Lidi oceánům nerozumí, říká architektka, která vymyslela plovoucí čisticí stanici

10. května 2021

Architektka Lenka Petráková

archiv Lenky Petrákové

Po hladině světových oceánů už pluje tolik plastového odpadu, že by to dohromady vydalo na samostatný světadíl. Slovenská architektka Lenka Petráková navrhla řešení: plovoucí čisticí stanici jménem Osmý kontinent. Vypadá jako rozvitý květ a Petráková, která pracuje v Londýně v renomované kanceláři Zaha Hadid Architects, s projektem vyhrála světovou cenu pro inovátory a vizionáře. Teď ještě najít investora. Lence Petrákové by se líbil takový Elon Musk.

Nadace Jacquese Rougerieho, která vám ocenění udělila, na svých stránkách píše, že má ambici „hledat nové vizionáře“ a „najít nového Julese Verna, Leonarda da Vinciho nebo Gustava Eiffela“. Kterým z nich se nejvíc cítíte?

Já se cítím jako Lenka Petráková. Dívka z malé slovenské vesničky, která šla na zkušenou do světa s počítačem plným vlastních snů, s pracovitostí a odhodláním bojovat za lepší zítřky. Což jsou hodnoty, které mi vštípil můj otec.

Ve výčtu vizionářů nadace zmiňuje jen samé muže. Znamená to, že dějiny neznají ženy-vizionářky?

Určitě bylo i hodně vizionářek. Například Marie Curie je důkazem toho, že vizionářská mysl nezávisí na pohlaví. Mnoho oborů však bylo pro ženy v minulosti těžko dosažitelných.

Teď už mají ženy ve vědě či architektuře víc příležitostí?

Momentálně ani na univerzitě, ani v pracovním prostředí nemám dojem, že by ženy měly méně příležitostí. Z mé zkušenosti se naštěstí začíná naše profese orientovat na výsledky, schopnosti a znalosti a je jedno, jakého pohlaví, vyznání či rasy jste.

Váš projekt se jmenuje Osmý kontinent. To už máme v oceánech tolik odpadu, že je to na kontinent?

Podle toho, co říkají odborníci, kteří oceány zkoumají, je to tak. Odpadové skvrny jsou obrovské. A odpad je bohužel i na dně oceánů.

Osmý kontinent.

Lenka Petráková, Studio Hani Rashid

Jak tedy vaše plovoucí stanice funguje?

Počítám s tím, že přírodní síly budou ovlivňovat nejen pohyb a polohu stanice, ale také vnitřní prostředí. Stanice je soběstačná, její prvky spolu musí spolupracovat a optimalizovat zdroj energie. Samotná stanice má pět hlavních částí. Zaprvé bariéry, které slouží ke sběru odpadu a získávání přílivové energie. Zadruhé sběrače, v nichž se odpad třídí, biologicky rozkládá a skladuje. Třetí částí je výzkumné a vzdělávací centrum, čtvrtou pak skleníky, ve kterých se pěstují rostliny a odsoluje voda. A poslední jsou obytné a veřejné prostory, taková podmořská vyhlídková platforma.

Kolik odpadu by stanice zvládla posbírat za den? A co by se s tím plastem dělo pak?

Podpořte Reportér sdílením článku