Internetové obchody jedou. A bojují s dopravou

Byznys

Na českém internetu se ročně prodá zboží za více než 150 miliard korun. Podíl digitálních prodejních kanálů rychle roste a rozhodně se nezastaví. Práce s dobchoaty se navíc stále více promítá i do fungování klasických obchodních sítí, mohou lépe plánovat, kde otevírat pobočky. Pro internetové obchody představuje největší starost doprava zboží k zákazníkům.

Audio
verze

Více než polovina notebooků, sluchátek či monitorů se už v České republice prodává přes internet. U mobilních telefonů, praček, ledniček a dalších domácích spotřebičů se procento prodejů na webu k té polovině velice těsně blíží a překoná ji v dohledné době, možná už letos. K elektronice se ovšem postupně přidávají i další segmenty zboží a všechny dohromady pak přispívají k tomu, že se elektronickému obchodu v zemi skutečně daří. 

Za loňský rok se v českých internetových obchodech prodalo zboží za 155 miliard korun. Tento součet vycházející ze společné statistiky Asociace pro elektronickou komerci a srovnávače Heureka.cz představuje téměř patnáctiprocentní nárůst oproti roku 2018. A co je možná ještě zajímavější, na internetu se už dnes prodá téměř třináct procent veškerého zboží v Česku.

„Český internetový trh je zajímavý svou hraniční pozicí. Je podobně rozvinutý jako v zemích západní Evropy, a přitom ještě dokáže růst tempem, které je typické spíše pro méně vyspělé trhy na východ od nás,“ říká Jan Vetyška, výkonný ředitel Asociace pro elektronickou komerci (APEK). Poukazuje přitom například na srovnání s Maďarskem, kde sice objem internetového obchodu roste o třiadvacet procent, ale z mnohem nižší startovací pozice.

„Tempo růstu českého elektronického obchodu ještě akcelerují vstupy nových hráčů. Když přijdou na trh tradiční silné značky z kamenného světa nebo velcí zahraniční internetoví hráči, dostanou se celkem rychle na obraty mezi půl miliardou až miliardou, ovšem nikoli na úkor už existujících obchodů. Každý rok se nějaké takové subjekty objevily, a tím se celkový obrat zvyšoval ještě rychleji,“ popisuje Jan Vetyška. I kdyby už ale žádní noví hráči na trh nevstupovali, je podle něj jasné, že podíl internetového obchodu dále poroste. Bude se na tom podílet rostoucí obrat dosavadních internetových hráčů, jakými jsou třeba Alza, Mall či Rohlík, stejně jako růst internetových transakcí u klasických řetězců typu Lidl, Tchibo, Tesco, Datart a podobně.

„Zcela střízlivě lze říci, že do pěti let by měl internetový prodej zboží dosáhnout dvaceti procent celkového objemu veškerého maloobchodu v České republice,“ předpovídá Jan Vetyška, muž, který před lety sám také na internetu podnikal a už dlouhá léta stojí v čele profesní asociace, která sdružuje stovky nejvýznamnějších hráčů v tuzemském internetovém obchodu. A to se stále hovoří jen o obchodu se zbožím – další desítky miliard se pak pohybují ve službách, jako jsou například hry, vstupenky, nákup letenek a podobně, jež jsou však o něco hůře měřitelné.

 

 

Fenomén zeleného pidižvíka

Peloton všech tuzemských internetových obchodníků vede s výrazným náskokem Alza.cz. Firma, jejíž zakladatel Aleš Zavoral v osmnácti letech skládal dohromady počítače a vyřizoval objednávky z telefonní budky v rodné vesnici České Meziříčí, oznámila, že za loňský rok dosáhla tržeb ve výši 29,3 miliardy korun. To číslo zahrnuje všechny tři země, v nichž Alza zatím působí, tedy i Slovensko a Maďarsko, ale na český trh připadá drtivá většina.

Podíváme-li se na statistiky za loňský rok, které firma zveřejnila, najdeme v nich hned pět oblastí, v nichž celkové tržby firmy s nepřehlédnutelným, a především nepřeslechnutelným zeleným Alzákem přesahují dvě miliardy korun. Patří tam „bílé elektro“ (tedy pračky, ledničky, sušičky a podobně), mobilní telefony, notebooky, malé domácí spotřebiče a kategorie „příslušenství“ k počítačům (ta zahrnuje například myši, flashdisky, brašny atd.). Za více než miliardu se pak prodá televizí, audio a videopřehrávačů a počítačových součástek. Ještě zajímavější je ovšem ta část obchodů, které Alza.cz ve své výroční prezentaci označila jako kategorii „miliarda na dostřel“. Tam už se totiž nevyskytuje jen elektronika, ale třeba také sportovní zboží či vybavení pro dům a zahradu. O potenciálu dalších oblastí svědčí i to, že firma loni v létě spustila divizi Alza Pet, která prodává vše pro domácí zvířata.  

Finální výsledky hospodaření české internetové jedničky za loňský rok nejsou ještě veřejně známé, z výkazů za rok 2018 zveřejněných v obchodním rejstříku lze ale vyčíst, že při předloňském obratu ve výši 24,9 miliardy dokázala Alza vydělat bezmála miliardu korun (968 milionů korun jako výsledek hospodaření po zdanění).

Další obří hráč na českém internetu, skupina Mall Group, která zahrnuje obchod Mall.cz a řadu dalších (z těch největších například CZC.cz či Košík.cz), také počítá tržby v mnohamiliardových hodnotách. Skupina, jejímiž největšími koncovými vlastníky jsou dva z první desítky nejbohatších Čechů, Petr Kellner a Daniel Křetínský, vykazovala v posledních letech docela výrazné ztráty. Obrat k lepšímu by měl přinést Oldřich Bajer. Muž, který byl u úspěchu portálu Centrum.cz i neúspěchu módního obchodu Zoot, převzal manažerské velení v Mallu během loňského léta a nyní pracuje na tom, aby českou internetovou dvojku přivedl na pozitivní vlnu. Poslední vánoční sezona dává naději, že by se to mohlo podařit.

 

Mraky hráčů, hrstka lídrů

Podle údajů, které společně zveřejňují portál Zboží.cz s firmou Shoptet, má na českém trhu působit více než čtyřicet tisíc e-shopů. Z této statistiky dokonce plyne, že Česká republika je zemí s největší hustotou e-shopů na počet obyvatel. Když nic jiného, ukazuje to minimálně na to, že je tu dost lidí s podnikavým duchem. Podstatná část trhu je ale koncentrována u úzkého počtu lídrů.

Vedle již zmiňované dvojice k nim nepochybně patří potravinový obchod Rohlík.cz. Firma, kterou rozjel a většinově ovládá podnikatel Tomáš Čupr, oznámila za loňský rok tržby přesahující čtyři miliardy korun, což znamená šedesátiprocentní nárůst proti roku 2018. Tím ovšem rozjezd zdaleka nekončí, firma si dojde na dluhopisový trh pro další prostředky a přikoupí další aktiva od majitelů firem sdružených kolem značky Sklizeno. Další významný růst lze očekávat i přirozeným způsobem, firma může těžit z rostoucí kupní síly zákazníků i z logistického řešení. „Garance čtvrthodinových časových oken, ve kterých bude zboží doručeno, je docela unikátní a až na výjimky v době absolutních špiček, třeba v předvánočním období, velice funkční,“ říká Jan Vetyška z APEK. 

Výkonný ředitel Vetyška odhaduje, že patnáct nejsilnějších hráčů na trhu, mezi které patří se svými internetovými prodeji i tradiční „kamenné“ značky jako Tchibo nebo Lidl, utrží dohromady přes padesát miliard korun ročně, a drží tak třetinu veškerého trhu. Česko v tom není nijak mimořádné, země, ve kterých hraje klíčovou roli globální gigant Amazon, mají koncentraci trhu v rukou největších subjektů často ještě vyšší.

 

Kam postavit prodejnu

Digitalizace se ovšem nemusí projevovat pouze u samotných internetových obchodů, dopady může mít i na klasické prodejny. Ukazuje to například projekt „Digitalizujeme retail“, se kterým přišel telefonní operátor O2. „Díky technologiím dovedeme obchodníkům poradit i s tím, kde je vhodné otevřít nebo naopak uzavřít obchod. Z analýzy dat umíme poznat, kde se lidé pohybují, jak dlouhý čas kde tráví, kde nakupují,“ říká Richard Siebenstich, ředitel komerční divize O2. „Umíme také ukázat, jak velká může být potenciální cílová skupina zákazníků a jak se otevření nového obchodu projeví na návštěvnosti těch, které jsou v okolí,“ popisuje Richard Siebenstich. Operátor přitom vychází nejen z analýzy dat o používání mobilních telefonů, ale také z vlastní zkušenosti. 

„Sami jsme jedním z největších provozovatelů obchodní sítě, máme na 160 poboček. Proto umíme velmi dobře odhadnout, jak se například dojezdová vzdálenost projeví na frekvenci návštěv v obchodu,“ uvádí. Datový rozbor ale může jít ještě dále. „Dovedeme určit, jak se lidé po prodejně pohybují, kde se nejvíce zastavují, a z toho pak umíme obchodníkům poradit, jak by měla být prodejna uspořádána, a vypočítat i to, kolik personálu je potřeba, aby byli zákazníci co nejhladším způsobem obslouženi, a přitom se zbytečně neplýtvalo lidskými zdroji,“ říká šéf komerční divize O2. Dokazuje to i na příkladu vlastní zkušenosti operátora. 

„Před jistou dobou jsme přesunuli některé naše prodejny v menších městech z obchodních center na náměstí. Nebyla tam potřeba tak dlouhá otevírací doba, protože nemusela kopírovat dobu otevření obchodního centra, tudíž jsme mohli ušetřit na personálu. Po čase nám ale datová analýza ukázala, že se vyplatí se vrátit zpět do obchodních center, protože tam byl ,přítok‘ zákazníků a jejich výtěžnost o tolik vyšší, že se vyplatilo investovat více do personálu a delší provozní doby,“ popisuje Richard Siebenstich. Zdůrazňuje přitom, že operátor ovšem nikdy nedává obchodním firmám data o svých zákaznících a vždy jim poskytuje jen modely chování. Ty však dovedou být velice přesné. 

„Na jedné křižovatce dvou ulic můžete mít dvě zcela odlišné situace. Na jednom rohu třeba lidé procházejí výrazně častěji než na tom protějším a více se tam zastavují,“ vysvětluje. Operátor tak například sám čeká, až se objeví možnost získat vhodný prostor u jedné z pražských stanic metra, protože má velmi dobře spočítáno, že právě tam by se mu vyplatilo otevřít skutečně velkou pobočku. Práce s daty může jít ještě dál, a i proto si O2 zřídila i laboratoř pro práci s umělou inteligencí (AI), jejíž výsledky se pak také dají využít v komerčním světě. 

 

Když je štít na náměstí

Spolupráce mezi internetovým a „kamenným“ obchodním světem však nemusí být jen jednostranná. Příklad toho, jak to může fungovat i opačně, nabízí Petr Kasa, spoluzakladatel a předseda představenstva firmy Pilulka, která provozuje jak internetový obchod se zdravotnickým zbožím, tak i klasické lékárny. „Pokud máme v některém městě na náměstí lékárnu s naším jménem a logem, kolem které lidé několikrát týdně projdou, budeme tam mít až dvakrát vyšší prodeje než ve srovnatelném městě, kde naše lékárna není,“ říká Petr Kasa s tím, že speciálně v oblasti farmacie je pro zákazníky důležitý faktor důvěry. Na internetu pak rádi nakupují u té firmy, kterou znají i z reálného světa. 

Obě nohy byznysu Pilulky se přitom doplňují. „Zhruba polovinu obratu kamenných lékáren tvoří léky na předpis, které se ani jinak prodávat nesmějí, a druhou pak volně prodejné léky a potravinové doplňky. Na webu je sortiment mnohem širší, kupují se například hodně dětské pleny a výživa,“ popisuje Petr Kasa.

Potenciál nakupování na internetu není podle odborníků zdaleka vyčerpán. „Největší prostor před sebou mají podle mého potraviny, drogerie a vůbec rychloobrátkové zboží,“ říká předseda APEK Jan Vetyška a vypočítává, že celkový objem trhu rychloobrátkového zboží (takzvané FMCG) je v Česku asi pět set miliard, ovšem na internetu se ho dnes prodá za něco málo přes deset miliard, tedy jen asi dvě až tři procenta. Což je výrazně menší podíl, než je tomu v jiných segmentech obchodu. „Považuji za velice reálné, aby v dohledném horizontu pěti až osmi let stoupl celkový obrat rychloobrátkového zboží na internetu na pětinásobek, tedy na nějakých padesát miliard,“ říká Jan Vetyška.

 

Jak doručit zboží

Největším problémem, se kterým se obecně internetoví obchodníci potýkají, je doručování a kvalita přepravních služeb a pošty. Spolehlivost a načasování doručení jsou pro mnoho zákazníků stále faktorem, který je odrazuje od ještě širšího využívání online obchodů. Internetové obchody to řeší například pomocí různých výdejních boxů, úspěšně se na trhu etablovala služba Zásilkovna, která doručuje zboží koupené na internetu do výdejních míst, kterými bývají nejčastěji obchody či provozovny služeb. Na pražských Vinohradech si tak můžete pro nákup z e-shopu zajít například do žaluziového studia nebo obchodu, ve kterém prodávají joja.

„Vznik nejrůznějších boxů a výdejních míst je podle mne spíše reakcí na to, že přepravní služby nedokážou zatím fungovat tak dobře a spolehlivě, jak by obchodníci i zákazníci potřebovali,“ je přesvědčen výkonný ředitel APEK Jan Vetyška. Internetové obchody tak trápí to, čemu se v oboru říká „problém poslední míle“, tedy jak dostat zboží k zákazníkovi v přesně stanoveném čase. Některé to řeší vlastní přepravou (buď zcela, nebo částečně), podobně jako třeba již zmiňované Rohlík, Alza či Pilulka. Pro všechny by ale bylo výhrou, kdyby přepravní služby fungovaly lépe než dosud. Pokud politici nevědí, jak transformovat Českou poštu v době, kdy většinu dopisů nahradila elektronická komunikace, může se právě v přepravě zboží otevírat určitý prostor.

 

Reklama
Reklama
Reklama

Sdílení

Reklama

Podpořte nezávislou žurnalistiku

I díky Vám mohou vznikat finančně náročné texty a reportáže v magazínu Reportér.

200 Kč 500 Kč 1000 Kč Jiná částka

On-line platby zajišťuje nadace Via a její služba darujme.cz

Reklama
Reklama