpracovali žádosti týkající se téměř čtyř milionů letových poukázek,“ říká šéf českého zastoupení aerolinky.

Firma podle něj usiluje o co největší posílení důvěry v cestování, a i proto klientům nabízí časově neomezené multirisk pojištění, které kryje náklady spojené s onemocněním covid-19.

Česká letecká společnost Smart-wings nabízí podle své mluvčí Vlaďky Dufkové možnost změny termínu u letů s termínem odletu do letošního 30. června. Náhradní let se pak musí uskutečnit do konce března příštího roku. Nezáleží přitom, zda mají klienti letenky již zakoupené, nebo si je pořídí kdykoli až do konce června. „Uvědomujeme si, že flexibilita je nyní pro cestovní plány našich klientů to nejdůležitější,“ říká Vlaďka Dufková s tím, že podmínky letů po letošním 1. červenci bude firma aktualizovat v závislosti na vývoji situace.

Možnost přesunu letů nabízí valná většina leteckých společností, a to včetně nízkonákladových. Před pořízením letenek je však dobré pečlivěji než obvykle prostudovat, jaké přesné podmínky platí pro konkrétní termíny zakoupení i odletu.

Zkušenost z loňského roku ukazuje, že je o něco jistější koupit letenky přímo u aerolinek než přes zprostředkovatele. Cesta k náhradě utracených peněz je tak přinejmenším o jeden mezikrok kratší.

 

Pojistky proti zrušení

Touze po snížení rizika vycházejí vstříc i pojišťovny, které nabízejí pojištění dovolené proti zrušení. Zájem klientů podle nich výrazně stoupá. „Souvisí i s tím, že klienti čelí vyššímu riziku onemocnění před odjezdem na dovolenou,“ říká Marie Petrovová, mluvčí pojišťovny Allianz. „Pojištění se vztahuje na cenu celého zájezdu, samostatné letenky nebo jízdenky či na úhradu za ubytování. Pojistit lze i zaplacenou zálohu nebo doplatek,“ vypočítává Marie Petrovová.

Důvodem k uplatnění pojistky storna zájezdu může být akutní onemocnění, úraz či úmrtí v rodině, ale také značná škoda na majetku způsobená vykradením či živelní pohromou. A vztahuje se i na to, když pojistná událost postihne spolucestujícího. Pokud tedy například někdo v rodině onemocní, kryje pojistka i ostatní členy. O proplacení zmařené cesty mohou pojištění klienti žádat i tehdy, když jim v odletu či odjezdu zabrání například dopravní nehoda nebo náhlé propuštění z práce či žádost o rozvod. Pojišťovna Allianz pak podle mluvčí kryje osmdesát procent vynaložených nákladů.

Podmínky pro pojištění storna cesty se mezi pojišťovnami liší, obecně však platí, že je potřeba pojistku uzavřít velmi brzy po zakoupení zájezdu, objednání pobytu či koupení letenek. „Podmínkou je, aby bylo toto připojištění sjednáno do tří dnů od zakoupení cestovní služby, tedy letenky, ubytování a podobně,“ říká Ladislav Bělina, produktový ředitel pojišťovny Slavia. Pokud si kupujete letenku či zájezd čtrnáct a méně dní před odletem, musíte se pojistit dokonce v ještě kratší lhůtě, už do 24 hodin. Firma také zřídila službu Covid Assistance, kde klientům nabízí v češtině informace o situaci v dané zemi či pomoc s objednáním testů v místě pobytu. Podle Ladislava Běliny je o tuto službu mezi klienty pojišťovny zájem, stejně jako o speciální pojištění individuálních dovolenkových cest autem.

Pojistit se lze i proti nečekanému prodloužení pobytu v cizině, například kvůli zrušeným letům nebo jiným cestovním omezením. Důležité ovšem je, aby se lidé podrobně informovali o podmínkách svého pojištění, může se totiž stát, že například při cestách do zemí s vysokým a velmi vysokým rizikem nákazy, kterých je dnes drtivá většina, nemusí pojistka vždy krýt komplikace spojené právě s covidem.

 

Stohy papírů, spousta peněz

Zrušení či nutný odklad dovolené nejsou jediným problémem, se kterým se mohou cestovatelé potýkat. V současné době narážejí také na řadu omezení a dodatečných nákladů, které jejich přesuny provázejí. „Dlouho jsme věřili, že se dostaneme o jarních prázdninách na hory, ať už u nás, nebo v Rakousku či později ve Švýcarsku, to všechno padlo buď kvůli zavřeným sjezdovkám, nebo karanténám,“ popisuje pětačtyřicetiletá manažerka Eva Nováková, proč se její rodina rozhodla nakonec v únoru vyrazit na deset dnů do Karibského Nizozemska. „Na cestu jsme měli tlustou složku různých dokumentů a potvrzení, a i tak jsme si nebyli jistí, zda nám někde nebude něco chybět,“ říká a vypočítává, co musela mít čtyřčlenná rodina s sebou. PCR test před odletem, který nesměl být starší než 72 hodin. Antigenní test ne starší než čtyři hodiny před odletem, který vyžadovalo Nizozemsko, přes něž rodina letěla. Souhlas rodičů k otestování jejich nezletilých dětí. Prohlášení o zdravotní způsobilosti pro úřady karibského ostrova. Na místě zařízené PCR testy pro návrat do České republiky, které musela rodina objednat tak, aby stihly přijít výsledky a zároveň odběr vzorku nebyl ve chvíli, kdy přijeli na ruzyňské letiště, starší než 72 hodin. Bylo to organizačně náročné i docela nákladné. Jen samotné PCR testování na cesty oběma směry pro čtyřčlennou rodinu vyšlo na více než dvacet tisíc korun. Další PCR testy pak bylo třeba zaplatit pro ukončení povinné karantény po návratu.

Letecky přes Amsterdam s kombinací dvou testů (tato povinnost byla mezitím zrušena a pro letecký tranzit nyní stačí jen PCR test) cestoval i osmatřicetiletý programátor Lukáš Krula, který s rodinou strávil dva měsíce v Kostarice, odkud mohl díky svému povolání i pracovat. „Samotný příjezd do Kostariky není podmíněn žádnými testy, na letišti cestující projdou bránou, která měří teplotu. V zemi jsou nastavena bezpečnostní opatření, která místní lidé opravdu dodržují. V obchodech a restauracích se nosí roušky, při vstupu měří teplotu bezdotykovými teploměry,“ vypráví Lukáš Krula. Stejně tak měřili teplotu i poskytovatelé ubytování, ať už v hostelech, nebo majitelé nemovitostí, kteří je pronajímají přes platformu Airbnb.

Přísnější režim při příjezdu panuje například při cestách na Bali. „Přiletět lze pouze do Jakarty a tam je povinnost strávit pět nocí v hotelu,“ popisuje sedmapadesátiletý dobrodruh a podnikatel Miloš Černohorský, který v místě buduje resort orientovaný na spirituální turistiku. „Díky mým balijským přátelům jsem ovšem dostal tip na hotel, kde se dalo plavat v bazénu a dát si v baru pivo. Takže se ta karanténa dala vydržet,“ směje se muž, jenž se v oblasti pravidelně pohybuje už dvacet let. Také na Bali jsou platná různá omezení jako například nošení roušek. V přístupu k pandemii se ovšem místní lidé od Evropanů liší. „Řekl bych, že nejsou tak vyděšení, což souvisí s celkovým přístupem k životu,“ líčí Miloš Černohorský.

Turecko, další z oblíbených destinací českých cestovatelů, původně chtělo rozvolnit už během jara. Pak se ale epidemiologická situace opět výrazně zhoršila, na počátku května byl v zemi vyhlášen tvrdý lockdown.

Cestování do Velké Británie bude nejspíš i nadále pro obyvatele Česka komplikované karanténami. Země prochází postupným procesem rozvolňování proticovidových opatření a podle Michala Žižlavského z české ambasády v Londýně se zatím drží naplánovaného scénáře. Pokud tomu tak bude i nadále, měla by se 17. května Británie otevřít i mezinárodnímu cestování. Británie si také rozdělí země do různých stupňů. Lidé přijíždějící ze „zelených zemí“ – kam ovšem Česko téměř jistě patřit nebude – budou sice potřebovat testy před příjezdem i po něm, ale vyhnou se karanténě. Cestující z „oranžových“ zemí budou muset být v domácí karanténě, ti „červení“ pak zamíří do karantény v úřady vybraných hotelech. Konkrétní pravidla pobytu na Britských ostrovech se liší podle toho, zda budou lidé setrvávat v Anglii, Skotsku, Walesu, nebo v Severním Irsku, upozorňuje česká ambasáda v Londýně.

Režimy pro příjezd se ve světě dramaticky liší. Prakticky uzavřené byly pro příjezdy například Austrálie a Nový Zéland, ovšem zároveň také patří mezi země, které jsou nejbezpečnější. Na evropském seznamu bezpečných světových destinací je na počátku května doplňovala ještě Korea, Singapur, Thajsko. Do všech těchto zemí je ale potřeba spe--ciální povolení ke vstupu a všude platí povinná karanténa. Za bezpečný je označen ještě Vatikán, což je ovšem zcela specifické území.

Na opačném pólu bylo začátkem května čtrnáct zemí, kam česká vláda zakazovala svým občanům cestovat. Šlo převážně o africké země a k zakázaným zónám patřil i populární ostrov Zanzibar. Dále pak jihoamerické státy Brazílie, Kolumbie a Peru. A konečně Indie, která uprostřed jara prožívala nejhorší vývoj pandemie: objevila se tam nová varianta viru, jež podle předběžného zkoumání z konce dubna mohla přispívat k rychlejšímu šíření infekce. Ostatně právě příchod nových mutací, které by byly nakažlivější a na něž by dosavadní vakcíny nemusely dobře fungovat, vzbuzoval uprostřed jara největší obavy, přestože počty nakažených v evropských zemích převážně klesaly. Nebylo samozřejmě jisté, že se nějaká nová nebezpečná mutace v Evropě začne silně šířit – pokud by se to ale stalo, podmínky pro cestovatele by se určitě změnily.

 

Evropský cestovní guláš

Pravidla pro vstup a pobyt se na začátku května lišila i v rámci zemí Evropské unie. Navíc se mohou a pravděpodobně i budou do začátku turistické sezony měnit podle pandemické situace v celé Unii i v jednotlivých zemích. Obecně platilo, že cestovatelé se musejí prokázat negativním testem, lišily se ovšem jejich časové podmínky a i to, kde jaké testy uznávají. Některé země navíc vyžadovaly karanténu.

Například pro cesty do Chorvatska v době uzávěrky Reportéra platilo, že cestující potřebují negativní PCR nebo antigenní test na koronavirus, v obou případech ne starší než 48 hodin, potvrzení o očkování nebo potvrzení o prodělání covidu-19, které dokazuje pozitivní test na koronavirus ne starší než 180 dnů a ne novější než 11 dnů. K tomu by návštěvníci měli omezit na minimum kontakty s dalšími osobami a čtrnáct dnů po vstupu si měřit ranní teplotu. Pokud přesáhne 37,2 stupně, mají povinnost kontaktovat místního lékaře či epidemiologa.

Obdobná pravidla – tedy potvrzení o očkování, prodělání covidu nebo negativní test – začala platit na počátku května i pro vstup do Bulharska. „Vláda chce tímto krokem umožnit začátek turistické sezony v zemi,“ říká zástupce velvyslance Petr Vávra. „Ministerstvo cestovního ruchu připravilo soubor pravidel, kterými by se měli řídit jak poskytovatelé ubytování, stravování a dalších služeb, tak i domácí a zahraniční turisté,“ doplňuje. Opatření jsou k dispozici na stránkách tamního ministerstva a jsou celkem v osmi jazycích, čeština mezi nimi ovšem není. Vedle obvyklých opatření je zde například i doporučení, aby lidé, pokud mohou, raději chodili v hotelech po schodech namísto ježdění výtahem.

Představitelé rumunské vlády plán rozvolňování do konce dubna neuvedli, vše bylo v jednání. „Uvolňování či zpřísňování restrikcí je v kompetenci jednotlivých žup dle míry počtu nakažených,“ vysvětluje konzulární úřednice Marie Tománková.

V Rakousku, kde počet ubytovaných Čechů v předcovidovém roce 2019 překročil hranici jednoho milionu, se na turistickou sezonu začátkem května teprve chystali. „Rakousko se pro turistický ruch otevírá 19. května. To by měla být zrušena i karanténní povinnost. Pro vstup bude potřeba buď test, potvrzení o očkování, nebo potvrzení o prodělání covidu. Je pravděpodobné, že se turisté během pobytu budou muset některým z dokladů prokázat například při návštěvě restaurace atd. Přesná metodika ještě není stanovena,“ říká Kateřina Vlčková z turistické centrály Österreich Werbung. Tamní podnikatelé v cestovním ruchu podle ní už přes rok pracují na hygienických a bezpečnostních opatřeních, aby letní sezona 2021 mohla proběhnout. „Nastartování turistického ruchu je pro Rakousko velmi důležité. Příjmy z něj a navazujících oborů tvoří více než patnáct procent HDP,“ říká Kateřina Vlčková. Přestože je Rakousko pro Čechy stále spíše zimní destinací, počet letních dovolených u jižních sousedů stále stoupá. Podle posledních dostupných dat z předcovidového období mířilo k jižním sousedům 58 procent návštěvníků z Česka v zimě a 42 procent v letní sezoně.

Tranzit přes Maďarsko probíhá podle českého konzula Juraje Vargy bez problémů. „Lázně a restaurace jsou zavřené, hotely nesmí přijímat hosty. Tím je turismus prakticky znemožněn. Kontroly na hranicích a tím i podmínky vstupu zůstanou do 23. května 2021. Pak bude záležet na pandemické situaci. Dopředu nelze nic předvídat, jenom doufat, že se to zlepší,“ říká Juraj Varga.

„Řecko má vypracovaný plán pro rozvolnění koronavirových opatření, který je již částečně implementován. Snaží se směřovat k tomu, aby usnadnilo cestování do země k 15. květnu, kdy v Řecku začíná letní sezona,“ říká český velvyslanec v Aténách Jakub Karfík. Země zatím na rozdíl od jiných evropských států neuznává antigenní testy a vyžaduje při příjezdu negativní PCR test. To se ovšem může změnit, pokud projdou společná celoevropská pravidla. Český velvyslanec také upozorňuje na povinné nošení roušek. „Je důležité, aby cestovatelé nařízení respektovali, protože jejich nedodržování bývá v Řecku okamžitě pokutováno. Například za nenošení ochranných pomůcek dýchacích cest mohou dostat turisté pokutu až tři sta eur,“ varuje Jakub Karfík.

Od poloviny února do konce března komplikoval českým cestovatelům život zákaz vstupu do Německa. Ten již pominul, i tak ale na začátku května platilo, že cestující musí před příjezdem vyplnit speciální formulář a mít negativní test nebo lékařské potvrzení, že nejsou nakaženi. To nesmí být starší než 48 hodin. Výjimku mají mimo jiné ti, kdo „zemí pouze projíždějí a co nejrychleji ji zase opustí“. To je důležitá informace pro obyvatele Česka mířící autem například do Švýcarska, Francie, Španělska, ale třeba i do Itálie nebo do Tyrolska, které je přes léto pro Čechy druhým nejoblíbenějším rakouským regionem hned po Salcbursku.

Pro delší pobyt v Německu povinnost testů či lékařského osvědčení platí. A jak upozorňuje Robert Otepka, první tajemník konzulárního oddělení na ambasádě v Berlíně, podmínky případných karantén si určují jednotlivé spolkové země: „Existuje tak šestnáct zemských nařízení upravujících karanténní podmínky.“

Francouzský prezident Emmanuel Macron nedávno oznámil, že jeho země se chce pro turisty otevřít 9. června. Podmínkou příjezdu prý bude negativní test nebo potvrzení o vakcinaci. Ještě dříve by se měla ve Francii otevřít některá muzea či divadla. Na konci června by podle scénáře nastíněného prezidentem měla padnout i veškerá omezení nočního života. Pravda ovšem také je, jak připustil i francouzský prezident, že země na tom není příliš dobře s počty nakažených, a to ani ve srovnání se sousedy. „Vzhledem k sanitární situaci a její variabilitě je obtížné predikovat, jaká budou opatření pro letní sezonu, vše závisí na uspokojivém vývoji z hlediska počtu infikovaných,“ říká vedoucí konzulárního oddělení na české ambasádě v Paříži Dana Dedková.

Při cestách do Itálie se musejí cestující prokázat negativním testem, následně být pět dnů v karanténě a pak test opakovat. Tato pravidla platí do 15. května a v době uzávěrky článku nebylo známo, zda se po tomto datu předpisy změní. Přijíždějící musejí také vyplnit speciální formulář a v zemi rovněž existovala určitá omezení při přejezdech mezi jednotlivými regiony.

Rovněž při cestách do Španělska musejí lidé vyplnit speciální příjezdový formulář. Specifikem ve srovnání s jinými zeměmi je fakt, že Španělsko neakceptuje antigenní testy, je potřeba prokázat se negativním PCR testem, který nesmí být v okamžiku vstupu do země starší než 72 hodin. Země uznává i některé další varianty testů, nikoli však v Česku běžně používané antigeny. PCR test musí předložit i lidé, kteří již covid prodělali. Určité výjimky platí pro přijíždějící pozemní cestou, těch je však z Česka jen málo.

 

Jeden systém

Zjednodušeně řečeno, co země, to trochu jiná pravidla, lhůty a požadavky, které se navíc neustále vyvíjejí. Rozdílné předpisy jsou vedle obav z onemocnění či ze zrušení cesty další věcí, která cestování komplikuje.

Proto evropské orgány usilují o nastolení jednotného postupu. V březnu Evropská komise předložila návrh na vytvoření certifikátu, který by podmínky sjednotil a cestování v rámci kontinentu zjednodušil.

Návrh na konci dubna prošel úpravami a schválením v Evropském parlamentu. Ten nyní bude vyjednávat s Radou ministrů EU, tedy se zástupci členských států, o konečné podobě nařízení, kterým by se zavedl „certifikát EU pro covid-19“. Tento dokument v papírové či digitální podobě by měl obsahovat informace o očkování cestujícího, případně o negativním testu či prodělané nemoci.

Podle evropských poslanců by držitelé certifikátu neměli v zásadě podléhat dalším omezením, jako jsou extra karantény nebo dodatečné testování. „Členské země budou i nadále moci vyhlásit nějaká individuální opatření, například v případě výskytu různých mutací či lokálních ohnisek viru. Cílem ovšem je, aby evropské země uznávaly certifikát a aby informace v něm byly považovány za dostatečné,“ říká český europoslanec z KDU-ČSL Tomáš Zdechovský.

Parlament rovněž vyzývá členské země, aby zajistily dostupné a ideálně bezplatné testování. Nechce, aby byli lidé ve volném pohybu omezováni na základě svých finan-čních možností nebo toho, zda už byli očkováni. Česká republika ovšem ve své předběžné pozici pro jednání namítala, že vystavování certifikátu zdarma neodpovídá národní praxi. Ze znění stanoviska, které má Reportér k dispozici, nevyplývá jasně, zda Česko rozporuje i významné zlevnění testů.

Evropské orgány mají za cíl, aby jednotná pravidla pro evropské cestování platila už od 1. července. „Je to velmi ambiciózní termín a lze pochybovat o tom, zda se to podaří. Ale musíme se snažit dělat všechno pro to, abychom to do začátku letní sezony stihli a lidé místo dovolených nezůstávali v dalších karanténách. Proto bylo projednání ve zrychleném režimu,“ popisuje europoslanec Zdechovský. Důležité ovšem také bude, jak flexibilní budou národní úřady.

Pokud k dohodě evropských zemí dojde, měly by všechny automaticky uznávat očkování látkami schválenými Evropskou lékovou agenturou (EMA). Tam patří všechny vakcíny podávané v Česku. Zda budou uznávat například i vakcíny ruské nebo čínské, by mělo být na úvaze jednotlivých zemí. S napětím tak na jejich rozhodnutí budou čekat například turisté z Maďarska, kde se poměrně masivně očkovalo právě čínskými látkami a ruským Sputnikem V. „Od začátku jsme na parlamentní úrovni varovali, že jistotu dávají pouze vakcíny schválené EMA, takže by teď neměl být nikdo překvapený,“ říká Tomáš Zdechovský.

 

První, nebo druhá?

Součástí finálního vyjednávání o podobě a funkcích certifikátu bude i diskuse o tom, zda mají být lidé považováni za naočkované už po první dávce vakcíny, jedná-li se o vakcínu dvoudávkovou. Některé země považují za jistější, aby se počkalo až na dobu dvou týdnů po druhé dávce vakcíny, kdy ochrana dosáhne nejvyšší účinnosti.

Tématem pro přemýšlení se během května také stane, kdy se na očkování přihlásit. Mezi první a druhou dávkou je u nyní v Česku nejpoužívanější vakcíny Pfizer odstup zhruba šest týdnů, a lidé se proto budou snažit naplánovat si očkování tak, aby jim druhý termín nekolidoval s dovolenou, případně očkování odložit až po návratu. Předseda České vakcinologické společnosti Roman Chlíbek doporučuje aplikaci první dávky co nejdříve. „Už ta přinese výrazný benefit pro cestovatele a zajistí mu bezpečnější dovolenou,“ říká. Platí ovšem, že vakcína není účinná hned, ale zhruba dva týdny po podání.

Profesor Chlíbek zároveň ujišťuje, že očkování nemůže pozitivně ani negativně ovlivnit výsledek PCR nebo antigenních testů. Není se tedy třeba obávat, že by člověku po první dávce vyšly při letních cestách výsledky jinak, než by měly.

Léto 2021, které se blíží, rozhodně nebude takové, na jaké jsme byli zvyklí. Ale pomalu by nás už mohlo začít vracet do normálnějších časů. Přinejmenším v to můžeme doufat.

 

Eva Mrázková, která spolupracovala na tomto článku, studuje žurnalistiku na FSV UK.

 

 

 

Rozhovor

 

Počítejte s rizikem změn

 

Rakousko, Chorvatsko, Tanzanie... Konzulární odbor ministerstva zahraničí shromažďuje informace o cestování z celého světa. „Pozor, situace se může rychle měnit,“ varuje turisty šéf odboru Pavel Pitel.

 

Kolik novinek o zpřísnění či usnadnění cestování zpracujete za jeden den či týden?

Dostáváme každý týden informace ze všech zastupitelských úřadů a hlavních konzulátů, kterých je zhruba sto dvacet. V případě, že se v dané zemi situace dynamicky vyvíjí, máme aktualizace třeba i každý den. Jen za jedno dopoledne se jich objeví třeba dvacet. Proto také nyní vkládají informace na stránky MZV přímo jednotlivá zastoupení.

 

Liší se pozornost věnovaná jednotlivým zemím?

Největší pozornost je věnována vývoji v sousedních zemích a v oblíbených destinacích českých turistů.

 

Jak často jste v přímém kontaktu s českými cestovateli?

Už před rokem jsme zřídili call centrum ministerstva zahraničí a odbavujeme mezi 700 až 800 hovory denně. Zájem je obrovský, volající musejí někdy i docela dlouho čekat na lince, přesto lidé stojí o kontakt s živým operátorem.

 

Jak Česká republika posuzuje situaci v jiných zemích?

Připojili jsme se k celoevropským kritériím. Tam jsou pravidla pro země EU nastavena jasně: je to čtrnáctidenní incidence nových případů v kombinaci s mírou pozitivity testů. Data sbírá Evropské středisko pro prevenci a kontrolu nemocí (ECDC), publikuje je každý čtvrtek a také vydává příslušné mapy. Týká se to jen pevninského území evropských států, zámořské části jsou brány stejně jako „zbytek světa“.

 

A jak je to tedy se zbytkem světa?

Zde platí, že je několik málo zemí, které jsou „zelené“, všechny ostatní jsou pak považovány za země s velmi vysokým rizikem nákazy. Samostatnou kategorií jsou pak země „černé“, kam Česká republika svým občanům cesty přímo zakázala.

 

Pomohlo by turistice zavedení certifikátu EU pro covid-19?

Věříme, že ano. Přinejmenším v tom, že by byly podmínky cestování o něco předvídatelnější. Náš resort určitě patří mezi podporovatele takového opatření, protože lidé budou moci ověřitelně prokázat, že nepředstavují pro navštívenou zemi žádné nebo jen velice nízké riziko.

 

Jaké situace jsou z konzulárního hlediska nejproblematičtější?

Pro nás je komplikované období vždy, když se rychle mění situace v místech, kam naši obyvatelé nejčastěji jezdí. Bylo to, když dobíhala letní sezona například v Chorvatsku a tam i tady se už situace horšila. Podmínky pro tranzit se měnily a lidé potřebovali informace. Před zimní sezonou jsme do poslední chvíle věřili, že se nějak podaří alespoň částečně cestování udržet. Nakonec to ale nebylo možné. Velmi hektická byla samozřejmě situace, kdy Německo zavíralo hranice pro české cestovatele.

 

Loni jste zařizovali repatriace Čechů z řady destinací. Které případy byly nejkrkolomnější?

Vzpomínám si například na dost vypjatou situaci s jednou rodinou, která byla ve Rwandě. Složitá byla i situace před naším prvním repatriačním letem z Filipín, kde tamní vláda ze dne na den uzavřela hotely a naši lidé spali i několik dní na ulicích.

 

Vyskytují se i nyní případy návratů, které si vyžadují vaši pomoc?

Řešíme problémy, pokud se čeští občané nakazí a mají s tím komplikace. Repatriace ale už od konce loňského jara nezařizujeme. Proto také doporučujeme cestovat do zahraničí jen v nezbytných případech, protože situace spojené s koronavirem mohou vzniknout nečekaně.

 

Jaké je v tomto směru vaše očekávání od nadcházející letní sezony? Bude náročná?

Vidíme u našich občanů – a stejné je to i jinde –, že ta dlouhotrvající izolace ve spoustě lidí vyvolává hlad po cestování. Takže sezona bude jistě z našeho pohledu rušná. Dobrá zpráva je, že už lidé počítají s určitými riziky a jsou na ně lépe připraveni.

 

Co by byla vaše hlavní rada cestovatelům pro letní sezonu?

Informovat se. A neustále si u těch informací ověřovat aktuální platnost. Pandemie tu stále bude a může docházet k nečekaným změnám. A také být mentálně i finančně připraven na to, že můžete někde uváznout.

 

Projekt COMM/SUBV/2020/M/0224 – Raising Regional Awerness of European Parliament‘s Response to COVID-19 Crisis je spolufinancován Evropským parlamentem.

 

 

Reklama
Reklama
Reklama

Sdílení

Reklama

Podpořte nezávislou žurnalistiku

I díky Vám mohou vznikat finančně náročné texty a reportáže v magazínu Reportér.

200 Kč 500 Kč 1000 Kč Jiná částka

On-line platby zajišťuje nadace Via a její služba darujme.cz

Reklama
Reklama